DMD 2024

Netopýr budečský je ve fandomu jako doma, ať už píše o frajerovi, bicáčkovi anebo mé oblíbené dvojici rezavých netopýrů. Poslechněte si jeden kousek za všechny, třeba ten, jaké To jsou hlásky!.
(Lodní šroub tu také letos proběhl, podumal a zase zmizel, ale věřím a doufám, že se za rok objeví jako brázda za lodí a přitáhne s sebou nejméně jedno drabble. :) )
Gwen si dala tu práci, že nám podnikla zajímavý exkurz do historie názvosloví. Na klapkobřinkostroj sice nedošlo, ale názvy obsažené v drabbleti Obrozenecká práce jsou neméně zvukomalebné.
Dain zavítal do fandomu na začátku, v průběhu i na konci DMD. Tam došlo ke krásnému paradoxu, protože psal o tom, co bylo Na počátku.
Avevo, mládež by tu byla, ale tu by ani Sókrates nezkazil. :) A je dobré, když zjistí, jak probíhalo Početí.
Naopak Owes nepochybuje a píše přímo pro mladou generaci, aby se poučila. Důkazem je jeho Anatomie pro nejmenší.
Jednou dírou tam, dvěma dírama ven, a když jsi venku, jsi teprve tam - tuhle hádanku mi mírně asociovalo drabble od HCHO, která píše krásně a srozumitelně o medicíně, letos dvakrát o srdci miminka a dvakrát o jiných oblastech medicíny. Posuďte sami například: Dvě trubky, jedna trubka a rozdělit zpátky na dvě.
Hippopotamie letos jistě vyhrála cenu za nejdelší závěrečnou poznámku. Ale bez ní by drabble List z kláštera Mar Saba tak nějak nebylo důkladně ozdrojované.
Eso Rimmerová přivedla do fandomu Pepy epiteláky, kterým také vysvětlila, že Neposlušnost se netoleruje.
A.j.rimmer pozval na kafíčko a zákusek zajímavou společnost. A jak se usadili, hned začali Nemáte pravdu, pane kolego!
Blueberry Lady děkuji, že přidala fandom ke svému drabbleti, protože Nový věk sem určitě patří!

Děkuji všem přispěvatelům a čtenářům a těším se na shledanou za rok.

V klubu Dark Fate byl Mael poprvé. Šel sám, pač kamarádi ...
"Je to daleko. Nemam prachy. Učim se na zkoušení" - výmluvy.
Hodina přes město, 300 vlez, za to Barracuda Brain stojí.
Atmosféru dobře rozjela už předkapela.
Blbý, kontrolujou věk, nenalejvaj.
Pak narazil na Lizu.
Napůl blond.
Obepnutá sexy černejma šatečkama, cvočky na bocích.
Taky sama.
Usměvavá.
Možná už něco pila.
Necuká před dotyky.
Chvíli tancujeme, první pusa.
Další - dlouhá.
S žádnou to nešlo takhle rychle.
Už mizíme za závěsem vzadu.
Ruka na poklopci.
Hotovej sen.
Chvilinka.
Hotovo.
Zvedla hlavu: "Bude to za pěéťo, puso."
Zkoprnělý výraz.
"Honem, nejsi tu sám!"

Všední den apy Antónia Egyptského od Hippopotamie si opravdu nenechte ujit.
Jsem velmi pro práva postav na sebeurčení, ale je to občas Na vztek, jak dokládá Apatyka
Temné a zádumčivé Benátky, léto 1918 od ef77
Vařit může každý od Šmeldy připomíná, že recepty bychom měli zapisovat co nejpodrobněji, protože kdo ví, kdy si je bude někdo číst
Roedeer napsal chytlavý serial o vztahových dramatech Pozornost podniku
Pijánovka od ChaosPrince je prostě neodolatelná
Vyskytuje se mi tady velmi mnoho medvědů, hlavně těch ledních: Letní esence a Jak doopravdy vznikla Letná
Myday se tváří nenápadně, ale sází jednu perlu za druhou: Městská
A poslední z dnešního výběru, ale rozhodně nikoliv nejmenší: Třpytky od Birute

„Huláni, huláni jedou!“ křičí nadšené dětské hlasy.
Vojáci přecházející most představují náramnou podívanou, zvlášť ti s koňmi!
Daniel míří do Slezské Ostravy. Potřebuje vyřídit jisté záležitosti před tím… než se stane někým jiným. Oficiálně má přes šest křížků, je už načase.
Z myšlenek ho vytrhne divný skřípot. Slyší někdo jiný? Těžko! Most se zachvěje. „Utíkejte! Rychle!“ zařve a popadne dvě nejbližší děti. Co mu dech stačí, běží na slezskou stranu.
Lomoz a rachot jako když prachárna vybuchne!
Mostovka i s lidmi padá, následuje uvolněná část železné konstrukce.
Ranní vzduch proráží řehtání koní a křik mužstva, sténání raněných.
Neštěstí je dokonáno.