Čajový cyklus (vlastní fandom)

Obrázek uživatele Arenga

Čajový cyklus

Čajový cyklus, je jistý rámec, v němž se odehrávají některé moje příběhy. Nejedná se o originální svět, všechno se v podstatě děje v realitě doby cca od poloviny 19. až do počátku 21. století (převážně, nikoli však výlučně, v prostředí naší vlasti), je to však realita trošku posunutá, neboť zde jsou přítomné jisté řekněme věci, které v běžném životě nezažíváme (mnohdy člověk dodá: naštěstí). Všechno se točí kolem jedné rodiny, jejíž příslušnice jsou nadané neobvyklými schopnostmi.

První, nikoli z hlediska chronologie příběhu ale první napsaná z Čajového cyklu je povídka Cizinec (Mlok 2017), další povídky přibyly v následujících letech: Hostitel (Kočas 2019), Příživník (Mlok 2019), Slečna z lepší rodiny (Mlok 2019), Na letním bytě (Žoldnéři fantasie 2019), Chtít nestačí (Žoldnéři fantasie 2020). K Čajovému cyklu pak patří i můj debutový román Dům roztříštěných snů.

Obrázek uživatele Arenga

Řetězový most

Úvodní poznámka: 

Vybrala jsem nakonec toto drabble, protože myslím, že docela dobře funguje i samostatně, bez znalosti mého fandomu. (A pokud jím na můj fandom někoho třeba nalákám, tak tím lépe :-D)

----------------------------

Drabble vychází ze skutečné historické události, přítomnost Daniela Šebesty je fikce. Připomínám, což je v drabble důležité, že Daniel má velmi, velmi citlivý sluch.

15. září 1886, řetězový most přes Ostravici spojující Moravskou a Slezskou Ostravu

Drabble: 

„Huláni, huláni jedou!“ křičí nadšené dětské hlasy.
Vojáci přecházející most představují náramnou podívanou, zvlášť ti s koňmi!
Daniel míří do Slezské Ostravy. Potřebuje vyřídit jisté záležitosti před tím… než se stane někým jiným. Oficiálně má přes šest křížků, je už načase.
Z myšlenek ho vytrhne divný skřípot. Slyší někdo jiný? Těžko! Most se zachvěje. „Utíkejte! Rychle!“ zařve a popadne dvě nejbližší děti. Co mu dech stačí, běží na slezskou stranu.
Lomoz a rachot jako když prachárna vybuchne!
Mostovka i s lidmi padá, následuje uvolněná část železné konstrukce.
Ranní vzduch proráží řehtání koní a křik mužstva, sténání raněných.
Neštěstí je dokonáno.

Závěrečná poznámka: 

Nebojte, nic se mu nestalo, stihl to do bezpečí.

Jak to bylo s ostravským řetězovým mostem a proč spadl se můžete podívat v tomto videu. A když už máme dneska to téma hlasy, tak hlas, který slyšíte ve videu, je můj ;-)
Z dobového tisku pak můžete nahlédnout do Moravské Orlice z 18. září 1886, odkud jsem si vypůjčila několik slovních spojení ;-)

Obrázek uživatele Arenga

Hanička Krásová, zatím ještě bez kočky, ale zato již s dost bystrou hlavou

Úvodní poznámka: 

Takže na rozloučennou nakonec ještě jedno starmelské drabble - omlouvám se všem fanklubům mých mužských hrdinů, ale je s Hankou Krásovou - jíž je v tomto drabble 11 let (a nepochybně se u ní již začíná projevovat puberta, které se celá rodina v skrytu obává).

Jaro 1915, Praha

Drabble: 

Hanka Krásová byla v matematice opravdu dobrá.
Starší sestry byly téměř zoufalé z toho, že zatímco ony si násobení větších čísel musí vždycky napsat do úhledného sloupečku pod sebe, Hanička vyplivne výsledek jen tak z hlavy, a to i násobky tří a čtyřmístných čísel. Pro některé, zvlášť pro Toninku, to bylo až deprimující.
„Mamička mi nakázala, že s tebou mám projít početnici. Nevíš, co jsem provedla, že jsem dostala takový trest?“ zaškaredila se na mladší sestru. Zalistovala knihou. „Dělení se zbytkem už umíš?“
Hanka s ušklíbnutím obrátila oči ke stropu. „Toni! Zbytek je historie. Dávno umím dělit na desetinná místa.“

Závěrečná poznámka: 

Finální podobu Binga si můžete prohlédnout zde.
Je to i zajímavá statistika, o čem a o kom jsem nakonec letos psala nejčastěji ;-)

Díky moc všem organizujícím, píšícím, komentujícím i pouze tiše čtoucím za všechno. Moc jsem si letošní DMD užila (i když konec dubna, jako obvykle, byl už trochu dost na únavu) a snad jsem získala zase nějakou inspiraci. A nemyslete si, vaše zpětná vazba, že máte nějaké mé postavy rádi, je pro mne strašně moc důležitá a motivující.
Tak ještě jednou DÍKY!

Obrázek uživatele Arenga

Cokoli opustíte, dám vám stokrát tolik

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Tohle nečekal!

Stále z pohledu Jana Kocoura, nového Danielova zpovědníka. Ještě bych to možná trochu doladila, ale čas mne tlačí - dcera se mi dnes večer vrátila domů ze školní akce a neviděla jsem ji tři dny, tak jsem se k drabble, jak jistě chápete, nedostala dřív :)

podzim 2014, Praha

Drabble: 

Když pochopil, že je skutečně povolán ke kněžství, přijal, že to znamená zříci se vlastních dětí a být pouze otcem duchovním. Byl hrdý, že je jezuitou.
Těšil se na misie do Paraguaye. Že nemůže odjet, přijal s povinnou poslušností. Jako jezuita nemohl jinak.
O skryté straně světa i o lidech s otevřeným vědomím a zvláštními nadáními teoreticky informován byl. Byl přece jezuita!
Teď strnule seděl, mlčky poslouchal. Tohle se opravdu dělo? Jemu? Skutečně má být duchovním průvodcem muže, který znával Bohuslava Balbína?
Přijal to s pochopitelnou bázní.
Odkud ale začít?
Odkašlal si. „Nechcete… jet o víkendu na trek na Šumavu?“

Závěrečná poznámka: 

Pro kontrolory, kdyby nebylo jasné: Jan Kocour coby kněz nebude mít vlastní děti, nebude tedy otcem biologickým ale pouze duchovním

-------------------------------------------------------------------------------------

V Bingu mi svítí jedno bílé políčko, takže jestli starmelské drabble nenapíšu na zítřejší téma... Jako jo, je to hra, ale když už, tak bych to ráda dotáhla.
Stejně jako bych teda ještě ráda aspoň jedno drabble pro fanklub Theodora Steina a nenechávala rozjeté dvě nebo tři linky... Tak, něco z toho třeba někdy vyjde ;-)
Uvidíme, duben ještě nekončí. Ale nic neslibuju ;-)

Obrázek uživatele Arenga

Tohle nečekal!

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Paralelní drabble k drabble Nestalo se to poprvé - protože jsem si to prostě chtěla napsat ;-)

podzim 2014, Praha

Drabble: 

Honza pořád nechápal, proč je tady.
„…při plném vědomí odpovědnosti, jež mi byla svěřena,“ četl dál superior, „odkazuji Dominika Kosteleckého otci Janu Kocourovi, jehož jsem po četných modlitbách shledal jako nejvhodnějšího, aby jej nadále zpovídal, byl mu duchovní oporou a kotvou.“
Cože? Proč??? „Tohle přece… není obvyklé. Co moje plánovaná misie v Paraguayi?“
„Nepojedete,“ pousmál se představený. „Teď jste potřeba tady. Pan… Kostelecký vám to asi nejlépe vysvětlí sám.“

Nechali je samotné.
Otázky, hněv… všechno dohromady. Mlčel. Čekal, co poví ten druhý.
„Nic vám neřekli?“
Zavrtěl hlavou.
„Kolik je vám let?“
„Asi jako vám.“
Kostelecký se usmál. „To určitě ne.“

Závěrečná poznámka: 

Danielovi je touhle dobou "papírově" třicet let.

Obrázek uživatele Arenga

Nestalo se to poprvé

Úvodní poznámka: 

První drabble letošního ročníku, které se mi podařilo napsat už první den a ne až druhý den okolo desáté ;-) Ale to téma si vyloženě říkalo o to navázat a navázat hned.

Volně navazuje na Rozloučení

podzim 2014, Praha

Drabble: 

Kolem stolu seděli čtyři. Kromě Daniela představený provincie, pražský superior a mladý kněz, jehož Daniel dosud neznal.
„Otec Jiří sepsal svůj duchovní odkaz,“ začal superior. „Při plném vědomí blížícího se odchodu,“ četl, „a při plném vědomí odpovědnosti, jež mi byla svěřena, odkazuji Dominika Kosteleckého otci Janu Kocourovi, jehož jsem po četných modlitbách shledal jako nejvhodnějšího, aby jej nadále zpovídal, byl mu duchovní oporou a kotvou.“
Daniel to čekal, mladý kněz nikoli. „Tohle přece… není obvyklé,“ ozval se zamračeně. „Co moje plánovaná misie v Paraguayi?“
„Nepojedete,“ pousmál se představený. „Teď jste potřeba tady. Pan… Kostelecký vám to asi nejlépe vysvětlí sám.“

Závěrečná poznámka: 

Tohle jsem si vlastně chtěla napsat už asi dva týdny, když mě se zpožděním napadlo drabble na téma „Spustit kotvu“ (což je fakticky ten pohřeb v předcházejícím drabble), a na základě toho se mi v hlavě začala odvíjet tahle linka. 100 slov bylo nakonec strašně málo, nevešlo se mi tam například, že podobně Daniela odkázali už předcházející zpovědníci, tak jsem to promítla aspoň do nadpisu. A zase si to trochu říká o pokračování, které bych si taky ráda napsala.

Obrázek uživatele Arenga

Rozloučení

Úvodní poznámka: 

Zatím na nic nenavazuje, ale patrně bude něco brzy následovat ;-)

podzim 2014, Praha

Varování: 

pohřeb

Drabble: 

Kostel sv. Ignáce na Karlově náměstí byl plný, se stařičkým jezuitou, páterem Jiřím Hrozilem, se přišly rozloučit bez nadsázky davy.
„Tak jako se potok žene od pramene k soutoku, kvapí lidský život od narození ke smrti. Bratr Jiří zesnul po požehnaných osmašedesáti letech kněžství. Smrt pro něj není koncem, nýbrž novým začátkem, zrozením k životu věčnému…“
Daniel poslouchal kázání jen napůl. Páter Jiří se stal jeho zpovědníkem před téměř pětašedesáti lety, dvakrát mu pomohl změnit identitu. Znal mnoho z jeho tajemství, dokázal jej nasměrovat tam, kde bylo třeba, vždy mu byl opravdovou oporou… Bolestně chyběl už teď! Kdo ho nahradí?

Závěrečná poznámka: 

Stále jenom probarvuju, jsem zvědavá, kdy se mi konečně to starmelské drabble (které mi chybí do Binga jako poslední) podaří napsat...

Obrázek uživatele Arenga

Všímaví příbuzní...

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na: Výlet do přírody

Někdo má holt všímavou rodinu ;-) A někdy za to není moc rád.
100 slov byl tentokrát docela oříšek, ale třeba budu mít někdy prostor rozepsat to víc.

červenec/srpen 2017

Drabble: 

„To by mě zajímalo, co je to za chlapíka, co s ním chodíš,“ uculila se Helena, její sestřenice.
Lola tiše zavrčela. Tak proto ji Helena vytáhla na skleničku! „S nikým nechodím! Nechápu, jak jsi na to přišla.“
„Šorš říkal.“ Helena na ni významně mrkla a upila trochu svého červeného.
Lola si tentokrát vybrala bílé. „S nikým nechodím.“ Bratranci nakope zadek při nejbližší příležitosti, policista nepolicista.
„Tak já nevím, Lolo… Pokud si s někým pravidelně vyrážíš za kulturou, po kavárnách a jezdíš na výlety…“ odmlka byla významná.
Stiskla rty. „Já s Dominikem nechodím!“ Jméno jí uklouzlo, uvědomila si to příliš pozdě.

Závěrečná poznámka: 

v bingu se občas jen změní barvy, ale nového nic

S Helenou se čtenáři mohli setkat v povídce Cizinec a na konci novely Zašlá sláva. Šorš, občanským jménem Jiří Ronček, je hlavním hrdinou povídky Cizinec.

Obrázek uživatele Arenga

Netuší, koho si vybrali za oběť…

Úvodní poznámka: 

Protagonisté dnešního drabble netuší, koho si vybrali za oběť, ale předpokládám, že pravidelní čtenáři mého fandomu to tušit budou ;-)

jaro 2010, kdesi v ČR

Varování: 

vulgarita v přímé řeči

Drabble: 

„Vidíš toho dědka? Ten je náš, vole pičo.“
„Jo, je tu sám, nikde nikdo.“
„Určitě má plnou šrajtofli a starožitný hodinky. Na tohle já mám čuch, vole pičo. Prostě ho sejmeš zezadu. Ale ať ho nevodkrágluješ.“
„Jsem blbej!? Jenom ho lehce klepnu a ty mu čórneš tašku.“

Starý muž se pousmál. Slyšel samozřejmě všechno… Ano, věděl, že tohle není bezpečná čtvrť, zvlášť v noci. Telefon se seniorským „záchranným“ tlačítkem ovšem rozhodně nepotřeboval.

***

Aby si recidivisté sami volali policii, poručík Navrátil ještě nezažil. Nedokonané loupežné přepadení? Náhle zmizelý stařík? Ohniví psi? Lidožravý had? Obrovský pavouk?
Jo, tady někdo poputuje na záchytku…

Závěrečná poznámka: 

Jak jste jistě uhodli, vytipovanou obětí je jistý čaroděj, mistr iluzí - což se někomu šeredně vymstilo ;-)

Do binga dnes nového nic, ale už mi zbývají jenom dvě nevybarvená políčka.

Obrázek uživatele Arenga

Opět z pohledu Lydie

Úvodní poznámka: 

Pro lepší pochopení kontextu předloňské drabble Čas na pravdu II

Volně navazuje na: Pozdě plakat nad rozlitým mlékem

jaro 1889, kdesi na Moravě

Drabble: 

Lydie je otřesená.
Kolega Kostelecký ji doprovodil domů, přestože to odmítala. Nakonec byla ráda, zase potkali Weissovku. Neviděla je. Teď už Lydie ví proč. Iluze! Mohlo ji to napadnout!
Přemýšlí, komu se svěří. Svěřit se někomu musí, ale Paulině ne a matce teprve ne.
Nakonec ji napadne teta Rossdorfová, matčina druhá sestřenice.

Napíše dopis, obratem dostane pozvání.
Salomena Marie Klára Rossdorfová z Rossdorfu vlastní děti nemá, možná i proto ji přijme jako dceru.
Dají si čaj.
Lydie ze sebe chrlí slova jedno přes druhé, pak už jen pláče.
„Podobné často přitahuje podobné,“ řekne jí vlídně teta. „Oba se vymykáte konvencím.“

Závěrečná poznámka: 

páté drabble s Lydií Treschlovou, páté drabble z 19. století a drabble navazující na jiné drabble z letošního ročníku a drabble napsané v přítomném čase, drabble s postavou z čajového cyklu, která se ještě nikdy nikde neobjevila - čímž mám bingo č. 11

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Obavy Antonie Krásové

Úvodní poznámka: 

Když jsem si přečetla téma, přišlo mi nějaké povědomé... Tak jsem se koukla, do mailu, a ono opravdu... Tak se k tomu teda přiznávám. A s překvapením jsem zjistila, že Nápovědy byly taky moje.

----------------

Nedělní dopoledne u Krásů. Paulina Krásová si čte noviny a Toninka je z toho poněkud nervózní…

24. dubna 1913, Praha

Drabble: 

Toninka doufala, že si mamička čte běžnou inzerci, či ještě lépe román na pokračování. Hlavně ne pozvánky na koncerty či do divadla! Čím více se blížila maturita, tím méně Toninka takové akce vítala. A navíc, pokud by je čistě náhodou zase doprovázel tatínkův známý, doktor Vácslav Panoušek… Ne!
„Nu,“ prohlásila mamička. „Tam rozhodně musíme.“
Toninka polkla.
„Hm… možná hned zítra…“
„Mám hodně učení,“ zahlásila rychle.
Mamička zvedla zrak. „Nehněvej se, Toni, ale tobě nové boty zase kupovat nebudu. Tatínek ovšem rozhodně potřebuje pořádné střevíce do kanceláře a k soudu. Americký dům s obuví na Ferdinandově třídě… Tam jistě seženeme moderní.“

Závěrečná poznámka: 

Originál novin naleznete zde: Národní listy

Tím mám splněné drabble s novinami, čímž mám zároveň bingo 9 a 10, dále pak počtvrté drabble s Toninkou Krásovou, podruhé drabble s Paulinou Krásovou, drabble odehrávající se v Praze a drabble, kde se objeví skutečně existující místo.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Zápisy o svatbách, co se v matrikách nedochovaly

Úvodní poznámka: 

Drabble poodhalující něco z Danielovy minulosti.

Vím, že jste čekali něco jiného, ostatně i něco jiného jsem slibovala, ale fakt nemůžu za to, že se mi tam v 16. století vnutila nějaká Eva...

Cca 70. Léta 16. století, Kostelec

Drabble: 

Ač se domů vracíval nepravidelně, veselky svých sester si rozhodně ujít nenechal.
První se vdala Magdaléna – dobře se vdala, za sedláka Brázdila, rodičům k radosti a hlavně ze vzájemné lásky.
Potom vypravili rodiče veselku Anežce, té nesmělé dívce, co v době dospívání tvrdila, že se snad ani nevdá. Vyrostla do krásy a nápadníků měla na tucet.
Nejmladší Alžběta se vdala poslední, měla zdědit dům i se vším, co k němu náleželo, tak byla žádanou nevěstou. I ona však následovala své srdce.
Daniel se ženit nemínil. I když Sládkovic Eva by si jistě říct dala.
K lásce však byli třeba dva.

Závěrečná poznámka: 

Do binga mi chybí jenom čtyři políčka, žádné nové jsem dneska nezabarvila. Pár jich změnilo barvu,ale to není zásadní.

Obrázek uživatele Arenga

Nemoci běžné dětské

Úvodní poznámka: 

Pro všechny, kdo mají rádi Daniela Šebestu

Někdy v letech 1999 - 2005, moc na tom nezáleží

Drabble: 

Jeho tělo fungovalo jinak než těla normálních lidí. Už jen proto, že těla normálních lidí nevydržela v dobré fyzické kondici několik stovek let. K moderní medicíně měl respekt, ovšem k lékaři chodil málokdy.
Kapitola sama pro sebe byly pravidelné, povinné pracovní prohlídky. Šaškárna a naprostá ztráta času!

„Léky berete?“
„Ne.“
„Prodělané operace? Úrazy?“
„Slepé střevo.“ Za války a bez anestezie, lahůdka. „Pár zlomenin, to už je dávno.“ Pár byl eufemismus, dávno opravdu hodně dávno.
„Ruka? Noha?“
„Ruka. Noha.“
„Z vás to člověk tahá, jak z chlupaté deky! Nemoci běžné dětské?“
Kývl. To ti tak budu vykládat, že jsem měl mor.

Závěrečná poznámka: 

Dneska mi to Binga nic nepřibylo, ale tohle jsem si fakt chtěla napsat ;-)

Obrázek uživatele Arenga

Jak to vnímala Marléne

Úvodní poznámka: 

Drabble z jiného úhlu pohledu k drabble s Karlem Krásou a Marléne Sladká Paříž z roku 2018 na téma Malebná slova. Mám to původní drabble docela dost ráda a jsem měla pocit, že tehdy v průběhu dubna trošku zapadlo, tak se k němu ráda vracím - a třeba se najde někdo, kdo si ho rád přečte, protože tu tehdy nebyl. A navíc mi pomůže vybarvit další políčka Binga, to je taky fakt.

Varování: 

15+, sex, nahota

Drabble: 

Dech se zrychloval.
„Je t’aime!“ hlesla, když se prolnuli v jedno. Chvěla se, ovšem nikoli zimou.
Šeptal jí krásná, něžná slovíčka. Šeptal její jméno.
Objímala jej. Rukama kolem krku, nohama kolem boků. Dávala se mu celá.
Milovala ho.

Do oken pronajaté mansardy pronikal první příslib svítání.
Nebyla to jejich první noc, rozhodně však byla něčím výjimečná.
„Chtěla jsem se stát zpěvačkou, víš,“ řekla, schoulená v Karlově pevném objetí.
Usmál se. „Zazpíváš mi?“
Ta výzva ji potěšila.
Usedla na pelest nahá, nestyděla se.
Vybrala si známý šanson, snad tuctový, na tom nezáleželo – důležité bylo, že zpívala pro něj. Z lásky.

Závěrečná poznámka: 

Počítadlo ukazuje 99 slov, protože větu Je t'aime bere jako dvě slova, i když správně by to podle mne měla být tři (stejně počítáno i původní drabble z roku 2018).

Bingo se dost probarvilo tímto: drabble o lásce, drabble z Paříže a tím pádem i znovu drabble odehrávající se v cizí zemi, drabble s Karlem Krásou, stejné drabble z pohledu jiné postavy, počtvrté drabble odehrávající se v noci - to jsou BINGA č. 4, 5, 6 a 7.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Řetězový most

Úvodní poznámka: 

Drabble vychází ze skutečné historické události, přítomnost Daniela Šebesty je fikce. Připomínám, což je v drabble důležité, že Daniel má velmi, velmi citlivý sluch.

15. září 1886, řetězový most přes Ostravici spojující Moravskou a Slezskou Ostravu

Drabble: 

„Huláni, huláni jedou!“ křičí nadšené dětské hlasy.
Vojáci přecházející most představují náramnou podívanou, zvlášť ti s koňmi!
Daniel míří do Slezské Ostravy. Potřebuje vyřídit jisté záležitosti před tím… než se stane někým jiným. Oficiálně má přes šest křížků, je už načase.
Z myšlenek ho vytrhne divný skřípot. Slyší někdo jiný? Těžko! Most se zachvěje. „Utíkejte! Rychle!“ zařve a popadne dvě nejbližší děti. Co mu dech stačí, běží na slezskou stranu.
Lomoz a rachot jako když prachárna vybuchne!
Mostovka i s lidmi padá, následuje uvolněná část železné konstrukce.
Ranní vzduch proráží řehtání koní a křik mužstva, sténání raněných.
Neštěstí je dokonáno.

Závěrečná poznámka: 

Nebojte, nic se mu nestalo, stihl to do bezpečí.

Jak to bylo s ostravským řetězovým mostem a proč spadl se můžete podívat v tomto videu. A když už máme dneska to téma hlasy, tak hlas, který slyšíte ve videu, je můj ;-)
Z dobového tisku pak můžete nahlédnout do Moravské Orlice z 18. září 1886, odkud jsem si vypůjčila několik slovních spojení ;-)

Dneska to máme: drabble, kde se objeví skutečně existující místo, dramatické drabble, drabble, kde se objeví počtvrté drabble z 19. století a drabble napsané v přítomném čase - a tím pádem je tady druhé a hned i třetí BINGO!

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Výlet do přírody

Úvodní poznámka: 

NEBODOVANÁ DVOJKA

Drabble z pohledu Loly Plávkové - „sesterské“ drabble k U jednoho koncertu nezůstalo

Chtěla jsem původně napsat jako stejné drabble z pohledu jiné postavy, ale nakonec se to úplně neshoduje, začíná o pár řádek později a je tam něco navíc.

Tak nějak se přihodilo, že si spolu jednu červnovou sobotu vyrazili na výlet.

Drabble: 

„Vy s sebou máte želvu?“
„Nezaslouží si taky trochu slunce a čerstvé trávy? Když chodí lidé na výlet se psem, proč ne s želvou? Samozřejmě za předpokladu, že ji člověk ponese, jinak by zdržovala.“
Přišlo jí to vtipné. „Myslíte, že je želva lepší než pes?“
„Nepochybně. Nemusíte ji vychovávat, zvlášť ne oním moderním respektujícím způsobem.“
„Respektující výchova… Proto jste odešel ze školství?“
„Taky. Někdo si myslí, že respektovat znamená dovolit všechno. Jenže děti potřebují především lásku. A ta se často bez pevné ruky neobejde.“
Hlavou jí prolétla nečekaná myšlenka: jestli bude mít někdy děti, chce je mít s tímhle mužem.

Závěrečná poznámka: 

Bingo se jenom trochu probarvilo jinak, ale nové políčko žádné.

Obrázek uživatele Arenga

U jednoho koncertu nezůstalo

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Chtěl jít, ale bylo vyprodáno

červen 2017

Drabble: 

Najednou se tak nějak přihodilo, že spolu – více méně nepravidelně – chodili za kulturou. Koncerty, divadla, dokonce biograf…
A najednou se tak nějak přihodilo, že si spolu o jedné červnové sobotě vyrazili na výlet do přírody.
„Vy s sebou máte želvu?“ tázala se překvapeně.
Pokrčil rameny, pousmál se. „Nezaslouží si taky trochu slunce a čerstvé trávy? Když chodí lidé na výlet se psem, proč ne s želvou? Samozřejmě za předpokladu, že ji člověk ponese, jinak by zdržovala.”
Rozesmála se. „Myslíte, že je želva lepší než pes?“
„Nepochybně. Nemusíte ji vychovávat – zvlášť ne oním moderním respektujícím způsobem.“
A hlavně: želvy žily dlouho.

Závěrečná poznámka: 

Takže to máme: drabble s jiným zvířetem než kočka, posedmé drabble s Danielem Šebestou, počtvrté drabble navazující na drabble z letošního ročníku, počtvrté čajové drabble odehrávající se v současnosti.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Částečně se překrývající drabble z pohledu Loly si můžete přečíst tady: Výlet do přírody.

Obrázek uživatele Arenga

Opatrovníci

Úvodní poznámka: 

Pro fanklub Theodora Steina.
I když dneska to nebude veselé čtení.

podzim 1918, vila poblíž Poříčí nad Sázavou

Drabble: 

Manželům Petříkovým obrátila válka život naruby. Rozvrátila – to bylo přesnější. Ztratili dva syny, domov přestal být domovem. Teď získali nový. Anna Petříková těžce vzdychla a se smutkem pohlédla na mladého muže, který jim byl svěřen do opatrování. Takový švarný pan důstojník! Po letecké nehodě nechodil, nemluvil, měl škaredé jizvy a ještě ošklivější záchvaty. Postarají se o něho! Možná ten jejich mizerný rozvrácený život znovu dostane smysl…
„Co kdybych mladému pánovi uvařila šalvěj?“ nabídla se snaživě. „Třeba by mu to ulevilo.“
Bělovlasý doktor Machač k ní unaveně vzhlédl od lůžka. Pacient po injekci sedativ konečně usnul. „Tu uvařte mně. Na nervy.“

Závěrečná poznámka: 

To by bylo drabble se zraněným hrdinou a druhé drabble s Theodorem Steinem.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Chtěl jít, ale bylo vyprodáno

Úvodní poznámka: 

Znáte to, když vás večer těsně před usnutím napadne úplně dokonalé, výstižné, naprosto perfektní souvětí, ale vy nevstanete a nenapíšete si ho, jen doufáte, že si ho do rána budete pamatovat? Tak přesně tohle souvětí mělo být původně v tomhle drabble… ehm.

Přímo navazuje na drabble V kavárně - Lola Plávková a neznámý muž, který si k ní náhodně přisedne. Do sta slov se mi toho hrozně moc nevešlo, ale po tomto střípku už možná i tak začnete tušit, kdo to je…

časné jaro 2017, kavárna v blíže neurčeném městě

Drabble: 

„Nechci rušit,“ omlouval se.
„V pořádku,“ mávla rukou, „už toho mám plné zuby.“ Zaklapla notebook.
A pak si chvíli prostě povídali – o všem a o ničem, jako dva lidé, kteří se vůbec neznají, ani nemají potřebu poznat se blíž, dokonce se ani představit.
Cinkla esemeska.
„Nepříjemnosti?“ zeptal se, když viděl její výraz.
„Bratranec musí pracovat. Takže lístky na dnešní koncert můžu vyhodit z okna. Imperial Jazz Orchestra, znáte?“
Nesehnal už vstupenku. „Milerád si od vás volný lístek koupím!“
„Nechcete oba? Zadarmo. Sama nepůjdu.“
Zatoužil zachovat se pro jednou jako docela obyčejný muž. Proč ji prostě nepozvat? Vždyť o nic nešlo!

Závěrečná poznámka: 

Dneska žádné nové políčko, jen dvě změnila barvu: potřetí drabble navazující na jiné drabble z jiného ročníku, potřetí čajové drabble ze současnosti.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Smyčka se stahuje

Úvodní poznámka: 

Apatyka si přála drabble s Theodorem Steinem, tak tedy dnes konečně drabble s Theodorem Steinem. Jak řekla před pár dny moje dcera: všichni milujeme Theodora Steina. (Je to pravda???)
Jinak je toto drabble samozřejmě takové malé promo na moji knihu Dům roztříštěných snů ;-)

leden 1918, Srbsko

Drabble: 

Ačkoli se na vánoční dovolenou těšil, dopadla nakonec přímo katastrofálně. Místo odpočatý a plný elánu se poručík Stein vrátil do Srbska s černými starostmi…
Aby toho nebylo málo, krátce po jeho návratu došlo poblíž letiště k výbuchu muničního skladu – z čehož měli těžkou hlavu dočista všichni.
Andreas, Theodorův pilot, byl přesvědčen, že to udělali Srbové. Což Theodor sice skoro bezmyšlenkovitě odkýval, ale už tehdy tušil, že je to možná všechno úplně jinak.
Když jednoho večera našel mezi svými věcmi proticísařské hanopisy a letáky vyzývající k dezerci, byla to pro něj skoro jasná nápověda. Někdo se ho snaží odstranit z cesty…

Závěrečná poznámka: 

Takže to by bylo: drabble s Theodorem Steinem, podruhé válečné drabble, podruhé drabble odehrávající se v cizí zemi.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Příjemný letní den

Úvodní poznámka: 

Původně jsem měla dva nebo tři jiné nápady, ale nakonec z toho je, i vzhledem k pozdní noční hodině a časovému presu jenom taková momentka...

Paulině Treschlové bude po prázdninách čtrnáct, její sourozenci, dvojčata Lydie a Leopold, jsou o dva a půl roku starší, tedy šestnáctiletí.

léto 1882, kdesi na venkově

Drabble: 

Leží na louce, hlavy u sebe, nad nimi blankytné letní nebe.
„Po matuře půjdu do armády,“ oznámí Leopold. „Obchodník jako otec být nechci. Nenávidím čísla. Účty, investice a transakce. Fuj.“
Lydie se zasměje. „Jen jestli si to nemaluješ! Na pohled krásná představa, lámat dívčí srdce v parádní uniformě, ale když se zakousneš, možná zjistíš, že to jablíčko bylo otrávené.“
„Možná si to maluju stejně, jako ty tu svojí kantořinu,“ zabručí.
„Au, tys mě štípnul!“ vypískne Lydie. „No počkej!“
Paulina mlčí. Miluje tyhle dva na celém světě nejvíce. Včetně jejich hašteření. Nejraději by zastavila čas.
Ona sama si zatím nemaluje nic.

Závěrečná poznámka: 

Tím mám drabble s Paulinou Treschlovou, druhé drabble z venkova, třetí drabble z 19. století, třetí drabble v přítomném čase, třetí drabble s Lydií.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

V kavárně

Úvodní poznámka: 

Tohle téma mi tedy dalo docela dost, fakt dost zabrat...
ale nakonec je to snad přece jenom aspoň trochu k něčemu a není to ani úplné bjb.

Přímo navazuje na Setkání náhodné či osudové? Anebo obojí?

časné jaro 2017, kavárna v blíže neurčeném městě

Drabble: 

„Máte tu, prosím, volno?“ Musel otázku zopakovat, tak byla zabraná do práce.
„Asi…“ rozhlédla se po přecpané kavárně. „Asi mám.“
Upíjel kávu mlčky, nechtěl ji rušit ještě víc, než už to udělal. Byl zvyklý být sám – i když seděl v kavárně plné lidí. Jeho život se, zvlášť v posledních letech, nápadně podobal poušti…
Jeho spolusedící se natáhla po pískově žlutém diáři s nápisem Sechura položeném vedle notebooku, už si prve všiml, že jej má zadělaný gumičkou.
„Víte, že gumičku si nechal patentovat Stephen Perry v roce 1845?“ Netušil, proč to řekl…
Překvapeně na něj pohlédla. Usmála se. „To jsem nevěděla.“

Závěrečná poznámka: 

Pro doplnění: Sechura je poušť v Peru - viz zde.

Tím mám drabble s poučením (patentování gumičky v roce 1845), podruhé čajové drabble ze současnosti, podruhé drabble navazující na jiné drabble z letošního ročníku. A ještě něco, ale neřeknu co, protože identita muže, který si k Lole přisedl, ještě nebyla odhalena ;-) Ale klidně hádejte ;-)

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Kdo bude čekat Elišku na nádraží?

Úvodní poznámka: 

Eliška Zenelová-Rončková se poprvé objevila již v povídce Cizinec, kde slavila své 80. narozeniny (Cizinec se odehrává v roce 2016), později se s ní čtenáři mohli setkat v povídce Hostitel (1970) a povídce Chtít nestačí, kde je jí teprve 14 let (1951). Také již účinkovala ve větším počtu drabblí v různých ročnících DMD - a pokud se pamatujete na drabble Chalupa na venkově, tak to jsem předloni rozpracovala do povídky "Dokud nás smrt nerozdělí", která vyšla tady.

S Eliškou mám samozřejmě další úmysly ;-)

V následujícím drabble je jí 20 let a pracuje jako učitelka ve škole v Horním Hrádku. V Praze byla nejen navštívit tety, ale hlavně kvůli škole, neboť začala dálkově studovat aprobaci čeština-zeměpis – a to díky doporučení svého šéfa, ředitele osmiletky v Horním Hrádku. Hádanka pro čtenáře je: Kdo to je?

listopad 1956, Praha

Drabble: 

„Opravdu nechceš zůstat přes noc, Eliško,“ ptá se už asi po patnácté teta Cosette.
Zavrtí hlavou. „Ve vlaku je hodně lidí. A i kdyby,“ významně se odmlčí. „Kdyby byl někdo dotěrný, umím si poradit.“
Cosette se pousměje. „Já vím, že umíš. Ale přece jen… Přijde ti někdo na nádraží naproti?“
Trochu zaváhala, ale kývla.
Cosettinou tváří probleskne vlídné pobavení. „Někdo, o kom jsi nám neřekla?“
Tak… o někom jim skutečně neřekla. Ale Alfréd jí na nádraží naproti dnes v noci přijít nemůže. „Pan ředitel,“ odpoví nahlas. „Ptal se mě, kdy se budu vracet domů. Řekla jsem mu, že posledním vlakem.“

Závěrečná poznámka: 

Tím se mi tabulka zase o něco zabarvila: drabble s Eliškou Zenelovou-Rončkovou, drabble odehrávající se v 50-80. letech 20. století, drabble s hádankou, potřetí drabble odehrávající se v noci, podruhé drabble s Cosette Krásovou, podruhé drabble, kde se objeví vlak a posedmé drabble odehrávající se v Praze.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Pozdě plakat nad rozlitým mlékem…

Úvodní poznámka: 

Přímo navazuje na Noční hra na klavír s nečekaným vyústěním.

jaro 1889, kdesi na Moravě

Drabble: 

Nejraději by si dal ránu pěstí! Měl být opatrnější, ale nepřipustil si, že mu uvěří!
„Počkejte,“ snažil se Lydii marně zadržet. „Nemůžete jít sama.“
Zastavila se, otočila, dokonce si dala ruce v bok. „Tak to teda můžu! Nesnažte se mi bránit. Umím se o sebe postarat.“
Snažil se udělat uklidňující gesto, ale zřejmě si to špatně vyložila, protože se na něj zamračila ještě víc.
„Nepochybuji, že se o sebe dokážete postarat sama. Ale před chvílí odbila půlnoc, dovolte mi, abych vás doprovodil domů.“ Zhluboka se nadechl, než dodal: „Se mnou vás nikdo neuvidí.“
Zvědavost převážila. „Jak to děláte?“
„Iluze,“ přiznal.

Závěrečná poznámka: 

Tím mám splněno: drabble přímo navazující na jiné drabble z letošního ročníku, podruhé drabble o Lydii Treschlové, podruhé drabble z 19. století, potřetí drabble s Danielem Šebestou, podruhé drabble odehrávající se v noci.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

P.S. zajímalo by mne, jestli letos zvládnu nějaké drabble před desátou...

Obrázek uživatele Arenga

Noční hra na klavír s nečekaným vyústěním

Úvodní poznámka: 

Dnes bude drabble, které svým zdejším čtenářům určitým způsobem dlužím.

Přímo totiž navazuje na několik drabblí o Danielovi a Lydii z předloňského ročníku. Pokud jste nečetli Čas na pravdu I, Čas na pravdu II a Čas na pravdu III nebo si je nepamatujete, doporučuji přečíst nejdřív aspoň to poslední z nich, s nímž se toto drabble, které je opět z Lydiina pohledu, trochu překrývá.

jaro 1889, kdesi na Moravě

Drabble: 

Zachvěla se, ale nebylo to zimou ani romantickým citem. „Nepoužívejte. Moje. Jméno!“ ucedila a odtáhla se od něj tak, jak to u klavíru jen šlo.
„Protože jméno má moc,“ doplnil ji.
„Protože jméno má moc, ano!“
„Moc se omlouvám,“ řekl tiše. „Nikdy bych vám neublížil.“
Stiskla rty. Mluvil pravdu? Nebo byl zase falešný jako kočičí zlato? Možná jí ublížit nechtěl… Ale byl to člověk znalý! Čaroděj, jak sám řekl. Cítila, že jí srdce tluče bezmála až v krku.
„Strašně rychle vám buší srdce,“ zašeptal, aniž z ní spustil oči.
„Jak to víte?“
„Protože to slyším.“
Prudce vstala. „Nechte mě být!“

Závěrečná poznámka: 

Tím mám splněno drabble o Lydii Treschlové, drabble z 19. století, podruhé drabble s Danielem Šebestou a také, byť to není v textu úplně explicitně řečeno, jde o drabble odehrávající se v noci.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Veskrze milé kolegyně II

Úvodní poznámka: 

Nepřímo navazuje na drabble Veskrze milé kolegyně (letošní téma Slepičárna) a je také střípkem do loňského seriálu o Tonince Krásové - dala výpověď, ale profesor Grübner ji nepřijal a dal jí neomezeně dlouhou neplacenou dovolenou. Viz zde.

1919, Praha

Drabble: 

„Poslechni, co ti musím povědět!" Irma přiběhla na sesternu s očima navrch hlavy.
„HO?" zahuhlala sestra Gréta s pusou plnou žloutkového věnečku. „Na, vezmi si nejdřív věneček, jsou luxusní. Už mám čtvrtý."
„Kdo přinesl?"
„Štrámalová. Víš která, ne?
„Ta co tu na chodbě vykřikovala, že pokud manžel přijde o obě nohy, že o mrzáka se starat nebude? Že to se raději odstěhuje k sestře do Velvar?"
„Přesně ta! Profesor Grübner mu ty haksny nakonec zachránil obě. Takže panička jemu přinesla koňak a nám věnečky, prý z vděčnosti."
Irma si nabídla. „Aspoň můžeme pořádně oslavit, že Krásová odchází. Chybět mi nebude!"

Závěrečná poznámka: 

Tím mám splněno drabble s jídlem, opět drabble odehrávající se v Praze, potřetí drabble s Toninkou Krásovou.

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Všimnout si neobvyklého

Úvodní poznámka: 

Vkládám drabble za pár minut dvanáct (samotné drabble vloženo 23:54), takže úvodní a závěrečnou poznámku, které mám vlastní vinou dlouhé, dopisuji dodatečně. Pardon.

50. léta 16. století, střední Čechy

Drabble: 

Kostelec je obyčejná vesnice ve středu Čech.
Obyčejná vesnice s obyčejným knězem a obyčejnými lidmi. Až na jednoho.
Páter Jan sleduje toho chlapce už dlouho. Je bystřejší a zvídavější než hoši v jeho věku. Nabídku, že jej naučí číst, přijme s nadšením. Má dokonalý sluch a nadání pro hudbu. Po písmenech záhy zvládne i noty. Je citlivý. Někdy možná až moc, ale bolí ho nespravedlnost.
Myšlenka, snad zprvu náhodná, že má chlapec zvláštní dary, pomalu zapouští kořeny.
Při jeho první zpovědi získá farář jistotu. Hoch se mu tiše svěří, že vídá a slýchá divné věci.
Jan ví, že musí konat.

Závěrečná poznámka: 

V drabble to není výslovně řečeno, ale oním nadaným chlapcem je samozřejmě Daniel Šebesta, na něhož jste se tu někteří těšili ;-) (díky!)
Tady, v Kostelci, leží počátek všeho. Nejde jenom o to, že se tu narodil, ale hlavně tu byl páter Jan, místní farář, který si všiml, že je chlapec výjimečný a také si uvědomil, co to přesně znamená - že je vnímavý pro onu skrytou stranu světa, že má nadání používat magii - a že pokud se ji nenaučí používat správně, stane se to, že magie bude používat jeho, a to až do hořkého konce. Následně - a to se mi do drabble už nevešlo - přemluvil Danielova otce, aby poslal chlapce do Prahy do školy k otcům jezuitům.

Tím mám splněno několik dalších políček:
drabble s Danielem Šebestou, drabble z venkova, podruhé drabble s dětskou postavou a podruhé drabble napsané v přítomném čase, a konečně také drabble z hluboké minulosti (18. stol. a dříve) - čímž tu máme první BINGO!

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Opravdu bez pomoci?

Úvodní poznámka: 

Františka Světlická je jediná dcera Leopoldiny a Tadeáše, poprvé se objevila v povídce Cizinec, jako velmi stará paní. Vystupuje též v povídce Hostitel a v novele Zašlá sláva. V dnešním drabble je jí 23 let, původně se vyučila švadlenou (za války neměla na střední školu šanci) po válce si večerně dodělala gymnázium a aktuálně se snaží získat místo sekretářky děkana lékařské fakulty.

podzim 1949, Praha

Drabble: 

Stojí v bílé chodbě s vysokým stropem. Je nervózní, ale zařekla se, že tohle zvládne a že to zvládne sama, bez pomoci tetiček.
Ze dveří vykoukne tmavovlasý muž, tak pětapadesátník. „Slečna Světlická? Já jsem Kostečka, pojďte dál.“
Udiví ji, že si sekretářku vybírá děkan osobně. Asi chce mít přehled.
„Omlouvám se, mám málo času. Píšete na stroji? Latinu trochu umíte? S lidmi vycházíte jak?“
Usměje se. „Dobře.“
Pohlédne do papírů. „Otec legionář? Oba rodiče zahynuli v odboji? To je mi líto! Počkejte, vy jste neteř Antonie Krásové?!“ Tentokrát se usměje on. Prý ji poznal kdysi na fakultě…
Františka místo získá.

Závěrečná poznámka: 

V drabble se objevuje skutečná historická osobnost, profesor František Kostečka, který byl děkanem LF v akademickém roce 1949/1950 - více zde: https://www.lks-casopis.cz/clanek/profesor-frantisek-kostecka-chirurg-a-...
To, že se znal s Toninkou, je samozřejmě fikce. Původně jsem to tak vůbec neplánovala, ale když jsem porovnala data narození, vyšlo mi že se během studia opravdu mohli potkat (Toninka odešla z lékařské fakulty po čtyřech semestrech, následující čtyři roky pak pracovala v nemocnici).

Tím mám splněno: drabble s Františkou Světlickou, drabble se skutečnou historickou postavou, drabble napsané v přítomném čase a opět drabble odehrávající se v Praze

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Obrázek uživatele Arenga

Setkání náhodné či osudové? Anebo oboji?

Úvodní poznámka: 

Myslela jsem, že už to nenapíšu, ale nakonec přece.

Ústřední postavou drabble je Ludmila Plávková, v rodině nazývaná Lola, advokátka, která je hlavní hrdinkou povídky Cizinec.
Pro pochopení rodinných vztahů: je pravnučka Hany Krásové, dcera Elišky Rončkové.
Kdyžtak se doptejte ;-)

2017, kavárna v blíže neurčeném městě

Drabble: 

Jako ex-offo obhajovala jen příležitostně. Když si prošla poslední přidělený případ, pomyslela si, že nejspíš ví proč. Klient byl čtyřikrát odsouzený podvodník, recidivista. Tentokrát obžalovaný z toho, že se vydával za poustevníka. To by samo o sobě nebylo trestné, kdyby nevymámil ze tří občanů vyšší obnos za údajně léčivé byliny. Když byl následně chycen strážci zákona, tvrdil že je posel strašlivého nekromanta, který zničí svět… Snažil se to uhrát na šílenství?
„Promiňte,“ ozval se nad ní mužský hlas.
Zmateně zvedla oči od notebooku. „Prosím?“
„Ptal jsem se, jestli tu máte volné místo.“
„Asi…“ rozhlédla se po přecpané kavárně. „Asi mám.“

Závěrečná poznámka: 

Tím mám splněno: čajové drabble ze současnosti a drabble s otevřeným koncem

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Pro usnadnění kontroly: poustevník, strážci, posel, nekromant, šílenec

Obrázek uživatele Arenga

Beze zbytku bezpečná známost

Úvodní poznámka: 

Před pár dny tu padlo, že by si měla Hanka Krásová pořídit foxteriára. Přiznám, že mne to přivedlo na jistou myšlenku... ale foxteriér to nebude.

Hanka je už dospělá, je jí 23 let, pracuje jako bankovní úřednice, vdaná ani zadaná ovšem není a stále žije s rodiči.

1927, Praha

Drabble: 

Mohl to být obyčejný večer.
Kdyby Hana Krásová nepřinesla domů kočku.
„Prostě se ke mně přidala,“ odpověděla na matčinu nevyřčenou otázku.
„Určitě někomu patří,“ prohlásil tatínek. „Tohle není toulavé zvíře.“
„Tím spíš jsem ji nemohla nechat na ulici,“ kontrovala Hanka se svou pověstnou vyřídilkou. „Navrhovala bych toto: napíšu letáky, vyvěsím je v okolí, kočka zatím samozřejmě zůstane u nás. A pokud se o ni nikdo nepřihlásí, tak samozřejmě zůstane u nás. Neustále mě přece nabádáte, ať se držím pouze bezpečných známostí. Což kočička beze zbytku splňuje.“
Otec na ni laskavě pohlédl skrz brýle. „Proč jsi vlastně nechtěla jít na práva?“

Závěrečná poznámka: 

Tím mám splněno: drabble s Hankou Krásovou, drabble s Norbertem Krásou, drabble s kočkou, drabble odehrávající se v Praze, prvorepublikové drabble

Jak se mi aktuálně BINGO daří můžete sledovat zde.

Stránky

-A A +A