Moje články

Isn't it crazy how time flies at a breakneck speed, yet it somehow seems to stand still at the same time? Just look at me, riding the same train from work for thirty-seven fucking years. Bits and pieces and little details change, but nothing major changed for as long as I've been alive. Hell, this entire planet is stuck in a bubble of contentment, waiting to be burst. I mean, we've been basically stuck in the 'fifties for over a century, for crying out loud.
Wait, what was that flash?
Oh no.
Oh well, be careful what you wish for...

Jedenáctá pomalu odbije a narozdíl od pyritu žádné jiskry nelétají, ani když tluču hlavou do stolu. Teda ne, že bych vážně tou hlavou do stolu mlátil, ještě bych si vyklepal těch posledních pár mozkových buněk. Je to nedostatek energie způsobený novou prací, trvalé následky covidu, jarní únava, nebo nevyhnutelná degenerace jak člověk stárne, i když mi vlastně ještě není tolik let? Anebo je to třeba otrava těžkými kovy, brouk mozkožrout, mimozemšťani? Přijde mi, že píšu čím dál tím hůř, nápady se nedostavují, a když už něco přijde, tak to je takové nezáživné. Jako kdybych se kreativně vyčerpal? Vzdát či nevzdát?

Říká se, že jedinou jistotou vesmíru jsou smrt a daně. Ale je tomu tak? Když se podíváte na velký obrázek...obraz? Říká se to vůbec v češtině nebo jenom počešťuju anglickou frázi, protože umím líp anglicky než česky? No to je jedno, zkrátka v kosmickém měřítku trvá lidská civilizace jen mrknutí oka. Takže daně jsou skutečně konstanta moderní doby, když to bereme zeširoka. A jednou se povzneseme nad daně jako takové - anebo se dřív sebezničíme. Tak jako tak daně nebudou. Pokud jsme tedy ve vesmíru sami. A pokud mimozemské civilizace projdou tou samou fází. Ale to je vlastne ta nejistota.

"General, you really need to let me help you with that."
"Are you suggesting I can't handle it alone because I'm a woman? Every second we're wasting arguing about this is time for the Russians to attack unopposed!"
"No, I'm just saying that-"
"I had to be better than every single one of you just to be treated as an equal! I've spent thirty years getting where I am and I'm not going to let any sexist dinosaur undermine me like this! Just who do you think you are?"
"A person who knows this is a TWO PERSON SWITCH, DAMMIT!"

MeanGreenGiant: FHTAGN!
GoatWithTooManyKids: Language!
NyaRly: What got your non-Euclidean underwear in a twist, Big C?
NuclearChaos: G?
MeanGreenGiant: Can't even sleep in peace! My roof got wrecked. Stupid humans!
NyaRly: Oh? Do tell.
MeanGreenGiant: They dropped an anchor right on it! It didn't even have a chain, how the fhtagn does it make any sense?
GoatWithTooManyKids: Language!
MeanGreenGiant: Wait a minute. Yog, did you play with time and space again?
YoghurtOutOfSpace: I am the gate! I am the key! I refuse such allegations! But Nyarlathotep asked me for a portal yesterday.
NyaRly: Ehehehehehe. Oops?
MeanGreenGiant: FHTAGN!
GoatWithTooManyKids: Language!
NuclearChaos: G?

Na silnici ani noha, teda spíš ani kolo. Vracím se zpátky do reality od našich z Chrobákova, teda ono se to takhle nejmenuje, ale Chrobákov je prostě lepší, a už jsem tím jménem nakazil kdekoho. Miluju noční jízdu, ale člověk je sám s myšlenkami. Nová práce, a připadám si tam trochu jak ve slepičárně. Ale jestli to není sexistické. Když kolegyně drbou reality show a další věci, co zajímají nezajímavé lidi. A zatáhnou do toho i kolegy pohlaví mužského. Nemůžu si pomoct, je to tam jak v kurníku. Ale člověk musí zatnout zuby, jelikož a protože finanční zásoby se tenčí.

Jak nám Raconteurs zpívají, že je mnoho odstínů černé, tak je spousta příchutí ticha. Asi nejvíc na mě působí ticho po koncertě. Do uší se nahrne ticho, co vlastně ticho není, ale spíš úplně slyšitelná prázdnota, co odráží prázdnotu, když se dav před pódiem vytratí, poslední reflektor zhasne, zbyde jen vakuum a technici, co balí aparát. Má to svoje zvláštní melancholické kouzlo, Kolikrát jsem takhle stál u pódia a jen se koupal v té atmosféře, ten pomíjivý okamžik, uši pořád ještě zalehlé, malinko zvonící. A pak je čas pomoct kapele naložit věci do dodávky a moment je pryč. Do příště.

Budete se mnou asi leckdo nesouhlasit, ale moderní školství je taková hodně nepovedená drezura. Nějaké ty zkušenosti z první ruky taky mám. To jsem takhle byl na jedné vejšce, a vyučující na termodynamiku odcházela na mateřskou. A já se nachomýtnul už nevím jak k tomu, že jsem ji nahradil v jejím druhém zaměstnání, učitel fyziky a chemie na nedaleké základce. První půlrok dobrý, sice hodně limitovaný rozpočet a vybavení, ale bavilo. Ale pak přišel nový školní rok a ŠVP a další neskutečné píčoviny. A kladlo se důraz na to, aby se látka prosvištěla, ne aby se pochopila. Tak přišel konec.

"Pavouk po svleku pro zajíce s parožím, orli bělohlaví pokáleli vosí hnízdo číslo dva, přepínám."
"Vykašli se prosímtě už na ty kódy, stejně si to nikdo od nás nepamatuje, a nemůžeš pořád spoléhat na to, že Hans jo. Přepínám."
"No dobře, Amíci vybombardovali německej štáb v Trois-Cochons."
"Co tam vlastně bylo? Hans?"
Odpověď nepřicházela a nepřicházela.
"Hele, poslyš, nebyla tam náhodou komunikační centrála? S odposlechy?"
"...nemyslíš snad, že..."

Ticho v éteru nad okupovanou Francií se zdálo hlasitější, než Londýn za nočního náletu.
.
.
.
.
.
.
.
.
"VERPISS DICH, SCHEISSEKATZE! KRUZIFIXSCHEISSKARLGOTT! Ta sfině mi pržekousala kabel od mikrofonu a já si tocho fšiml aš teť..."

Při koncertech uchcával pod kiltem rovnou na zem

Chlubil se čerstvě vyškrábnutým ušním mazem

Vteřinovým lepidlem si číro vyztužoval

V hrnku co měl u dřezu si modrou plíseň choval
.
.
Půlku cihly na vodítku na procházky vodil

Jen do místní automyčky sprchovat se chodil

Levný pivo nasával přes brčko rovnou nosem

V zoologický zahradě se chtěl prát s velkým pštrosem
.
.
Když cestoval autem tak zásadně v kufru jezdil

V lese místo pěšiny si cestu křovím klestil

Přes přechody pro chodce chodil jen na červenou

Řidičák mu sebrali když projel domu stěnou
.
.
Ale kluci říkali
Je to moc dlouhý, to musíš sestříhat.

Dejte mi dostatečně dlouhou páku, a pohnu světem. Ale kdyby mě tak někdo spíš vypáčil od driver fails videí, místo toho, abych byl produktivní? A dneska jsem se dozvěděl, že některá auta místo páky ruční brzdy mají čtvrtý pedál. Nebo mají oboje? Jako to je mi ale logika, pedál na ruční brzdu... No, ona je to vlastně brzda parkovací, ale kurva kdo tomu tak říká? Teda pokud je to ještě stará dobrá mechanická. Dneska ty auta maj elektr(on)ickou parkovací brzdu, a to je nadělení. Kamarádovi takhle v garáži chcípla baterka, no a už neodbrzdil. Moderní auta mě fakt už nebaví.

Doesn't matter how long you've been out there, the universe never ceases to show new wonders. My people, they don't quite appreciate the sheer beauty and magnificence of stellar objects our mortal senses can't even comprehend. We set sail among the stars, and what do we do? We kill, we lay waste, all for some vague 'glory'.
A beep returned me to the present. I tore my eyes from the spectacle on the viewscreen.
I may be a dreamer, a stargazer, but when push comes to shove, I too am a Klingon.

"Intercept course! Drop the cloak! Disruptors, full spread!"

"Hele to ti poradim, poslouchej dobře, na co se tě vlastně ten debilní učedník ptá. A už vůbec mu automaticky neříkej, aby to hodil do kotlíku. Teda vlastně do hrnce, ten blb už zničil takovejch kotlíků, že sem si musel pučit nádobí z kuchyně."
Mluvčí dorazil panáka a zamával prázdnou sklenicí na hospodského.
"Ono se ti totiž taky může stát, že tam pak ten blb hodí něco, co vážně nechceš. Jako třeba nesmyslně velkej kus karbidu. Jo, do vařící vody. Jo, dostatečně blízko otevřenýho plamene."
Chvíli vládlo ticho.
"Mimochodem, z naprosto nesouvisejících důvodů, nevíš náhodou o nějaký budově na pronájem?"

Jo, kdybych tak dával pozor v hodinách exobiologie. Jenže moje pozornost byla zaměřená všude, jen ne na výuku. Kondenzační čáry stratoletounů. Hoverballový zápas na hřišti akademie. Klikyháky a obrazce, co jsem si čmáral na tablet místo poznámek. Rozjímání nad nesmrtelností fraktálního chrousta, jehož tykadla se rozvětvují donekonečna. Zadek mladé profesorky, co se tak hypnoticky natřásal, když psala fixou na bílou tabuli. Na svůj věk byla v leccčems staromódní.

Možná bych si i býval zapamatoval, která z těch skoro identických fialových ještěrek s nepatrně se lišící kresbou je jedlá, a která vám pomalu rozpustí vnitřnosti v nepopsatelné agónii. Velmi pomalu.

Au.

"...a podle nejnovějšího Schneckehausova článku semena jakožto zárodky života mají vysokou koncentraci plachých částic reziduální magie stvoření, obzvláště naklíčená."
"Zase nějaký šílený nápad? Ty dva předchozí detektory vůbec nefungovaly. Teda fungovaly, ale na něco úplně jiného."
"Stěžuješ si snad na to, jak dopadl ten minulý?"
Henrietta se začervenala. "No, ne, ale je jen otázkou, kdy něco vybouchne."
Wilhelminin úsměv věštil absolutní víru v její nápad. "Podle mé teorie tu koncentraci můžeme zvýšit destilací sladu."
"Jako že...?"
"Přesně tak!"

O nějaký ten čas později...

Laboratoř byla posetá kusy oděvu.
"Poslyš, a nezapomnělas náhodou taky sestavit nějaky ten detektor?"
"To vůbec nevadí."

The mass of bodies, dancing, laughing, pushing each other surrounds me. The pulsating music fades into the background, becomes a dull sensation overshadowed by the pulse of blood in my veins, in my ears, the beat of the heart trying to burst out of my ribcage. Sweat breaks out, hands shake, feels like I can't breathe. All thoughts are pushed aside by one that screams get out, get out, GET OUT of here, OUT OF HERE. And get out I do, weaving through the dancers or simply pushing through. Finally, I reach the edge. My lungs welcome the air again.

"Černá kočka pro bílého kocoura, co se to tam u vás sakra děje? Přepínám."
"Zaběhnul se pitbulteriér, opakuji, zaběhl se pitbulteriér. Přepínám."
"Nesaběhnul, zastrželili ho myslifci."
"Hans? Máš snad s tím něco společného?"
"Tak trochu. Fěděli jste, že pan Grosjean měl styky s Abwehrem?"
Hans se vzápětí přiučil několika novým francouzským nadávkám.
"No tak si pržedstafte, že on i jeho kontakt z Abwehru dostal vskas, že se mají sejít v jedné opuštěné stodole. A místní poboška Gestapa dostala chlášku, še La Résistance fyrábí f jedné opuštěné stodole fýbušniny."
"A?"
"A Gestapo tam poslalo pár fojáků s kulomety."
"Merci beaucoup, Hans."

Existuje vlastně nějaká příčinná souvislost mezi zvrásněním pokožky a stavem známým jako láska? A co je vlastně láska? Baby don't hurt me. A jestli je, způsobuje vrásky láska, nebo lásky nedostatek? A jak to jako funguje? Je to snad efekt bytí v láskyplném vztahu, co je podle interfernetu prospěšný zdraví fyzickému i psychickému, že by to jako prodlužovalo život do období přirozeně vrásčitého? A funguje to třeba i na vztah bez lásky, vztah pro bytí ve vztahu? A když se s někým vztáhnu čistě pro zdravotní výhody, bude to stejně fungovat? Snad jen dodám, a co na to Jan Tleskač?