Ne zas tak krutá realita

Obrázek uživatele TQ-PoN

TQ-PoNův žebříček deseti nej! Aneb Top 09 II.

Úvodní poznámka: 

Zprvu bych rád vyjádřil lítost nad tím, že můj minulý list Top 09 nemá ani jeden komentář. Damn. Sakra, že já si na tom textu dávám záležet : D

Druhak, že jsme 2 roky od mého debutu v DMD ztratili v této uspěchané době 2 moje oblíbené autory, a to Vanessu a TomuBoombadilu či TomaBoombadila. Letos bohužel nic nenapsali. Přeji jim ať se mají hezky a kdo ví - třeba zase jednou!

Co ale osud nechtěl, objevil jsem tu dva jiné – pro mě nové – autory. Ti mi tuto absenci částečně vynahradili.

Pojďme tedy ocenit 4 ženy a 5 mužů v mé top desítce!

Prologem ještě informativně: fandomy se mi nelíbí, zvláště megalomanské jako HP a Středozem. Já mám rád hrdiny, kteří lezou po dně a v poslední chvíli se zvednou! Rád bych měl čas přečíst si od každého z vás tři, čtyři drabbly a poznat vás skrze ně. Ale tady je to jak na Žlutých stránkách a tím se těžko prodírá. Nicméně i tak jsem přišel na pár nových autorů, které jsem předloni nečetl. A o tom to myslím si je. Aby každý zkusil v novém ročníku nejen své zaběhlé autory, ale rozšířil si obzor četbou někoho dalšího!

Drabble: 

(1) Respektuju a miluju sci-fi. A jeden autor jich napsal letos opravdu hodně! Ladies and gentlemen, na nejvyšším stupínku stojí... Krtinoh! A vůbec. Jak to všechno začalo? 
(2) Naturalismus, naturalismus, naturalismus. Poprvé mi ho představila obávaná staromódní učitelka češtiny na gymnáziu kolem roku 2013. Byl jsem uchvácen. Od té doby mi slastně stoupne tep, když tento žánr prolne nějakou mou rozečtenou válečnou nebo postapo knihu. Letos mi k němu dal přičichnout Krčmelound v Řečišti jara.  
(3) Dvě slova, lavina pocitů. Esti Vera. Ocenil jsem ji již před dvěma lety. Ostatně cení ji tu každý, ne? Krok, krok. Kron sun krok. Pojďme si zatančit swing! : ) Tak tedy hurá - Naučit se tančit swing!

(4) Kvok, kdák, kokodák! Bramborovou medaili u mě vyhrává - MissDreamer , která se tu potloukala první třetinu měsíce a vypadala nezastavitelně čile a činorodě, jinými slovy na 30 bodů spolu a oslnivou větší placku. A i když nakonec z ničeho nic psát přestala (možná jí rodiče vypojili notebook ze zásuvky), odměňuji její citoslovný drebl. Protože každý z nás je tak trochu Na dvorku. Tak ať medaile chutná! (Škrobově)!
(5) A teď pozor! Stejně jako před dvěma lety mě svou bizarností dokázal/a odzbrojit a oslnit TomaBoombadila povídkou Sklep, Rosenberg a ČSSD, letos se to povedlo mému novému objevu - uživateli Dirkovi. Tento byrokraticko-aristokratický magor píše opravdu… „new weirdově?“ Správně divnej pavouk. Přiznám se, některé drabbly mě nebaví, některým nerozumím, protože jsem moc hloupý nebo ony jsou moc hloupé na mě. Nonsens? Většina se mi ale překvapivě líbí. Hlavně ten svět. Nakonec nevybírám drabble „Sedlový bod“, ale Dokáže Česká republika dostát závazkům ke spojencům? 
PS: Ještě k fandomu - Zapomenutý kraj zbožňuji, temná knížata už jsou přepal, ten svět by dle mě měl být štrejchnutý jen trochu.
(6) Zůstalo mi v hlavě. Heslo. Běžné, všední a přesto nezevšední. Krčmeloundovo Kdysi dávno. 
(7) Beletrie od Carmen. Zacloumala se mnou... Jen tu nespisovnost sis – podle mého skromného názoru - mohla odpustit. Literatura krásy je Poslední vyčíslená rovnice. 
(8) Tenny oceňuji za atmošku. Kdož jste na cestách, vyndejte si z batůžku siestu, zakousněte se do ní a obhlédněte Zázraky místní produkce.
(9) Linkový stykači, linkový stykači, linkový stykači… už 2 roky tě hledám za čelním sklem čumáků šalin v pražské metropoli, ale je to jako hrát deskovou hru Fantom staré Prahy. Už druhým rokem žebrám o podpis nahodile každého druhého tramvajáka co potkám, ale zatím marně. Tvoje drožka mi stále ještě uniká! Nově ale vím, že zaměřit se mám na vozovnu Pankrác. Otočme ale list. Letos mi přišlo, že se už trochu opakuješ + že ta vyústění byla nucená, na sílu. Přesto zařazuji do výběru tentokrát za poučnost Mind the gap.
(10) A v poslední řadě Morpi. Morpiho jsem předloni ocenil hned dvakrát. Ale je to protekce, samozřejmě, uznávám. Jelikož se známe, čtu od něj téměř vše. Letos nejvýše oceňuji povídku V pátek kdesi v Úzké. 

Závěrečná poznámka: 

Tak sláva vítězům a čest poraženým!

Vidíme se na srazu!

S pozdravem,

- Dejv alias TQ-PoN

Obrázek uživatele morpi

Bacha na Milana, toho nas*at nechceš

Varování: 

Slovíčka, jako vždycky.

Drabble: 

Karolína měla náladu na hovno. Představovala si novou práci jinak. Úplně. Celou.

Myslela si, že se uvolní a nebude ji tak dohánět stres.

Teď místo drbání tygříků a lištiček za oušky opatrně našlapovala, aby neprobudila a nenasrala spícího Milana. Milan byl rosomák, kterej byl milej jen na naporcovaný kousky kuřecího.

To si sedne. Musí. Nezapíchne to tady přece po dvou dnech a se staženým vocasem nepřileze zpátky do firmy, která vyrábí blbý stavební lepidla.

Do firmy, která jí oproti brněnský zoo platila čtyřnásobek.

Do firmy, ve který nenosila pracovní obuv s pevnou špičkou, ale černý, nalakovaný společenský botky.

Moje botičky...

Obrázek uživatele Naughtilus

Just let the mind wander

Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma č. 2: nejistá konstanta moderní doby

Drabble: 

Říká se, že jedinou jistotou vesmíru jsou smrt a daně. Ale je tomu tak? Když se podíváte na velký obrázek...obraz? Říká se to vůbec v češtině nebo jenom počešťuju anglickou frázi, protože umím líp anglicky než česky? No to je jedno, zkrátka v kosmickém měřítku trvá lidská civilizace jen mrknutí oka. Takže daně jsou skutečně konstanta moderní doby, když to bereme zeširoka. A jednou se povzneseme nad daně jako takové - anebo se dřív sebezničíme. Tak jako tak daně nebudou. Pokud jsme tedy ve vesmíru sami. A pokud mimozemské civilizace projdou tou samou fází. Ale to je vlastne ta nejistota.

Závěrečná poznámka: 

Myslel jsem, ze vim, co psat, ale nevim, tak jsem nechal mysl se toulat.

Obrázek uživatele TQ-PoN

Návrat krále

Úvodní poznámka: 

...Znám jednu pražskou čtvrť,

znám Vršovice,

Nejlepší v Praze co já zná-ám, ...

Drabble: 

„Zpátky na modrou – střela nápřahem – a – góóÓÓÓóól!“
trhal si Záruba plíce, „bíločervená princezna se po 10 letech probudí tam, kam právoplatně patří – v české nejvyšší hokejové soutěži! Vítej Slavie! Vítej doma!“

* * *

Další ráno, kdy půlka Prahy ještě dospávala v alkoholovém oparu s úsměvem na tvářích, média bděla. Návrat do klubu během včerejších oslav přislíbili odchovanci Sobotka, Červenka i legendární trenér Růžička.

Ale pohádka ještě nekončila. V brzkých hodinách se o angažmá přihlásila i klubová superstar ze zámoří Tomáš Hertl! A další bomba! Vedení vzalo na milost Dmitrije Jaškina za působení v Rusku a podepsalo ho!

Blýskalo se na lepší časy?

Závěrečná poznámka: 

Stojí tam stadion,

v něm Slávie šampion,

Né každý odváží se přijet k ná-ám!

Každoroční růžová

Drabble: 

A máme to tu zas. Konec ledna a záplava růžové. Naštěstí je v našem podniku dobrá víla (těsně před důchodem - co budeme dělat pak, hrůza pomyslet), která se vyzná (to je prosím nehorázný eufemismus).

Všechno je pečlivě rozpočítané, jsme předvoláváni jeden po druhém, na každého z nás nepotřebuje víc než 30 sekund. Dobrá víla si nás změří pohledem, a loni čerstvě nastoupivšího kolegu neomylně pošle vedle na "první vyplnění".

"Jméno!"

Po mé odpovědi sáhne do hromady růžových lejster a neomylně vytáhne to moje. Je plné červených, modrých, a zelených lepíků.

"Červený podpis, modrý 2023, zelený 2024. Vyplněné položte sem. Další!"

Obrázek uživatele Naughtilus

Jupiter Brain

Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma č.19 - šach mat

Drabble: 

Šach mat a můj mozek je v patu. Rotují mi tu vágní myšlenky jako měsíce kolem Jupitera, napůl upečené nápady, ale nic, co by se dalo uchopit, co rozvinout dál. Možná jo, ale kterou? Jestli tohle nepatří spíš do včerejšího, vybrat něco zdá se nemožné, a vteřiny tikají, teda nevím, jak úhlová jednotka může tikat, to bych docela chtěl vidět. Spíš to bude sekunda sem, sekunda tam, a ztrácím dvě tři pokaždé, co se podívám. Dívám se dívám, jak byla ta písnička? Já jí strašně nesnášel. Asi to je pravda, že jsem svůj vlastní nejhorší nepřítel. Ale proč vlastně, milášku?

Obrázek uživatele Aileeah

Beze slov

Úvodní poznámka: 

Lze číst jako libovolný fandom a vztah (ačkoliv původem je realita)

Drabble: 

Mohlo by to být špinavé tajemství, ale není. Nemluvíme o tom, ale ne cíleně. Naprosto přirozeně. Není to vyhýbání se tématu, jen jeho prostá absence.

Vlastně ani nevím, jestli víš, že vím…

Ach ta ironie, že někoho tak málomluvného prozradil hlas. Ten tón. Nepatrně měkčí. Vyhrazený jen pro mě.
A pak úsměv. Stejný jako pro ostatní, jen šplhá trochu výš k očím.
Osobní prostor. O kousek menší než u zbytku světa.
Gesta. Přejímáš ty moje, aniž by sis to vůbec uvědomil.

Ty jsi zadaný, já taky.

A naše světy se paličatě, s poklidnou nevyhnutelností víc a víc spíjejí do sebe.

Obrázek uživatele Naughtilus

Nejlepší generátor náhodných slov je mozek

Drabble: 

Už za černýma horama teplota stoupá, pamatuju si jen kus melodie od Kryštofů, kamarád kdysi v rozhovoru pro nějaký hudební časopis označil Krajča za náhodný generátor slov, a já ten článek nemůžu najít a štve mě to a před tmavým monitorem krevní tlak stoupá a hodiny tikají i když netikají protože jsou digitální a kde je ta analogová doba ale kdybych se narodil dřív to by bylo peklo za komančů, leda tak emigrovat a přes ty státní hranice letadlo stoupá a už mi z toho jebe a to ani nejsem Rytmus ani Rytmaus, letný sen AKA alergie na řepku asi.

Závěrečná poznámka: 

Zas jeden b j b stream abych to vsecko stihal...

Obrázek uživatele Naughtilus

První letošní stream.

Drabble: 

Existuje vlastně nějaká příčinná souvislost mezi zvrásněním pokožky a stavem známým jako láska? A co je vlastně láska? Baby don't hurt me. A jestli je, způsobuje vrásky láska, nebo lásky nedostatek? A jak to jako funguje? Je to snad efekt bytí v láskyplném vztahu, co je podle interfernetu prospěšný zdraví fyzickému i psychickému, že by to jako prodlužovalo život do období přirozeně vrásčitého? A funguje to třeba i na vztah bez lásky, vztah pro bytí ve vztahu? A když se s někým vztáhnu čistě pro zdravotní výhody, bude to stejně fungovat? Snad jen dodám, a co na to Jan Tleskač?

Obrázky skládané životem

Drabble: 

Dědečkova rodina byla za jeho mládí docela chudá. Deset dětí ve stavení, otec opilec, a tak jediný jejich příjem zajišťovala maminka, trošku se starali ostatní příbuzní a postupně začaly pracovat nejstarší děti. Nikdy ale nebylo peněz nazbyt.
Teď, na stará kolena, je dědeček slušně zajištěn a nic mu nechybí, ale přesto škudlí, kde může, kdyby náhodou nouze znovu přišla.
Tedy, škudlil. Do té doby, než musel odjet na čtrnáct dní do lázní. Vrátil se někdo, kdo konečně objevil svou životní vášeň. Malování. Od onoho památného června se dědeček změnil. Na stará kolena zjistil, že existuje i něco jiného, než šetření.

Obrázek uživatele TQ-PoN

Top 09

Úvodní poznámka: 

Hezký den všem!

Toto byla má 1. literární soutěž, a můžu konstatovat, že jsem byl mile překvapen příjemnou atmosférou a zároveň spisovatelskou úrovní zdejší literární komunity. Musím říct, že i když jsem kvůli tomu zanedbával univerzitní povinnosti, tak jsem si to tu nesmírně užil! : )

A nejen jako autor!

Vzdejme tedy hold třem mužům a šesti ženám z této desítky nej:

*Tramtadadááá-*

Drabble: 

A začneme od prvního místa!

1. Nektor to u mě vyhrál nenuceností a plynulostí. Jednoduše elegantně si jednou za čas také dopřejte Posezení na gauči.

2. Paní Spisovatelka s velkým P i S Esti Vera mě oslovila poetickou dokonalostí společného Setkání básnířky a malíře, v pokoji na hraně dnů, a nejen jím.

3. Drabble od Hippopotamie, nebo - jak trefně pravila Aries: "Nikoliv od Hippopotamie," se stal mým nejčtenějším. Pozor! Neplést s nejčtivějším!
Během několika dní po sobě jsem se tak opakovaně vracel znovu objevovat tyto krásné řádky, což ve mne nemohlo nevyvolat otázku: “Hippopotamie, čí jsou tedy Nožičky, čí?”

* * *

4. Ten, kdo "jde vždycky pro atmošku," aneb můj bratr v kalamáři (nebo taky ve fixe) - Morpi - mě zaujal již svým první drabblem Naposledy. Následně tím, že Kdo si hraje, zlobí, a budě sťat, ale nejvíce jsem se pročetl k jeho pro mě nejKopřivovějšímu kousku - přicházejícímu Času na nový květináč, ve kterém jsem nalezl něco blízkého, právě Štěpáno-Kopřivovského. *

5. Série humoresek Linkového stykače byla asi jediná, kterou jsem počas DMD bystře sledoval. Svět pražských tramvajáků nejen, že má prostě něco do sebe, ale ještě vás zároveň podprahově vzdělá ve svém žargonu a technikáliích. Věděli jste například, že Správný výpravčí je psycholog a stratég?

6. Jó, že Ochranka těžkej chleba má jsme se dozvěděli od Tenny, která mě inspirovala svým vyprávěním ze 3. osoby, jakožto z pohledu “onoho” nebo “toho,” k zařazení knihy Robokata od Marthy Wells do wishlistu knih k přečtení na ČBDB.cz. Na tomto díle byl totiž drabble založen. A jelikož je mým oblíbeným žánrem sci-fi, jsem rád, že v mé TOP desítce figuruje alespoň jeden její zástupce!

7. Kdo si hraje, zlobí, a budě sťat, je vše, co potřebujete vědět před vzdáním holdu minutkou svého času a přečtením této Morpiho Foglarovky.

8. Dobrá pointa se skrývá za Nejdrastičtějšími metodami temné magie. Tímto smekám před umem Carmen. Ano, přečetl bych si povídky více : )

9. Podivuhodné. Tome Boombadile (nebo snad Tomo Boombadilo?), tohle je takový mindfuck a střet reality se surrealitou, že i když bych to jako drabble sám neoznačil, patří to, jak by řeklo kouzelné sluchátko: "ale beze všehó," do mého výběru.
Zvu vás do Sklepa, Rosenberga a do ČSSD.

10. Desítku uzavírám spisovatelkou, která se nebojí vrhnout ani na thriller, byť k jejímu signature dílu patří spíše věty, které čtenáře pohladí a uklidní. Taková je Vanesska, protože vše, co napíše, na mě promlouvá českým venkovem, přírodou a bezstarostností. Vans jakoby psala bez námahy, s lehkostí pírka. Však posuďte sami v drabblu Za mých mladých let.

Závěrečná poznámka: 

* Štěpán Kopřiva (*1971) je český spisovatel. Zmíním jeho detektivní sérii Rychlopalba a ještě povedenější pokračování Křížová palba, kterou mi právě drabble připomněl.

Obrázek uživatele TQ-PoN

Balada pro Ostravske

Drabble: 

“Utopence se šesti.” Poplácal jsem po prdelce hostesku. Že zvláštňi objednafka? No nebylo proč se upejpat, slavili jsme. Banik vyndal po šesti letech Zbrojovku a my po šesti Ostravarech dostali žravou, tož na nějake to fajne krmivo.
“Ty výpečky a tác topinek.” Zahlaholil s plnou pusou arašidu Jarda, přičemž mě poflusal.
“Zbyšku, pičo, toč to rychlejc!” Seřval s mžitkami před očima ožraty Pavlik vyčepňiho.
Kopli jsme do sebe dvojtú zelenú, odřihli, a vrhli se na cestu do lesa než nám přinesú hlavňi. A to už se přede mnú zaviral svět, a já začal z hlubin slyšet jenom vzdalujici se hlasy.

Závěrečná poznámka: 

_______________
Cesta do lesa = chlastací hra, kdy se zelenou dolévá pivo

* * *

Tímto děkuji Pavlu Korněvovi za jeho barvité popisy jídel a pitek v sérii Příhraničí. Estli na mě totiž někdy skrze knížku dýchl alkoholový opar, pak to bylo z jeho stránek.

Obrázek uživatele TomBoombadil

Chudák kluk...

Úvodní poznámka: 

Nevím, jestli za to může hromada bizarních historek s debily, ale taky se občas povedla katastrofa mně. Takže tenkrát se podělím o můj první sex po rozchodu se "Skluznou dráhou".
Rating 18+

Drabble: 

Předchozí vztah mě lehce poznamenal. Novému partnerovi jsem to neřekla, což jsem měla. Možná by po sexu neutekl.

Byla jsem nervózní, takže jsem před příchodem kluka vybrala bar rodičů. Nevěděla jsem ještě skoro nic o alkoholu a během deseti minut vypila panáka vodky, whisky, ginu, koňaku a absintu. Otevřela jsem mu a pak už si moc nepamatuji.
Záblesk svlékání.
Pád.
Neschopnost se zvednout, silonky zamotané u kotníků.
Sex zezadu na gauči.
Padám po hlavě dopředu, krev z nosu.
Záchvat smíchu.
Pronesu ke klukovi: "Ježíš, to byl strašný sex. Za to se musíš stydět." (Chudák si myslel, že to říkám jemu.)

Obrázek uživatele Naughtilus

Modafen Party

Úvodní poznámka: 

Tak prvni napad byl sonet pro meho psa, ale pak jsem si pri prochazce vzpomnel na jineho zrzavce, no a nad sonetem se mi cely vecer prosedet nechtelo :) jestli bych ho vubec do sto slov nacpal...

Drabble: 

[Klopič]:tyvole, co tam zas vedle delaj?
[Cibule]:no nevim, zrzavec nes nejaky levny vino
[Klopič]:ja videl toho druhyho s nejakyma praskama
[Cibule]:Modafen party! fetky z lesa to rozjedou
[Klopič]:hele jdou pryc, nechci videt v jakym stavu se vratej
"Hoši, vás to baví si takhle psát, když sedíte metr od sebe?"
Tondovi se jako odpovědi dostalo jednohlasného "Jo!"

O několik hodin později, když trio lehce popíjelo na kolejní chodbě se sousedkami, se duo od vedle vrátilo.
Zmíněný zrzavec se značně potácel, zamířil si to čelem rovnou do zdi, do které začal zuřivě kopat, než byl odtažen kumpánem.

Obrázek uživatele TomBoombadil

Eunuch na dovolené

Úvodní poznámka: 

Rating 18+

Drabble: 

Těchto 100 slov vzniklo po druhé flašce vína s kamarádkou. Dostaly jsme se doslova dál, než jsme chtěly. U třetího ginu s tonikem v oblíbeném gaybaru se zvrhla řeč v zapálenou disputaci s okouzlujícím gayem Pavlem. Proniknutí do světa homosexuálního sexu nás zaujalo natolik, že se z noci stalo ráno. Nejdéle jsme diskutovali nad orálním sexem a dohadovali se nad nejlepším provedením. Pavel měl možná na vrch, ale kupodivu neznal tolik obzvláštňujících triků. Samozřejmě jsme se zeptaly i na to, zda měl sex se ženou. Jeho odpověď mě naprosto okouzlila: “Jo. Bylo to jako být eunuchem na dovolené s prostitutkami.”

Obrázek uživatele Tom_Peterson

Andulky na cestách - část 1.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Výlet přes ČR s andulkami začíná.
Zde INFO pro zvědavce, kdo nechce, nemusí číst:
Trasa: Olomouc-Svitavy-Pelhřimov-Č.Budějovice-Písek-Klatovy-Plzeň-Praha-Karlovy Vary-hranice s Německem
Budu se snažit psát na pokračování, aby to mělo smysl, takže děkuji za zpětnou vazbu.
Jak to bude?: Záleží podle témat.
Jak dlouhé to bude: Odhadem 15 - 20 dnů
Styl psaní: Návštěva místa s andulkami nebo rozhovor s andulkami třeba o rekordech
Cestování s andulkami: Velkým autem, cestovní klece, jídlo s sebou
Takže těšte se, začínáme v Olomouci.

Drabble: 

Andulky, jedeme na velký výlet po ČR!
"Joo," řvaly a začaly skákat do klecí.
Stalo se nám, že místo do Svitav jsme dojeli do Humpolce.
"Sakra, to je dál, než jsme chtěli," lamentovala maminka.
"Pojedeme dalších sto kilometrů zpátky," řekl jsem andulkám.
Jeli jsme tedy zpět do Svitav.
Nějak se nám stalo, že jsme dojeli do Moravské Třebové.
Zase dál, než jsme chtěli!
"Vytáhni papírovou mapu!" řekla maminka.
Nějakým zázrakem jsme se dostali do Poličky.
Zase vedle!
Andulky už to přestalo bavit, tak jsme tedy zastavili a cestu do Svitav odložili na neurčito. Tak jsme se šli projít do parku.

Závěrečná poznámka: 

Teda to cestování. Jo a možná se bude trasa měnit, záleží dle témat.
Těšte se,
Tom Peterson.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Gilnar

Probudím se a vidím

Drabble: 

"Jenom se vyspíš a budou Vánoce!"
"Jenom se vyspíš a budou prázdniny!"
"Jenom se vyspíš a bude víkend!"
"Jenom se vyspíš a budeš mít narozeniny!"
Fakt to fungovalo! Vyspat se a probudit se bývalo spolehlivou a jednoduchou cestou k lepšímu. To, co se dělo mezi jednotlivejma vyspáníma, se dalo nějak vyignorovat. Prostě stačilo jít (párkrát) zase do postele. Nezřídka, když jsem se probouzel, byla sobota.
Postupně se to ale začalo nějak měnit. Teď se budím do světa, v němž musím chodit do práce, ráno mě bolí klouby a podezřele často je úterý.
Proč už to nefunguje? Kde jsem ztratil cestu?

Obrázek uživatele TomBoombadil

Sklep, Rosenberg a ČSSD

Úvodní poznámka: 

Omezení ... no, asi žádné, doufám.

Drabble: 

Jako správně zastydlé puberťačce se mi doteď stává, že se probouzím na místech, kde jsem rozhodně nechtěla být.

Mezi TOP místa patří:
- sklep (když se pohádáte ve 3 ráno s přítelem a po dramatickém odchodu nemáte kam jít)
- byt Roberta Rosenberga (fuj; naštěstí ve vší počestnosti)
- v Rock café pod barem
- kancelář Jana Hamáčka v Lidovém domě. Taky ve vší počestnosti (alespoň co se týče toho Hamáčka).

Ale ten pravý zážitek je probudit se na odlišných místech, než jste usnuli. Přináší to zvláštní pocit vzrušení, tajemna. Mně se to stalo. Z usnutí v gay baru jsem se probudila v cirkuse.

Závěrečná poznámka: 

Opravdu se stalo, každá z těch nocí by vydala na samostatnou povídku.

Obrázek uživatele Tom_Peterson

Hospodo! Kilo prosa!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Výstava skončila, ale my jsem stále v Přibyslavi. Budeme na procházce městem.
Více si přečtěte v drabblíku!

Drabble: 

Všechno máme, můžeme vyrazit.
Jako první půjdeme k požárnímu rybníku.
...
Po procházce městem Přibyslaví jsme šli na oběd.
Doma jsem si ale nevzpomněl, že mám vzít pro andulky oběd.
"Andulky, dnes budete držet půst," oznámil jsem.
Spustil se řev na celou hospodu.
Andulky jsme utišili a řekl jsem: "Jdu domů pro zrní, je to jen kousek."
"Tak běž," řekla maminka.
Vrátil jsem se s prosem a andulčata začala křičet: "Nebude půst! Jóóóó!"
Maminka je okřikla: "Neřvěte jak paviáni, nebo opravdu bude!"
Andulčata rázem zmlkla.
My jsme si řekli: "Tak, to bychom měli jídlo pro andulky a teď se jdeme nadlábnout."

Závěrečná poznámka: 

Andulky chodí ve dvou velkých klecích na výlety, jedna klec váží asi 5 kg, takže
jako batoh.
Co bude zítra, nevím, ale vím, že budou Andulkoviny.
Těší se na vás
Tom_Peterson

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tess

16. Můj první pád aneb Noste helmu!

Úvodní poznámka: 

Neděste se, nic mi není.

Odevzdaná

Úvodní poznámka: 

Zpětně k tématu "Až budeš zas malá".

Drabble: 

Těším se na den, či spíše těším se na noc, až budeš zas malá. Až budeš na mne hledět vzhůru, zatímco tě mé hrubé prsty budou laskat ve zlatavých kadeřích. Těším se na chvíli, kdy ve tvém mumlání rozpoznám oprávněné stížnosti na bolest kolenou a krční páteře. Na chvíli, kdy oči barvy zataženého nebe zalijí první dešťové, slané, kapky, avšak ve tváři se bude zračit spokojenost. Nemohu se dočkat momentu, kdy se opět plně odevzdáš mému bytí.
Těším se na okamžik, až budeš zas malá, a já budu z výšky hledět na tvou nevinnou krásu, jak klečí mi u pasu.

Městečko, které vstalo z mrtvých

Drabble: 

Městečko Bagnoregio vzniklo na poněkud nešťastném místě. V kraji postiženém sesuvy půdy.
Jak čas odnášel další a další zeminu, bylo stále hůře přístupné. Lidé proto vyhledávali bezpečnější a příjemnější bydliště.
Až se zřítila hlavní přístupová cesta. Zdálo se, že je městečko odsouzeno ke zkáze.
Nová doba objevuje půvaby starých sídel. Romantici a umělci je znovu zabydlují. Mohutný most městečko opět zpřístupnil.
Tyčí se na osamělém kuželovitém vrchu. Tvoří ho malebné kamenné domky v uzounkých uličkách vyzdobených pestrými květinami. Pod nimi sklepy, prý hloubené už Etrusky.
Kolem široko daleko samé srázné svahy, obnažené bělavé skály. Kraj mrtvých.
Ale městečko mrtvé není.

Závěrečná poznámka: 

Městeček, která se načas stala (skoro) mrtvými schránkami, by se v Itálii (jistě i jinde) našlo víc, ale málokteré je tak působivé. Což ho nakonec zachránilo, protože vypadá opravdu jedinečně. Nachází se v Latiu, severně od Říma, historická část na kopci se nyní nazývá Civita di Bagnoregio, čímž se odlišuje od novějšího městečka dole. Moc stálých obyvatelů nemá, ale ti současní očividně dělají všechno pro to, aby ho zase oživili. A samozřejmě ho objevily různé cestovní kanceláře, takže o turisty nouze nebude.
https://file.mahalo.cz/2014/12/Civita-di-Bagnoregio.jpg

Sběratel

Drabble: 

Když jsem poprvé přišla k němu domů, vyděsila mne scenérie, kterou jsem zřela. Desítky motýlích křídel ve skleněných vitrínkách visely v pokoji na dlouhé stěně bez oken za čelem postele.
Avšak jeho medový hlas vábil příliš silně. Jeho pevné paže dopřávaly kýženou jistotu. Jeho blankytné oči nabízely možnost bezbolestného utonutí. A tak jsem si s postupem času zvykla na křehká okřídlená tělíčka bez života.
Dokonce jsem si zvykla i na jeho blízkost, na jeho doteky; natolik, že jsem se jim jednoho dne poddala docela.
Příštího rána na stěně v jeho pokoji visel motýl a pod ním bylo vepsáno mé jméno.

Patové problémy v lockdownu

Úvodní poznámka: 

Ano, mohla jsem napsat něco normálního, ale mně se chtělo blábolit. Byli jste varováni.

Drabble: 

Potřebovala bych nové boty. Mám totiž problémy s patama. Bez ohledu na to, jak opatrně boty obouvám či jestli používám lžíci, vždycky je na patách vydřu a pak už pomůže tak akorát nalepit opatěnky, které po čase spadnou. Hrozný patent, fakt. Patrik tvrdí, že u nás všichni v nepaternální linii máme patologické nohy.
Teď už ale hrozí, že když půjdu pro patizón, odřu se tak, že budu muset usednout na patník a pateticky plakat.
Apaticky koukám na web a hle! Moje staré boty v novém provedení. Platím tedy patřičný obnos peněz a těším se opět na paty jako v bavlnce.

Závěrečná poznámka: 

Cíl byl dostat se na 10 % "patslov". Neptejte se proč, prostě mě to tak proběhlo palicí... :D

Dočkáme se?

Úvodní poznámka: 

Ne zrovna originální, ale prostě tak.

Drabble: 

Jistě, někdy to asi všichni vidíme černě. A jak čas uplývá, je to stále horší, obavy narůstají, nervy tečou, a tím je teprve zaděláno na neštěstí. Protože to chce především klidnou mysl.
Proto věřme, že i když to tak třeba nevypadá, bude líp. Jednou, dřív nebo později, přijde. A možná nás zaskočí, zrovna když ho vůbec nebudeme čekat.
Tak už to nápady dělají. Myslíme na něco jiného a najednou ho tu máme. Nakonec se nějaký dostaví i na sebepodivnější téma. (A snad z toho nebude jen nějaké bé jé bé.)
No a potom… někdy… možná přijdou i komentíky.
Snad…
Určitě!

Vejce

Drabble: 

Na stole ležel košík plný barevných, malovaných vajec. Každé bylo jiné a přece byly stejné. Vejce vypadají všechny stejně.
Mé vejce leželo nahoře v košíku, bylo obarvené na červeno a černě zdobené. Přišlo mi jedinečné, jediné mezi stovkami jiných. Sebrala jsem ho z košíku a utíkala ukázat svůj výtvor mamince. Běžela jsem po chodbě a schodech, ale o poslední schod jsem zakopla. Letěla jsem na zem a snažila se zachránit své vejce. Dopadla jsem, ale přímo na něj. Celé popraskalo a rozmačkalo se.
Po chvíli jsem domalovala jiné, stejné a došlo mi, že všechno může být stejné a jiné zároveň.

Stránky

-A A +A