Stáli uprostřed nekonečna.
Přišlo jim i, že došel čas.
Ale jak může dojít něco, co neexistuje?
A jak se dá stát uprostřed něčeho,
co nemá konce a hranice?
"Co myslíš, budeme tu i zítra spolu? Stejní a stejně, jako jsme tu dnes?"
"Jak to mám vědět?"
Vesmír se neustále rozpíná.
A čas se neustále mění.
"Ale řekni mi, co si myslíš?"
"Ráda, pokud se něco nezmění."
Na další den se může změnit tolik věcí.
Tu změní se myšlenka, akce, pocity.
Svět je neustále v pohybu.
"Jsem rád, že jsi dorazila."
"Včera mi bylo tak krásně, chtěla jsem to ještě zopakovat."