Multicrossover

„Myslím, že v TARDIS nám bude opravdu líp,“ snažila se Margaret překřičet vřavu.
„Souhlasím. Bereme tu spoutanou, abychom ji v klidu vyzpovídali, a mizíme!“ přikývla Lisa.

Všichni sice byli zvyklí na krev a smrt, ale jatka odehrávající se jim před očima byla dost i na ně. Dvě skupiny obyvatel planety se roztloukaly na kaši a navíc…

„Kanibalismus?“ ukázal Bodie znechuceně na chlapíka s kopím v zádech, který mezi vykašláváním krve ohlodával ruku padlého nepřítele.
„Hlad…“ reagoval Greg věcně. „Vidíte, jak jsou vychrtlí? Podle lidských měřítek by už byli dávno mrtví.“
„Nejedí dobrovolně,“ zapojila se překvapivě do debaty i jejich zajatkyně.

„Měli bychom ji vyzpovídat,“ usoudil Bodie.
„Není lepší odsud zmizet?“ navrhla Margaret.
„Souhlasím, chtěli jsme klidnou výpravu, žádný boj o život či vzpomínky,“ upozornila Lisa.
„To jsem vám sliboval, pravda,“ připustil Doktor, „jenže by mě zajímalo, co se mnou dělali… pokud jsem tu opravdu byl.“

Greg přikývnul, tajemství k rozlousknutí ho vábilo.

„Nevezmeme ji do TARDIS?“ ozvala se Ginny. „Hermiona a Severus se v principech fungování magie vyznají víc než já.“
„Jasně, hlavně Severus…“ utrousil nerudně Greg. „Ten má přímo patent na rozum.“
„Taky bude v TARDIS větší klid,“ podotkl Bodie a ukázal do dáli. „Ten růžový dav vypadá rozrušeně…“

„Jo,“ přikývnul Doktor. „Pamatoval bych si, kdybych tu už byl…“
„Nebo taky ne…“ řekl Greg a mozkové závity mu rotovaly.

Růžová dívka začala couvat. Bodie ji chytnul za paži. Ginny ji spoutala a neverbálně zakouzlila ševelissimo. S Bodiem si stoupli zády k sobě a sledovali, jestli se neblíží další „přátelský“ obyvatel planety.

„Myslíš, že Doktorovi vymazali vzpomínky?“ ujišťovala se Lisa, že správně pochopila tok Gregových úvah.
„Přesně tak…“
„To by museli ovládat nějakou formu magie,“ podotkla Margaret.
„Zdá se mi,“ řekla Ginny váhavě a přimhouřila soustředěním oči, „že něco cítím. Silové pole, vibruje nad povrchem, přibližuje se a zase vzdaluje.“

„Nechci vypadat paranoidně… ale ten růžováček mi připadá nebezpečný,“ řekla Ginny.
„Souhlasím,“ přikývnul Bodie.

Zbytek Ostrovanů se zarazil. Spoutaný tvoreček působil neškodně, ale tihle dva měli obvykle na průšvihy čich.

„Neublíží nám, když si jí nebudeme všímat,“ vysvětloval Doktor, snažící se uklidnit situaci.
„Jí?“ otázal se Greg a důkladně si prohlížel spoutanou bytost.

Doktor nenápadně cvaknul sonickým šroubovákem a doufal, že tím skutečně na chvíli vyřadil translační program TARDIS.

„Je to mladá dívka,“ šeptal rychle. „Zřejmě jsme se strefili do období námluv. Pro zdejší populaci je typické…“
„Ona je na lovu?“ skočil mu se svým pověstným taktem do řeči Bodie.

„Mdloby na tebe!“ vypálila Ginny a tvor se skácel k zemi, vztekle kouleje růžovýma očima.
„Co blbneš?“ zeptala se Margaret.
„Chtěl nás zaklít,“ bránila se Ginny. „Aspoň myslím…“
„Jsme tu na návštěvě,“ vysvětloval Doktor trpělivě. „Snažme se nezpůsobit zmatek.“
„To na tebe vyloženě sedí,“ utrousil Greg uvědomující si, že by měl podpořit Ginny.
„Efekt motýlích křídel je nebezpečný. Změníš něco v běhu tohoto světa a nemusíte mít kam se vrátit.“
„Jakože tyhle, dle tvých slov přátelské bytosti, vyrazí na odvetnou výpravu a zničí Zemi?“
„Například…“
„Možná by v tom případě bylo dobré ho osvobodit a omluvit se mu,“ navrhla Lisa.

„Dejte na sebe pozor,“ řekla Alison expediční skupince a uvažovala, jestli by přece jen neměla jít s nimi a hlídat je.
„Zkuste se dostat do potíží až tak za šest hodin, rád bych se prospal,“ utrousil Severus.
„Jojo, taky se nám bude stýskat,“ usmála se na něj sladce Margaret, „ale brzy se zase potkáme.“

Doktor je sledoval se směsicí fascinace a rezignace. To jejich špičkování ho bavilo… a občas štvalo. Hlavně když chtěl jít objevovat.

„Jsme děsná sebranka, co?“ přitočila se k němu Hermiona.
„Zvykám si,“ uchechtnul se.
„Pohlídáš je?“ ubezpečovala se.
„Jasně,“ přikývl a pro jistotu dodal: „Nezbourejte TARDIS.“

„Jsme na místě!“ oznámil Doktor.
„Na jakém místě?“ zeptal se podezíravě Cowley.
„Růžová planeta,“ ukázal, dodávaje nevinně: „Dámám se bude jistě líbit.“
„Byl jsi tam?“ zkoumala Lisa.
„Ne. Ale podle záznamů je obydlena přátelskými inteligentními bytostmi.“
„Jak se s nimi dorozumíme?“ zajímalo Raye.
„TARDIS má aktivní pole, funguje jako výkonný překladač,“ reagovala Hermiona, vždy připravená zodpovědět jakoukoli vědomostní otázku.
„Je skoro půlnoc, jaktože je tam světlo?“ pátral B.J.
„TARDIS dokáže čas pružně upravit,“ vysvětlil Doktor a tvářil se patřičně hrdě.
„Šikovná mašinka,“ uznal Hawkey, „ale lidský mozek neošálí. Ten můj říká, že je čas spát. Objevy počkají do zítřka!“

„Bylo to dojemné a bylo toho dost,“ prohlásil Severus a většina mužského osazenstva přikyvovala.
„Popojedem?“ navrhnul Bodie.
„Ty jsi fakt občas necitelný pařez!“ praštila ho Hermiona.
„Severusi, jak můžeš?“ podívala se vyčítavě Alison.

Margaret a Ginny se přidaly k ženské lize, Greg s Rayem k mužské. Lisa, B.J., Hawkey a Cowley zachovávali, aspoň zdánlivě, neutralitu.

„Chceme detaily!“ požadovala Ginny.
„Chceme objevit novou planetu!“ kontroval Greg.

Doktor se díval na vřavu, kterou, výjimečně neúmyslně, způsobil. Přemýšlel, jak těch dvanáct rozdílných lidí dokázalo přežít nástrahy Ostrova a nepozabíjet se.

„Bavíš se?“ nadhodila Lisa.
„Celkem jo,“ ušklíbl se. „Sázka - kdo vyhraje?“
„Nikdo…“

Doktor si povzdechl. Bodie mu dal jedinečnou možnost od bolavého tématu utéct. Nějak měl ale pocit, že trochu upřímnosti dluží své tehdejší společnici, i těm současným.

„Zachránil jsem ji. Pak ona zachránila mne… mnohokrát před nepřáteli, jednou přede mnou samým. Byla neuvěřitelně vynalézavá. Nikdy si nestěžovala. Svěřovala se mi se svými problémy, ale zároveň je zlehčovala. Asi… asi čekala, že se svěřím i já jí. Myslím…“ zarazil se.
„Zamilovala se do tebe, viď?“ řekla jemně Alison.
„Hm…“ přikývl nepatrně.
„Proto odešla? Protože se nedočkala?“
„Nejspíš. Ale třeba se ještě potkáme,“ dodal optimisticky. „Svět není tak velký…“
„Ty jsi beznadějný případ…“

„TARDIS by nás nepustila nikam, kde je doopravdy nebezpečno,“ uklidňoval Doktor vlnu znepokojení.
„Neříkal jsi, že je mírně poškozená? Co zahrnuješ pod pojem mírně?“ vyjasňovala si Lisa.
„Jen nefunkční chameleónní obvod a občasná nespolehlivost časoprostorové orientace,“ odmávl nonšalantně. „Pojďte, užijem si!“
„Víš… je skvělé, že se snažíš najít co nejzajímavější kout světa. Fakt si toho vážíme. Ale v posledních dnech jsme pořád bojovali o život. Ocenili bychom něco klidnějšího,“ pronesla Alison se svým upřímným úsměvem.
„Aha… chápu,“ zamumlal Doktor.
„Při hledání nové destinace bys nám mohl vysvětlit, k čemu potřebuješ antikoncepci pro veverku,“ zamávala Hermiona krabičkou, kterou našla v knihovně.

Zatímco se ostrované zabydlovali, Doktor se domlouval s TARDIS. Chtěl své stádo společníků překvapit.

„Nech dvě ženský pohromadě a máš jistotu, že přijdou třikrát později, než kdyby byla každá sama…“ pronesl Greg, když se v hlavní místnosti objevily Margaret s Lisou.
„Chyběly jsme ti?“ zamrkala na něj Margaret.
„Připraveni na dobrodružství?“ přerušil je Doktor dřív, než se rozjedou.

TARDIS nabídla pohled na přibližující se seskupení.

„Ty jsou maličké!“ nadchla se Ginny.
„A oválné. Myslel jsem, že planeta musí být kulatá,“ divil se Ray.
„Tolik a všechny stejné. Nádhera,“ jásala Hermiona.
„Každý se usadíme na jedné a bude klid…“ zakončil Severus.

„Grangerová!“ zavrčel Severus zlověstně a snažil se strhnout z hlavy tu děsivou houni.

Marně, Ginny ji v mezičase nenápadně připevnila lepícím kouzlem.

„Rozkaz zněl jasně,“ podotkla Hermiona nevinně. „Doktor řekl, že se máme převléknout.“

Pochopil potřebu protikouzla a sundal paruku. Zároveň si připomenul, že ta zatracená smečka se ho nebojí a že prskáním je spíš pobaví.

„Domníval jsem se, že i nejzabedněnější Nebelvír dokáže identifikovat přání hostitele, abychom se civilizovaně oblékli. Nikoli vystrojili jako na maškarní,“ utrousil a kroutil hlavou, jakože ho hluboce zklamala.

Hermiona si zkousla ret. Vypadalo to, že se za svůj vtípek zastyděla. Malé vítězství, ale potěší.

Stát a hledět někam tam, k Šedým přístavům a zůstat. Tušit, ne vidět za mraky slunce, doufat a nezmrznout. Dotýkat se prsty zrcadla a trpět, protože není země za zrcadlem. Unikat pohledem do výšky, protože tam, kam už nelze letět, je někde Laputa. Cítit a dýchat štěstí, které nemůže být naše, a měnit se v mořskou pěnu. Dotáhnout aspoň tu kostru, když už jsme prohráli. Milovat, nepromluvit a přijmout svou samotu. Toužit po obzoru, po doteku té záře, které se nedá dotknout, protože jsme lidé, protože naší nejvlastnější skutečností je touha, protože naše srdce je nepokojné, dokud nespočine v Tobě.

Poslední spojenectví elfů a lidí vytáhlo proti Sauronovi a zvítězilo. A najednou stojí před Helmovým žlebem elfové.
Poslední hrdina, barbar Cohen, se vydal na Dunmanifestin, aby vrátil bohům oheň. Naštěstí je tu posádka Luňáka a zachraňuje Zeměplochu před katastrofou.
Avatar Aang je poslední vládce větru na světě. Totiž dokud se mu nenarodí syn Tenzin a neobnoví slávu vzdušných nomádů.
Poslední samuraj padl v bitvě o Širojamu. Ale jejich vnitřní síla, filozofie i kultura žije v Japonsku dál. A nejen tam.
Slovní spojení poslední soud zní velmi definitivně. Ale buďme k sobě upřímní – nikdo z nás nemůže rozumem obsáhnout Nevýslovný plán.

Next!
Sorry, we only hire full-time, and we wouldn't be able to hire the entire team. I dig the van, though.
Next!
I know it's your name, but kindly get the hell out of here and don't forget the stupid razor hat.
Next!
Sorry, but turns out that sometimes size does matter, and you're, frankly, an ant. Nice bow tie there. Stylish.
Next!
No, no, no, no, just no! Get out! We don't need wanton destruction, Japanese puns, gorillas and penis jokes! Remember the last time you applied? Our damage control team still has nightmares about it! GET. OUT.
Next!