Choulila se v pološeru. Smečka nenasytných mužů z ní servala šaty a ukájela se pohledem na vyděšenou mladou ženu. Chtěli jí jen ublížit, ponížit ji. Strach byl opojný, čišel z každého ženina póru. Vzbuzoval v agresorech neskutečnou slast.
Zjevili se znenadání. Vrhli se na ni jako hladoví vlci. Její křik zanikl v hluku ulice plné lidí. Neviděli, nezajímali se. Kolektivní hluchota i slepota. Nebyla to jejich starost.
Zanechali ji v cárech hadrů. Spustil se déšť. Smáčel jí vlasy i obnažené tělo. Zanikly v něm i její vlastní slzy. Nezasloužila si takhle skončit. Byla jen ve špatnou dobu na nesprávném místě.
