Koptská magie

Obrázek uživatele Hippopotamie

Zapřísahám vás, Gabrieli a Michaeli, při sedmi Očích Otce!

Drabble: 

... Při Vlasech jeho hlavy, při Slině, která vyšla z jeho úst jako pramen živé vody; při jeho Slzách prolitých nad Synem na kříži! … Při čtyřech Pilířích nebe! … Při třech Porodních bolestech panny Marie, jejichž jména jsou Chóróei, Abkó, Hanutós!“
Apa Foibammón se unaveně rozhlédl. „Chybí někdo?“ Bytosti, které se během inkantace jedna po druhé objevovaly, po sobě začaly pokukovat. „Myslím, že chybí Prst“, osmělila se Slina. „Jak jsem mohl zapomenout! … Orfamieli, Prostředníku pravé ruky Otce, a všichni ostatní přítomní, zapřísahám vás velkým jménem Božím, které nezná nikdo kromě velblouda, vyžeňte Rýmu, dceru Rýmy, Horečku a Zimnici z Theodora, syna Thekly!“

Závěrečná poznámka: 

Uf! Odkazy dodám zítra, jsem už unavená.

Omlouvám se, že odkazy vkládám až teď, a že moc neodpovídám, letos mi nic nejde a vůbec nic nestíhám:

Orfamiel, Vlasy, Slina, Slzy, Oči (a mnoho jiných individualizovaných a pojmenovaných částí těla Boha) jsou z Rossiho "gnostického" traktátu https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-359/
"Pilíře nebe" a "Porodní bolesti" jsou z Chvály archanděla Michaela https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-17/

"velboud" je z Amuletu Nahman

Obrázek uživatele Hippopotamie

Další těžký den apy Foibammóna

Úvodní poznámka: 

Varování: drsná středověká kletba.

Volně navazuje na https://sosaci.net/node/40409
a https://sosaci.net/node/40556

Nahrazuji téma: "A není to málo?", ale bez nároku na bod, protože jsem dnes do bonusu už psala.

Drabble: 

„Spoutání nebes! Spoutání země! Spoutáš panenství XX. XY je nebude moci porušit, dokud nebude porušeno panenství svaté Panny. Panno Marie! Ať spoutání postihne mužství XY! Neztvrdne! Nezvedne se! Nevydá sémě! Bude ležet jako mrtvola v hrobě.“

Apa Foibamón dokončil zaříkání. Zaplatí a konečně klid. Chápal, že si rodiče chtějí dceru pojistit, obzvláště když je nápadník pěkný a chudý, nicméně tato práce ho netěšila.

„Nejni to málo?“ zahudrala matka. „Bejt Panenkou Marií, jen když přijde na podobný myšlénky, vrazím mu takovou …“ Otec jí naštěstí přerušil. „Kdyby tak její rodiče použili stejnou kletbu na mne před sedmnácti lety …“ Povzdechl, zaplatil a odešel.

Závěrečná poznámka: 

Jde o tzv. vázací kletby, používaly se na různé účely, jednou z nich byla milostná magie.
Tato kletba je převážně převzata z P. Heid. Inv. Kopt. 682.

Obrázek uživatele Hippopotamie

V jámě

Drabble: 

Pozvedl svůj hlas hebrejsky a pravil: Akhrabrami Metasfin, Adōnai, Elōei, Lamebtō, Azaēl, Korfēn, Fauthiou, Baroukh, Khattai, …
To jest: Bože, který sedíš na voze cherubim, plujících vzdušnou drahou. Bože, který jsi v nezměrném světle … Udělej veliký zázrak. Jako jsi vyslyšel svého služebníka Mojžíše na poušti a ukázal mu po dlouhém čase Josefovy kosti, i teď nám ukaž svůj skrytý poklad, místo, kde se nachází tvůj kříž. Učiň, aby vystoupal kouř vzhůru! Abych sám také uvěřil v Krista, kterého ukřižovali, protože jinak jsem v * a ta strašná fúrie, co mne pořád vyslýchá, kde je schovaný kříž, mne nechá v téhle jámě navěky …

Závěrečná poznámka: 

Modlitba Judy Kyriaka je součástí jedné syrské legendy o nalezení kříže (asi 6. stol.): když se matka císaře Konstantina Helena, drsná to žena, vydala hledat ostatky, snažila se v Jeruzalémě přimět židovské učence, aby jí ukázali místo, kde se nachází ztracený Ježíšův kříž. Juda (který později po obrácení přijal jméno Kyriakos) byl jeruzalémský Žid, v jehož rodině se prý předávala tajná tradice o kříži. Po týdnu v jámě, kam ho Helena uvrhla, se stal ochotným kříž najít, a pronesl tuto modlitbu. Kouř z kadidla klesl a označil tak místo, kde kopat (mělo to být pod Venušiným chrámem). Juda byl nakonec úspěšný až moc a vykopal kříže tři, načež nastal problém, který je ten pravý; byl vyřešen způsobem, že všechny byly postupně přiloženy k mrtvému, jehož pohřební průvod šel náhodou kolem; ten, který ho nakonec oživil, byl uznán jako ten Kristův.
Koptská magie modlitbu vyňala z příběhu a používala nejspíše k více účelům; toto je část verze, která se zachovala napsaná na dřevěné tabulce jako Pap. Vat. Copt. 7 ve Vatikánské knihovně. Ta nesrozumitelná část na začátku měla být hebrejský originál, to ostatní překlad. Přiznávám, že po „protože“ to pokračuje trochu jinak … ale kdo ví, co ten Juda nakonec v té jámě povídal, obzvláště, když to bylo hebrejsky:)
Více viz https://en.wikipedia.org/wiki/Judas_Cyriacus
a obrázky http://www.travelingintuscany.com/art/pierodellafrancesca2.htm

Obrázek uživatele Hippopotamie

Bylo by dobré, kdyby …

Drabble: 

- se Sura, dcera Pelkji, uzdravila a porodila zdravé dítě, a všichni apelafové a aberselie ostrouhali;
- malý Ahmed, syn Mariam, se uzdravil z horečky, přestal plakat a zlé oko na něj nekoukalo;
- Abrahama, syna Kaslélie, zbavil Abgarův list šílenství;
- Thalal, Emalal a Bólal uhasili horečku, trápící Patriku;
- neznámý, který potkal bezhlavého psa, byl nadále podobného traumatického zážitku ušetřen;
- apa Apóló, i kdyby nedosáhl splnění svých tužeb, nebyl zasažen bleskem, vyslaným Jaó Sabaóthem nebo (pravděpodobněji) lidmi;
- Justina zjistila, že Cyprián je vlastně docela fajn, a žádné společné umučení nebylo;
- ta ošklivá kletba s chrlením červů působila jen na opravdu velice zlotřilé jedince.

Závěrečná poznámka: 

Zjistila jsem, že když se zabývám magickými texty, tak je to o dost jiné, než když překládám texty literární. Za každým amuletem je příběh někoho dávného a skutečného – a my ani nevíme, jak to dopadlo. Ale doufám, že dobře.
Níže více k jednotlivým případům (ACM = Meyer-Smith, Ancient Christian Magic); kde to jde, dávám odkaz na rukopis (s překladem) v úžasné databázi Kyprianos, kterou vytvořili badatelé z Wuerzburgu).

Sura: ACM 64, British Library MS Or 5525; magický formulář, předělaný na ochranný amulet pro těhotnou ženu; apelafové a aberselie jsou v seznamu škodících bytostí, patrně jde o nějaký nám neznámý druh démonů.
Apa Apóló: ACM 84, Ashmolean AN 1981.940; jakýsi apa Apóló (nebo Apapóló) se milostným kouzlem snaží o přízeň jistého muže, kterého nazývá Flo. Apa („otec“) bývá většinou (ale nejen) titulem mnichů, „flo“ může být od „p-chello“, „stařec“, což je také mnišské přízvisko, takže situace mohla být docela na hraně …
https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-19/
Ahmed: ACM 54, P. Heid. Inv. Kopt. 544b; https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-102/
Abraham: ACM 61, Vienna K 08302, List(y) Ježíše Abgarovi byla apokryfní korespondence, v níž král Abgar píše Ježíšovi, přijeď za mnou do Edessy a uzdrav mne, vím, že tam máš problémy, a Ježíš odepisuje, mám moc práce, pošlu za tebou svého učedníka, tvoje město Edessa bude speciálně ochráněno. V magii užíváno velmi často pro ochranu, protože se věřilo v Ježíšovo autorství.
Patriku: ACM 53, P. Heid. Inv. Kopt. 564a; Thalal, Emalal a Bólal jsou koptská magická jména tří mládenců z Nabukednasarovy pece z knihy Daniel
https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-131/
Bezhlavý pes: AEM 24, řecké PGM Christian 15b. Tohle jsem vybrala kvůli osobní zkušenosti. I když, pokud byl bez hlavy, tak nemusel třeba kousat.
Cyprián: ACM 73; P. Heid. Inv. Kopt. 684; zde jediné dvě postavy převzaté z hagiografie, o milostném kouzlu Cypriána z Antiochie jsem psala už zde http://sosaci.net/node/40556 .
Text mezitím vyšel tady: https://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/text/kyp-t-15/
Červi: ACM 100, rkp. Aberdeen, King’s College. Hodně ošklivá kletba, tak v databázi asi pro jistotu zatím není :)

Obrázek uživatele Hippopotamie

Zapřísahám tě, pravá ruko, která jsi stvořila Adama; zapřísahám tě, Orfamieli, velký prste na pravé ruce Otce …

Drabble: 

Žádala sousedy. Navštívila starostu. Prosila biskupa. Vrhla se k nohám správci provincie. Provinilec byl však bohatý, mocný. Každé ucho rychle ohluchlo.
Zbývala jediná možnost.
„Kladu svoji žádost před trůn Boží, Jaó Sabaóth! Jsem ubohá vdova. Zasáhni NN, syna NN, rychle! Ty, který jsi zachránil Daniela ze lvích tlam, Noema z potopy, Lota ze Sodomy. Přivedeš na NN utrpení Jóbovo. Připočteš jej k Jidášovi. Panno Marie, přivodíš mu červy. Kladu svoji žádost pod hlavu této mrtvoly. Bude s jinými dnem nocí orodovat. Všechny najednou budou křičet, co zde napsáno, dokud Bůh neuslyší, nevykoná soud. Amen.“

Stará paní odhodlaně vstoupila do hrobky.

Závěrečná poznámka: 

Tzv. právní kletby, obrací se na Boha a křesťanský pantheon (popis Božího trůnu a jeho uspořádání, andělů, archandělů, cherubů, atd. jsem musela vynechat) speciálním právním jazykem. V koptské magii jich většinou uživali ti, kdo se jiné pomoci pravděpodobně nemohli dovolat. Bývaly buď vystaveny veřejně, nebo naopak uloženy na místa, kde čarující doufal, že nalezne magickou pomoc (zakopány na křižovatkách, nebo - jako zde - vloženy do hrobů; některé texty specifikují, že to mají být hroby pohanů). Text je v podstatě poskládaný z motivů několika rukopisů; ubohá vdova, která chce vyvolat něco, co vypadá trochu jako zombie apokalypsa, je z P. Hengstenberg Copt. 5. Čím proklínaný uškodil, z textu často nejde poznat - asi se předpokládalo, že to spravedlivý Jaó Sabaóth už bude vědět.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Jeden den Horem

Drabble: 

„Opravdu mne volá?“ Kdysi byla nejuhoněnější maminkou v celém Egyptě (a její syn Hor nejkatastrofičtějším dítětem na celém světě). Zvládli spolu horečky, kousnutí jedovatých tvorů, spálení, noční můry, průjmy. Teď už ji ale staletí nikdo nezavolal. Místo ní vzývali toho mladého křesťanského boha s jeho vousatým doprovodem.
Mrňavý posel - démon, zjevně nepatřící do pohanského světa,- netrpělivě přešlápl na své jediné noze. „Hor chytil sokola, křepelku, divokého pelikána. Zařízl ho bez nože, uvařil bez ohně, snědl bez soli. Bolí ho břicho.“
Eset pozvedla ruce. Ucítila v nich opět čarovnou sílu. Usmála se. Už se těšila, jaké dítě bude dnes jejím Horem.

Závěrečná poznámka: 

Stará egyptská léčebná tradice mocných příběhů (historiol),které odkazovaly na božský precedens, kdy některý z bohů (nejčastěji malý Hor) trpěl podobným problémem jako nemocný. V okamžiku pronesení zaříkadla se nemocný Horem stával, a to by nebyla Eset, aby nepřišla a nepomohla mu :)
Zajímavé je, že několik textů historiol, využívajících příběhu Hora a Eset, máme i z 8. století (tedy z doby, kdy byly v Egyptě staré kulty již byly dávno zapomenuty - jako tento o Horově břichabolu; Hor k Esetě posílá démona jménem Agrippas, převzatého z křesťanských legend). Eset se pak v závěrečném zaříkadle sama většinou prohlašuje za Jaó Sabaótha nebo za Ježíše, ale jinak se příběhy velmi podobají těm o dva tisíce let starším...

"Tu přijde Eset, mající na sobě nádherné šaty, se vztaženýma rukama (a praví): „Jsem u tebe, jsem u tebe, můj synu Hore! Neboj se, neboj se, synu vznešené bohyně! Nemůže se ti přihodit nic zlého …“ část jednoho zaříkadla z Metternichovy stély,překlad F. Lexa: Staroegyptské čarodějnictví, s. 193-194.

Obrázek uživatele Hippopotamie

Obtíže milostné magie

Úvodní poznámka: 

(navazuje na předchozí drabble, opět nahlédneme do práce apy Foibammóna; ten se mi tedy vybarvuje ...)

Drabble: 

„Opravdu za mnou půjde jako fena za psem, bude hýkat jako velbloudice, příst jako lvice a syčet jako krokodýlice, jak jsi říkal, když jsi prováděl ten rituál?“ zeptal se poněkud znejistělý mladík.
„Zajisté. Pokud ale nebudeš trouba a raději jí povíš předem, co k ní cítíš, možná počká do svatby.“
„Povídal jsi, otče, že je to mocné zaříkání svatého Cypriána. Ten ale přece zavrhl čarování, když ho panna Justina odmítla, obrátil se, stal se biskupem, nakonec byli umučeni …“
„Taky možné, že dostaneš košem. Ale klid. Údělem většiny žen je spíše přilnout k muži, jak praví Mojžíš, než se nechat umučit.“

Závěrečná poznámka: 

Starověká milostná magie se řadí do magie agresivní, protože je docela tvrdě přinucovací – svatá Trojice a archanděl Gabriel (logika tam je, byl to anděl zvěstování) tam dělají hodně drsné dohazovače - mají zajistit, že vyvolená žena (nebo, méně častěji, muž) nebude spát, jíst, bude stále v ohni, nevydrží na místě, atd., dokud za tím, kdo si čarování objednal, nepřijde a neskočí na něj. Použitá přirovnání jsou často realisticky převzatá z živočišné říše. Badatelé předpokládají, že potíže, které chce kouzlo v oběti vyvolat, jsou popisy příznaků lásky, kterými trpěl zadavatel sám.
Cyprián z Antiochie byl dle legendy uznávaný pohanský čaroděj. Jednou byl požádán, aby vykonal milostné kouzlo, jemuž měla padnout za oběť mladá Justina, která se tajně zasvětila Kristu (dle některých verzí ji chtěl Cyprián přímo pro sebe). Nepovedlo se, Satan naopak pokoušel Cypriána, toho napadlo, že se bude bránit křížem … no, a stal se z něj biskup a mučedník. (Napsal o něm úžasné drama i Calderón)
V magických papyrech máme ale jinou, AU verzi příběhu: Cyprián si nejprve zoufá, že ho porazila Justina a je na tom mizerně, pak si uvědomí, kdo je a co dokázal („já jsem Cyprián, velký čaroděj, ten, který byl přítelem draka propasti, který ho zval svým synem … vystoupal jsem k Plejádám a plul jsem na nich jako na lodi “ , atd.), pochopí, že nikdo z pohanských bohů nemůže vyplnit jeho žádost, pouze svatá Trojice, a přivolá si archanděla Gabriela, který vše zařídí k jeho spokojenosti (erotické kouzlo Cypriána z Antiochie, rukopis Heidelberg. Kopt. 684).

Obrázek uživatele Hippopotamie

Perný den apy Foibammóna z Naqlunu

Úvodní poznámka: 

5. stol. po Kr.

Drabble: 

Pět amuletů proti horečce, tři proti hadům, jeden pro mladého mnicha proti bezhlavým démonům, tři milostná kouzla, jedno rozlučovací, jedno prokletí úředníka …. Když se konečně chystal k večerní modlitbě a kaši, přišla žena s miminkem. „Stále brečí.“
Vzal je do náruče, udělal křížek. (Dobré, horkost nemá. Jen ucpaný nos.)
„Musíme ty démony vypudit, aby nevlezli dále dovnitř. Připravím amulet.“
Nahlédl do knihy. („Vyjdi rýmo, dcero rýmy …“ Účinné, ale moc dlouhé. Rituál složitý. Kaše vychladne.) Na kousek pergamenu napsal:

SMRK
MRK
RK
K

"Pověs mu to na krk, démoni do týdne odejdou. Ježíš vás ochraňuj. Slepici, co mi neseš, dej učedníkovi."

Závěrečná poznámka: 

Apa Foibammón jako profesionál použil "mizící" způsob, známý ze starověkých magických papyrů - když se něco napsalo tak, že postupně na každém dalším řádku zmizelo písmenko, předpokládalo se, že podobně zmizí i problém.
Badatelé mají za to, že koptskou magii provozovali často mniši (jako ti, kteří uměli psát a znali správné anděly), poustevna apy Foibammóna v Naqlunu je pro to důkazem: http://www.coptic-magic.phil.uni-wuerzburg.de/index.php/2019/02/08/relig...

"Vyjdi rýmo, dcero rýmy" je staroegyptské zaříkání.

-A A +A