Červený trpaslík

Ty dva nemůžete nechat pohromadě, aby nevymysleli kolosální koninu! Třeba si opatřit programovatelný virus, aby oloupal brambory a oni se do kapitánovy kanceláře následně vpotáceli úplně nazí. Nebo nedopatřením urychlovačem času proměnit vrabce v rozběsněného Tyranosaura a pak se ho snažit udolat otrubami a fazolemi, načež se Pete ještě dorazil mátovou čokoládou, ovocnými nanuky, coca-colou a ještě stihl na jedné z palub zanechat potomka. Bohužel ho nestačil vzdělat v oblasti masážních technik. Olizování hrubým jazykem sice kapitánovi udělalo dobře, ale zjištění, že se mu za zadkem producíruje dinosaurus, jím otřáslo natolik, že si sám uložil trest. Díra na dvanáct měsíců!

„Cože jsi?!“ nevěřil svým uším Rimmer, když se Lister přiznal, že hodil naváděcí čip jejich teleportéru do automatu na pivo.
„Nic jinýho nemělo tu správnou velikost,“ pokrčil rameny Lister.
„Výborně, takže kvůli tvému pivu zůstaneme navěky trčet v tomhle lunaparku plném pošahaných androidů.“
Na to si Lister jen povzdechl a posádka v zádumčivém tichu dál procházela uličkami vyhýbajíce se dotěrným robotům lákajícím na prorezlé atrakce.
Jeden z nich však přece jenom upoutal pozornost zoufalé čtveřice.
„Přistupte blíže! V Johnnyho diskoklubu se dnes soutěží o ceny!“ vyvolával, zatímco mával lesklým kulatým předmětem.
„To je ten čip!“ vyhrkl Lister. „Kocoure, jdeme dovnitř!“

"Takže," Lister se ošil, "si chtěj trsnout?"
"Pane, jde o disko a... sežerou vás, pokud v taneční soutěži prohrajete," upřesnil Kryton.
"Maličkost, pánové," narovnal se Kocour.
"Pane, možná byste to měli zvážit," řekl nejistě Kryton.
"Neměli, Krytone," ucedil Rimmer.
"Musím odporovat, pane. Faktem je..."
"Faktem je, že roboti se můžou porouchat!" Rimmerův hlas přeskočil do fistule.
"Nestyďte se, že jste výjimečně v něčem... že jste v něčem výjimečně dobrý!"
"Vysvětlí někdo..."
"Viděl jsem ho. Víckrát," Kryton ukázal na Rimmera, "je to jeden z nejlepších tanečníků disco všech dob! Kocour je oproti němu naprosté dřevo!"

Kocour se probudil s bušícím srdcem.

Rimmer už nebyl ten prolhaný, úskočný a svinský prevít se šarmem a společenskou grácií filcky jako kdysi. Záchrana kočičího pokolení z něj udělala snesitelného společníka. Dokonce víc než to. Dave nemohl ignorovat jeho obětavost.
Arnold se s křikem probudil.
„Do kosmu, co hulákáš?“ zareagoval Dave až doposud spící po jeho boku.
Popsal svůj sen. Vzpomínku. Hrůzu, která začala jako nejhezčí večer jeho života.
„Zkus zase spát, Rimmsy,“ uklidňoval jej Lister a vtiskl mu jemný polibek na holografický spánek.
Arnold pohlédl na kalendář. Přestože trčeli přes tři miliony let v kosmu, věděl, co bylo za den.
25. listopad.
Den polévky gazpacho.

Bloumal ulicemi Liverpoolu s kytarou zavěšenou přes rameno a přemýšlel, co dál. Jeho hudební kariéra se momentálně nacházela v troskách a sám byl švorc jako holič na Woodstocku, což byl jeden z důvodů, proč ho domácí vyhodil z kvartýru.
Potřeboval práci. Jenže do supermarketu se vrátit nemohl a aby nosil hole v golfovém klubu místních zbohatlíků, na to by musel mít menší sebeúctu než průměrná rohožka.
Zahleděl se na bilboard, pod nímž se chystal nocovat. Mezi reklamou na relaxační fólii a nový filmový trhák „Smrt sexy tanečnice v diskoklubu U Drákuly“ se objevil inzerát nabízející místo na těžařské lodi JMC*.

Lister leaned against the wall, giving a prefunctory nod here and there as Kryten droned on.

"...and of course, he's still in there. Technically speaking."

Lister glanced up. "Who?"

"Mr. Rimmer, sir. There's a back-up of his personality construct on this auxiliary soft-light bee. Which, as I said, makes it somewhat unethical to recycle-"

"Hang on! Rimmer is in there?"

"Only technically, sir. It's a safeguard in case of power failure; highly compressed. Starbug doesn't have the computing power to unpack it."

"But he's there. Like," Lister frowned, "sleeping?"

"Oh no, sir," Kryten said as Lister's eyes widened, "fully conscious."

I'll show him, Lister thought. Saying you can't just make wine on a random fertile planetoid. Wine was grapes, wasn't it? Or apples, whatever; Petersen bough a bottle of something made of rice once, on shore leave on Miranda.

Using chillies might be pushing it though.

Grunting, his face a mask of determination, Lister secured the last vine to the wooden supports he'd set down, and took a step back.

"Take that, Rimmer!" He folded his arms, grinning. "You need a varrrriety of grraapes; you need brains and skill," he whined in Rimmer's voice.

The chilli ranks did not respond.

She hadn't even thought about the shoes.

Kochanski sat in the middle of her room, such as it was, and looked at her feet. She wasn't a particularly small woman, but she wasn't that tall, either. Her feet, however, were broad in the places they should be thin, and the other way around, and poked out at the wrong angles.

Maybe, with the spare light bees unused, she could project... no, that would make her think of Dave.

She'd never find a new pair, not in this dimension, and when her work boots wore out... what other boots would work?

„Jako celkem mě šokovalo, že Petersen uměl číst. Koukni, knížka kuriozit. Chceš něco přečíst?“

„Jsem jedno ucho,“ zazubil se Kocour.

„Třeba tady… kapitola Dopravní maléry, podkapitola Úsek častých nehod. Věděls, že v sedmdesátkách ve Švédsku způsobil dvacet procent všech nehod los?“

„Tak když je nechaj řídit…“

„Ale ty losi neřídí, akorát způsobí nehodu,“ vysvětloval Lister trpělivě.

„Takže oni blbnou v autě a rozptylujou řidiče?“

Dave se chytil za hlavu. „Ne, neseděj v autě s parohama vystrčenejma ven. Jsou na silnicích. Vometaj se tam, přebíhaj přes cestu a způsobujou nehody.“

Ubohý kocour měl hlavu v pejru. Představil si rybu s parohama.

„Počkáme si na ně s Kosmikem v tom asteroidovým poli a až poletí kolem, přilepíme se jim na zadek. Dostaneme se dovnitř, vezmem si naše věci a vypaříme se dřív, než si nás všimnou,“ vysvětloval Lister plán operace proti replikantům, kteří za jejich nepřítomnosti vyrabovali Trpaslíka. „Viděl jsem to ve filmu ,Zombie horečka na Merkuru‘.“
„Ty jsi asi musel vykouřit celou jamajskou sklizeň za tři roky, Listere,“ odporoval Rimmer.
„Tak budem hlasovat.“ Navrhl Lister „Kdo je pro?“
Ruku zvedl sám.
„Kryťáku?“ obrátil se na androida zklamaně.
„Je mi líto, pane, ale součástí mého programu je povinnost předcházet ohrožení lidského života.“

Parta přátel právě vycházela z jednoho vyhlášeného titanského přístavního baru, když se nad nimi ozval zvuk tříštěného skla a kus od nich dopadl jakýsi hranatý kovový objekt.
„Ty magore! Moh‘ si nás zabít!“ zahalekal do rozbitého okna Petersen. Žádnou odpověď však nedostal.
Oproti tomu Lister vykročil směrem k vyhozenému předmětu. „Co to vůbec je?“ Obrátil ho špičkou boty. „Hele, toustovač.“
Zvedl ho ze země. „Hej, Selby, ty se v tom vyznáš. Dokázal bys ho dát dohromady?“
Selby si prohlédl prasklý plášť a vylézající součástky a pak odpověděl: „Že se ptáš, Dejve! Bude jak novej a možná bude i zase mluvit.“

"Honestly, I'm disappointed."

Lister did a double take at the voice, followed by a triple take when he saw Holly's face. "Oi," he leaned against the navicomp, "didn't you say you were definitely, definitely male?"

"Did I?" Holly frowned, her hair bobbing gently. "I'm not male or female, am I? I'm a computer. Anyway, all those years I was gone, you never once thought to call tech support."

"We're in deep space!"

Holly shrugged. "You could've made an effort."

"Hey, at least I didn't joke about computers being binary." He grinned. "That took effort!"

"I've missed you, Dave." She beamed.

"Nerad to říkám, Listere, ale tohle byla dobrá týmová práce. Odletěli jsme včas, všechno proběhlo podle plánu," Rimmer si zamnul ruce.
"Pane," ozval se Kryton, "nemůžu to opravit. Chybí gumička. Speciální typ 73A. Bez toho neopustíme tuto galaxii."
"Krytone, víš, co se mi zdá?" zeptal se Rimmer pomalu.
"Netuším, pane."
"Zdá se mi, že Lister předtím podivuhodně nepřekážel. Copak jsi dělal, Listere?"
"Pouštěl papírový vrtulníčky," nadšeně sdělil Kocour, "přidal tam tu gumi..."
"Kdepak jsi je pouštěl?"
"Na tý poušti. Určitě tam ještě je, Rimmere."
"A kdypak jsi je pouštěl?"
"Nechápu, vo co ti de! Samozřejmě ještě před... tou... písečnou bouří."

„Rozdělíme se, ať to pročešeme rychlejc,“ vyhlásil Lister, jakmile se vlámali do obrovského vraku. „Kdo najde něco cennýho, zavolá.“
Rozešli se do temných útrob lodi, jejichž hrobové ticho narušovalo jen zlověstné skřípání a vlastní dech…
„Uáááá! Íííííí! Juéééé!“ rozlehl se z vysílačky Kocourův vřískot, až Lister nadskočil.
„Kocoure! Seš zraněnej?“
„Uííííí!“
„Kocoure!“
„Ne, něco jsem našel!“
„Jídlo?“
„Něco lepšího!“
„Antihmotu?“
„Lepšího!“
„Nadsvětelnej pohon?“
„Objev století! Má cenu týhle kocábky ve zlatě!“
„Všichni za Kocourem!“
„Ó, Štěstěno! Dvanáct napěchovanejch skladů! Jeden ohoz lepší než druhej! Jen kravat tu je osm kontejnerů a košil-“

„Žádám o povolení k fyzickému násilí, pane.“
„Uděleno.“

"Trhni si. Nedám unikátní exemplář mimozemské technologie do tvých špinavých-"
"Rimmere! Je to nejlepší audio systém, kterej..."
"Ne."
"Chápu. Babi Listerová říkala, že každej má volbu, jakej bude. Třeba tehdy, jak jim povodně vyplavily čtvrť. Jedla mokrý tapety a poslední kus chleba bez plísně dala cizímu klukovi, kterýho všichni nesnášeli. Jsi-li sobec, opusť obec, říkala. Věřila, že lidi se k tobě budou chovat, jak..."
"Zítra to vrať," zaskřípěl Rimmer zuby.

*

"Pane, víte, lidé se mi často jeví jako nechutní nepořádní sobci, ale musím říct, že příběh vaší babičky..."
"Vymýšlela skvělý historky, viď, Krytone? Říkala, že na tuhle skočí každej vocas."