Jsou slova vznešená, jsou slova hadí,
Slova, jež burcují, slova, jež hladí,
V jedněch je smích a v jiných pláč,
Ale co tohle? Přizdisráč?
Oči mě bolí, srdce se svírá,
Mysl se kalí, slábne má víra,
Ani už nemám chuť na koláč!
Kdo mi ji zkazil? Přizdisráč!
Bodu zisk mrzký drží mě vzhůru,
Byť duše chtěla by očistnou kůru,
Příběhy něžné, měkké jak fáč,
Přinese je snad přizdisráč?!
Kolem je tma, jen monitor svítí,
Marnost nad marnost, svíjím se v síti,
A smutně volám, proč a nač
Přibyl mezi nás přizdisráč?
Jen bojuj, Múzo,
Táhni, tlač!
Vždyť nejsi žádný
Přizdisráč!