DMD č. 23. pro 23. 4. 2014. Téma: Přizdisráč

Hádky mezi přáteli

Fandom: 
Drabble: 

"Takže kdy si myslíš, že s tím budu moct odletět?"
"Spíš to tak vypadá, že už s ní nikam nepoletíš. Je celá sedřená, motory taky nejsou nic moc."
Luke kopnul do žebříku.
To tak scházelo.
"Hele, já udělám, co budu moct. Pošli mi sem toho svýho astrodroida. Vypadá to, že ten se ve tvý lodi vyzná nejlíp. Určitě bude mít pár nápadů."
Luke kývl a šel shánět R2. Nemusel. Jel mu naproti i s C-3PO a hádali se. Zase.
"To vůbec není pravda, ty zrezlá plechovko! Nejsem takový!"
"Tak, co o tobě tvrdí tentokrát?"
"Pane Luku! Řekl, že jsem... přistěněvyměšující!"

Závěrečná poznámka: 

Poslední slovo počítám jako jedno podle vzoru zadání.

Obrázek uživatele Borch

Konkurence

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

varování - sprostá slova

Drabble: 

"Znáš ňa, Geralte," řekl Yarpen Zigrin a potáhl z dýmky.
"Víš, že sa ti do tvé práce nepletu. Tak jako ty sa nepleteš do mojej."
"Někdy..."
"Vím, vím. Ale to je vyřízený, ne? Co sem... jo. Nepletu se ti do roboty, ale chápej. Dyž ňa tá potvora nazývala zasraným trpaslíkem a prohlašovala cosi neslušného vo mojej matce, ešče som sa držel, zkurveně. Ale dyž prohlásila, mor na ni, že som přizdisráč, tož Geralte, tak som sa nasral, že som ji zrubal, ani nevim jak."
Geralt se rozhlédl. Příšera byla na kusy rozsekaná po okolí. Yarpen se musel nasrat docela dost.

Obrázek uživatele se.id

Sovátko a to hrozné slovo

Fandom: 
Drabble: 

Monitor zářil do šera, na něm slovo jak kámen hozený po ptáčeti, před ním zamračený vedoucí a vyděšené Sovátko.
„Co to znamená?“
„Složené slovo. Učíš se anglicky, tam jich je!“
„Třeba forget-me-not. To je hezké slovo, ne neslušné!“
„Neříkej, že taková neznáš.“
„Znám jedno úsloví.“
„Řekni..“
„Kdo se bojí, sere v síni.“
„Při zdi,“ doplnil vedoucí zamyšleně.
„Nebude to dělat uprostřed! Někdo by do toho mohl šlápnout! Má strach, ale je ohleduplný,“ uvažovalo Sovátko.
„Ale v síni…“
„On po sobě uklidí,“ uklidnilo ho.
„Proč myslíš?“
„Je přece ohleduplný!“
Když Sovátko odletělo, vedoucí se usmál.
To slovo už mu tolik nevadilo.

Mocný panovník?

Fandom: 
Drabble: 

Svůj původ odvozoval od národního hrdiny.
Po smrti otce se chopil moci v provincii.
Skrze vraždy a unášení protivníků se stal prezidentem země. Pozměnil si jméno, obnovil monarchii a stal se králem. Absolutní moc udržoval terorem. Na šest stovek lidí mu vyhlásilo krevní mstu.
Začal se bát. Vyhýbal se oknům. Odmítal jíst jídlo uvařené kýmkoliv jiným než vlastní matkou. Téměř nevycházel ven. Mezi palácem a svou rezidencí si nechal vybudovat podzemní chodbu. Pokud náhodou opustil budovy, pak jen se svojí matkou – pravidlo krevní msty zakazovalo zabít cíl, pokud byl doprovázen ženou.
Dnešní mládež by ho označila velmi přiléhavým výrazem: přizdisráč.

Obrázek uživatele Tirik

Posila za všechny prachy

Drabble: 

"Počkej, na té hrazdě, jak jako létavici ve dvou? To že mě jako rozhoupeš a hodíš a já že se tam kdesi možná chytím volné hrazdy? V saltu? A co, že přitom sám visíš za kolena, to je normální, ale taky je snad normální, že tě tam na druhém konci někdo chytá, ne? Vůbec mě nezajímá, že nemáte dalšího artistu. No to mi ani neříkej, že jsem si měl přivést dvojku sám! A kladina? Na kladinu bez záchranné sítě? Zbláznil ses?"

Artista zanechal potenciální posilu souboru posilňovat se pivem. Naklonil se k principálovi.
"Toho sraba neber. To je o život."

Obrázek uživatele Saphira

Bídníci

Fandom: 
Drabble: 

Vím, že jsi na mě čekala. A já tě nechal čekat. Byla jsi trpělivá a stála si u mě, i když jsi ode mne nedostala to, co jsi chtěla, podle hesla „Kdo si počká, ten se dočká.“
Dočkala ses. Ale nejsem to já. Nedokázal jsem to kvůli tobě udělat. A teď jsi vlastně pryč, i když stále natahuješ ruku. Nejsem tak sám. Ale herní plán se otočil.
Teď čekám já. Sleduju, jak mi čí dál tím víc mizíš a nedokážu s tím nic udělat. Rozhodl jsem se příliš pozdě. A ani jsem ti to neřekl.
Jenže ty to stejně víš.

Obrázek uživatele Aplír

Krutá daň strachu

Drabble: 

„Musím nouzově přistát.“ oznámil manželce a švagrovi. „Dochází mi palivo.“
Vrtulník dosedl uprostřed lesa. Začalo se rychle stmívat.

„Co budeme dělat?“ zeptala se žena chvějícím se hlasem.

„Neboj se. Půjdu se podívat, kde jsme.“ snažil se ji uklidnit její bratr.

„Nikam nechoď, šváro!“ bezvýhradně přikázal pilot. „Za chvíli bude tma. Nech to na zítra, až se rozední. Mohl by ses ztratit a třeba jsou tu divoká zvířata, možná zločinci. Tady jsme v bezpečí. Zítra se uvidí.“ Kategoricky odmítal další návrhy.

Ráno helikoptéru objevil lesník nedaleko frekventované cesty. Uvnitř byli všichni mrtví, bez jediného zranění. Mrazivá noc si vzala jejich životy.

Závěrečná poznámka: 

Dle skutečné události

Obrázek uživatele Scully

Dave & Nancy V

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Klasicky navazuje na všechna předchozí drabbles.
Varování: Obsahuje vulgarismy.

Drabble: 

„Takže to zvopakuju, sejdeme se vo půlnoci za Macyho stodolou, mějte připravený pušky. Šerif je mimo město a jeho zástupce je novej a nevyzná se. Ideální příležitost,“ sliboval Karl.
Dave přikývl. Ale tvářil se nejistě.
„Co je, vole, seš snad nějakej přizdisráč, že se bojíš vyloupit sámošku?“ dorážel na něj Karl.
„Ne, ale co když to nevyjde? Budem všichni nahraný!“
„Neplaš, babo, bude to dobrý. Namastíme si kapsy a budeš moct svý starý koupit tolik hadrů, že se jí vo tom nesnilo.“
„Jak myslíš,“ odpověděl Dave. Pro všechny případy si tu noc strčil za opasek i sekeru. Pro všechny případy.

Obrázek uživatele mila_jj

Dokončit Discorsi

Úvodní poznámka: 

Dopis Marie Celesty Galilei, řádové sestry, jejímu otci, Galileu Galilei, t.č. v jeho vile v Arcetri, v domácím vězení Svaté inkvizice. Dáno mezi lety 1631 až 1634.

Drabble: 

Drahý otče!
Předem mého dopisu přijměte srdečné pozdravy mé i Liviiny. Sestra je opět schopna dojít do kostela, takže se můžeme spolu za Vás modlit.
Dej Bůh, tatínku, abyste Vám zase bylo lépe. Jak mi psal Viviani, Váš zrak se prý zhoršil. Neklesejte však proto na mysli, Bůh Vám odebral světlo Vašich očí výměnou za slavné objevy pohybu slunečních skvrn, a pro potěchu Vám posílá věrného přítele, který je Vaší zřítelnicí i rukou. Jistě vymůže povolení, aby Vás navštívil Torricelli, takže se budete opět oddávat radostem přírodní filosofie.
Bohdá dle Vašeho diktátu sepíše i Discorsi.
Opatrujte se, drahý tatínku.
Virginie

Závěrečná poznámka: 

Virginie, řádovým jménem Marie Celesta, napsala svému otci přes 120 dopisů, ve kterých ho povzbuzuje k pokračování ve vědecké práci navzdory překážkám. Viviani, Galileův nejstarší a nejmilejší žák, dosáhl toho, aby mohl se svým mistrem sdílet inkviziční vězení a pomáhat mu v dokončení veliké učebnice mechaniky - Discorsi.

Dnes píši o těch, kdo se k té zdi nenechali přitlačit, a doufám, že negace tématu je také splnění tématu.

Obrázek uživatele Aries

Bilance

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Držel se schválně nenápadně při zemi, opatrně oťukával dodavatele i kupce, mazal stopy, doklady psal mizícím inkoustem, když bylo třeba, poupravil paměť. Strýc mu občas nadal do přizdisráčů kvůli malému zisku, ale zas tak malý náhodou nebyl vzhledem k poměru riziko / výsledek.
Mizera liškomág zachytil drápem jedno vlákno a obratem mu všechno rozbil na padrť. Nezbývá než zdrhat. Chlapi se potají pošklebují, všiml si. K tomu ty vyhlídky doma.

***

Ještě kousek, aspoň poslední nesnesitelně bolestivé zhoupnutí.
Špičky prstů Evženovy volné ruky se dotkly stěny.
Proměnil se, vyklouzl z pout a bezvládně dopadl na podlahu.
Zároveň se rozlétly dveře. Vyšlehly plameny.

Závěrečná poznámka: 

Byla jsem donucena poprvé v životě aktivně použít jedno z nejodpornějších českých slov, co znám (a doufám, že naposled). Tak tady to je, grrr

Obrázek uživatele ioannina

Divjakovův komentář k mistrovským zkouškám

Fandom: 
Drabble: 

Oni si myslí, že je nevidím. Ve vlastní laboratoři.
Zábavné.
Dva z nich mají slušný potenciál. Zbytek... no, uvidíme.
Ten z Anglie ještě nepochopil, kde je háček. Jed v jídle, jed v pití... jed v pokrývkách.
Ten z Bjørkhallenu, jakýsi Thornvald... Moment, to si vážně myslí, že mu dovolím, aby pracoval s propašovaným polotovarem?
Ačkoliv...
Aha, uvědomil si, že udělal při práci chybu.
Moment, on opravdu nabízí svůj chybný protijed na otestování kolegům?!
Odmítli. Správně.
No tak, trochu odvahy, hochu, vyzkoušej to sám na sobě...
Ne? Vážně radši otrávíš kočku?
A ode mě čekáš, že tě nechám odejít s fanfárami?!

Závěrečná poznámka: 

Vykrádám vlastní povídku (Hic Rhodus, hic salta). Jde o vyšší mistrovskou zkoušku z lektvarů. Adepti obhajují teoretickou práci, předvádějí na místě praktickou práci a přitom se - hlavně - vyrovnávají s jedem, který jim Divjakov šikovně podstrkuje, kamkoli ho napadne. Divjakov má v kapse protijed, ale požádat o něj znamená, že člověk odstoupí od zkoušky. A opakovat tuto zkoušku nelze.

Obrázek uživatele Lee

From zero to hero

Fandom: 
Drabble: 

"Nepřekážej tady, ubožáku! Akorát všechno zkazíš! Vypadni!"

Nesnáší mě, protože jsem zbabělec. Nebo si to aspoň všichni myslí. Nedá se říct, že bych s nimi nesouhlasil. Nikdy jsem se do ničeho pořádného nepustil, a když přece, nikdy jsem to nedotáhl do konce. Nakonec jsem se vždycky schovával za ostatní. Je to snadné, když jste nejmladší. Nikdo nepředpokládá, že budete vyčnívat. Ale i zde jsou jisté hranice. Když se vzdáte své důstojnosti, začnou vás nakonec nenávidět. Jako mě.
Ale pro mě ještě není pozdě! Můžu jim dokázat, že se mýlí, že nejsem jen ubožák. Můžu to dokázat sobě.

Můžu porazit Goliáše.

Závěrečná poznámka: 

Hnusné slovo, těžko říct, jestli se vejdu do tématu.
Je to naprosto nekanonické, jen se mi ten nápad zalíbil.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Při Zdi, u Zdi, s námi ještě neležejí

Úvodní poznámka: 

SPOILERS! Ale pouze seriálové, a nepřesahují nic, co by nevěděli ti, co znají dosavadní díly.
Rating 12+, protože už samotné téma je vulgarismus :P

Drabble: 

Stojím tu, já, bezejmenný, v očích sníh.
Plížím se, ruce, které trápí, jsou ruce přítele.
Osvobodil jsem se jen proto, abych se schovával, přetvařoval.
Pak jsem potkal ji. Věděla, co chce.
Já ne. Tam nebo zpět, milovat nebo nenávidět, touha nebo povinnost?
Stojím na obou stranách Zdi, nepatrný človíček, který nic neví.

Plná huba keců. Nemůžu, nesmím, povinnost, služba, blablablabla...
Chtěla sem ho. Teď hned, nahýho, celýho.
Bylo to jednou a pak už nikdy.
Ochočil si mě, ošukal si mě, odhodil si mě.
Jak je to jižanský slovo?
Při-Zdi-Sráč. Cha.
A pořád nic neví.

Ty si můj, já sem -

- sám .

Závěrečná poznámka: 

R.I.P., romantiko.

Obrázek uživatele Terda

Ošklivé káčátko

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

malý Elliot... ještěže tam ty kadety mám.
A Elliotovi se omlouvám, že ho vytahuju zrovna na tohle téma, protože to si nezaslouží. Ale mě se na truc nechtělo psát o žádném hajzlíkovi.

Drabble: 

Když nastoupil na Skřivánka jako kadet, bylo mu sotva dvanáct let. Vypadal ale spíš na deset. Byl to takový plachý, nenápadný chlapec, který po večerech ještě plakal po matce. A kdyby mohl, poslal by jí ho Harris obratem. Ten kluk se na moře nehodil. Neměl odvahu. Přezdívky, které si vysloužil od svých druhů, byly až příliš trefné.
Pak přišla Doyleová. Přiřadil jí ho do družstva. Trochu z bezradnosti. Trochu za trest. O několik měsíců později se přihlásil jako dobrovolník k akci takřka beznadějné. Musel jí být přítěží. Přesto na něj v hlášení nezapomněla. Námořníka z něj už ale udělat nestačila.

Závěrečná poznámka: 

Snad to splňuje zadání, nikoho ustrašenějšího tam asi nenajdu...

Obrázek uživatele Rya

Protestsong II.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Každý rok to zřejmě musí aspoň jednou přijít... ;)

Drabble: 

Jsou slova vznešená, jsou slova hadí,
Slova, jež burcují, slova, jež hladí,
V jedněch je smích a v jiných pláč,
Ale co tohle? Přizdisráč?

Oči mě bolí, srdce se svírá,
Mysl se kalí, slábne má víra,
Ani už nemám chuť na koláč!
Kdo mi ji zkazil? Přizdisráč!

Bodu zisk mrzký drží mě vzhůru,
Byť duše chtěla by očistnou kůru,
Příběhy něžné, měkké jak fáč,
Přinese je snad přizdisráč?!

Kolem je tma, jen monitor svítí,
Marnost nad marnost, svíjím se v síti,
A smutně volám, proč a nač
Přibyl mezi nás přizdisráč?

Jen bojuj, Múzo,
Táhni, tlač!
Vždyť nejsi žádný
Přizdisráč!

Obrázek uživatele Tora

Nejsem žádnej takovej

Drabble: 

Oni si snad myslej, že když jsem mladší, že se mnou budou vorat? Tsssk. Ani náhodou. Já vám ukážu, že nejsem žádnej přizdi… uzdi… zazdí… tentononc.
Prvně jsem si počíhal na Tobiáše. Vyvaloval se na sluníčku, tak jsem ho převálcoval, až zdrhnul.
Rozárku jsem přepadl na toaletě. Vyletěla z ní tak rychle, že domácí měla dlouho co uklízet.
Čendovi jsem bafnul za zadkem, takže se s úlekem zřítil i s pelechem z parapetu.
Narostly mi křídla a šel jsem zbušit Silvera. Jenže ten starej ostřílenej kocour mi takovou jednu střihnul, že jsem se zastavil až doma.

Ale stejně jsem dobrej!

Obrázek uživatele Carmen

Tovaryšské jméno

Fandom: 
Drabble: 

Jana všichni varovali.
Pravda, místní zednický cech byl poněkud netradiční, ale co do řemesla nejlepší široko daleko, a Jan snil o stavbách katedrál a o velké slávě.
Když ho přijali, splnil se mu sen.

Jinde si mohl tovaryš své tovaryšské jméno vybrat, ale tady měli vlastní pravidla, jméno mu měli přidělit soukmenovci až v průběhu učení.

Jednoho dne rokovali nad rozvržením stavby pro místního šlechtice.
Tu mistr zoufale zabořil hlavu do dlaní.
„Holoto,“ zaskučel, „zapomněli jsme na ... Häusl.“
„Tady u zdi u kaple je trochu místa,“ snaživě navrhl Jan.
Toho dne dostal své jméno.

Možná se měl dát k soukeníkům.

Závěrečná poznámka: 

Ehm. Silně inspirováno nedávným seminářem, aneb škola mi definitivně haraší na maják.
Tovaryšská jména skutečně existovala a byla základem řady dnešních příjmení. Jen teda tohle doufám nikdo neměl; tím spíš, že většinou si jméno opravdu vybírali sami a ještě za něj dost draze platili tzv. památné.

Edit: Trapně přiznávám, že mám problém s dobovým (do neurčené doby, zasazené někam před konec 18. století, bereme-li v potaz historii cechů) označením záchodu, takže... se omlouvám, pokud tu je šílený pedantský lingvista a to slovo se pro tohle přejalo až později. (A ano, Häusl - domeček => počeštěno hajzl, já si to nevymyslela)

Obrázek uživatele Kleio

Láska z hotelu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: obsahuje větší množství vola

Drabble: 

Slibovala si od života víc, ale nakonec skončila jako laciná pokojská v ještě lacinějším hotýlku. Pupkatí tatíci se tam za dvacet korun na hodinu váleli v peřinách, s kým bylo libo. Jejím úkolem bylo ustlat postel a případně zabavit detektiva Tučka, aby Grossmann stihl varovat hosty. Tuček ji měl nejdřív za harapannu, ale vysvětlila mu, že tak laciná není. Potom už Tuček nechodil na šťáry, ale za ní. Slíbil jí hory doly a vzešla z toho láska jako trám. A malá Anička.
K rozvodu se Tuček ovšem neměl. A když došlo na lámání chleba, nechal svoji pokojskou v hodinovém hotelu.

Obrázek uživatele Skřítě

Vytesáno v kámen: "nezapadl, amen"

Fandom: 
Drabble: 

Byl to vážně špatný hráč, říkali mu Přizdisráč.
Vše posílal do autu, choval se jak při rautu.
Bral si vše, co hrdlo ráčí, prudili ho spoluhráči.
On měl vlastní šachovnici, co uzrálo v makovici,
za tím šel si velmi tvrdě a tvářil se přitom hrdě.
Rád ohlodal tučnou kost, jen rozumu neměl dost.
A když se měl zodpovědně stavět k vážné věci,
tu se náhle místo činů objevily kecy.
Fotbalový zápas žití propotil mu dres,
čelit výtkám druhých lidí byl pro něho stres.
Myšlení, že byl tak mdlého, začal si hrát na mrtvého,
pohřbili ho tenkrát v práci kamarádi funebráci.

Stránky

-A A +A