To vám teda povim
Já za to nemůžu, to ta písnička… (To máme mládež)
Magdalena Vytáčková podřimovala na lavičce u krámu. Otevřenými dveřmi k ní doléhal šum hovoru. Natočila hlavu tak, aby slyšela co nejlépe.
„Nevím, co s Lukášem. Neučí se, kouří a chlastá. Co mi dalo práce ho na tu školu dostat…,“ stěžovala si Karla Spěvná.
Babka na lavičce se uchechtla. Všichni věděli, jak těžká „práce“ to byla.
„Nemáš to, holka, lehký,“ litovala ji stará Bartáčková. „Klukovo Patrik taky hulí jako fabrika.“
„Já to řikám furt! Zabít je někdy málo. Úctu ke starším nemaj!“ nadávala bába Milerů.
„To je ta moderní výchova. Prý, ať sami poznají, co je správné,“ přisadil si děda Fialů.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
"... doma řezali je málo, jak
"... doma řezali je málo, jak se zdálo, kam to vede se ptám..." U nás se takové sešlosti říká soudná stolice :). Moc pěkně sepsané.
Děkuji.
Děkuji.
Nojo, typické. Ale co na to
Nojo, typické. Ale co na to babička?
Babička nic, babička se směje
Babička nic, babička se směje a drbe.
Mně už to právě nepřijde
Mně už to právě nepřijde typické. Starší generace, alespoň tu, co znám, je teď mnohem tolerantnější a řeči "o nevychované mládeži" s oblibou vedou třicátníci i mladší. Velmi zvláštní ;)
Ale jinak drabble hezké, o to nic! :-D
Drahá Ryo, děkuji ti za
Drahá Ryo, děkuji ti za komentář k drabblíku.
Máš pravdu, že to není typické. Příběhy Magdaleny Vytáčkové jsou do určité míry parodií a vyhrocením skutečných situací. Navíc, kdybych je měla datovat, tak jsou situované do doby před patnácti, dvaceti roky.
Moc pěkné drabble!
Moc pěkné drabble!
A děda to vystihnul :-)
Dík.
Dík.