Requiem
Tvořil básně pro potěchu duše. Kamarád ho požádal, aby vytvořil něco speciálního… pro zádušní mši. Má pocta japonskému mistru hororů, Junjimu Itovi.
Trochu horor, z větší části deprese.
Nezáleži na tom, kdo jsem. Skládám básně, jméno teprve hledám. Teď však mám v krku knedlík a na duši smutek.
Terumi Fudžino. Krásná, usměvavá. Umělkyně jako já. Její smrt všechny šokovala.
Zastavil mě Takeshi. Má se připojit k Terumině zádušní mši. Pro slzy neviděl, tak požádal mě, a já teď dumám, jak sepsat requiem. Co bych pro ni neudělal!
Musel jsem usnout, park zahalila tma. A pak jsem ji spatřil! Vysoko na obloze, mezi potrhanými mraky. Nemohl jsem se mýlit! Terumina hlava!
„Tělo utonulého mladíka vylovili dnes brzy ráno. Proslýchá se, že se zadusil vlastním křikem. Celá věc se prošetřuje…“
Příběh vychází z hororové povídky Balónky oběšenců. Hlava Terumi Fudžino plující mezi mračny je první vlaštovkou, která naznačuje, že se v příběhu děje cosi nezvyklého.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Z toho jsem viděla kousek a
Z toho jsem viděla kousek a teda měla jsem dost
Mám doma mangu, zvuk a barva
Mám doma mangu, zvuk a barva tomu dodala na drsnosti ;-)
hodně temné
hodně temné