Městské pozlátko
„Mamí, dívej jak se nádherně lesknou!“
„Nehulákejte tak nahlas!“
Podívali se po sobě, otočili se a vyrazili. Po mírném břehu, přes udupaný trávník. Rozehnali nafrněné labuťáky, bojující o rohlík. Před černým labradorem, i když byl na vodítku, raději udělali kličku. Štěrk na cestičce se rozletoval.
Teď už jenom schodiště na Most legií a uvidí tu krásu zblízka. Dalo jim zabrat, měli krátké nožky.
Pozorovaly je od vody.
„Oni se vrátí.“
Menší vycenila oranžové zuby. „Snad je nahoře nikdo nezašlápne. Pořád je to táhne k lidem.“
„Je to s mláďaty starost,“ pohladila si kožíšek bobřice. „Já používám pro odvykání vrbovou kůru.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jo to jsou bobři! Hezký
Jo to jsou bobři! Hezký
Ta menší
je nutrie. S oranžovými zuby. Brum.
Asi mám nedělní zatmění. Co
Asi mám nedělní zatmění. Co se leskne a na čem jsou závislý? Já vím, že to tam je, jenže já to nevidím....
Chápu.
Kvíz:) Závislí jsou na lidech a lesknou se bronzové sochy, dusající od Stalina do města. Chudinky malé nutrie. Brum
Já bych je poňuchmala :-)
Já bych je poňuchmala :-)
Jasně
a přidej mrkev:) Brum
:) pozorujou lidi jako oni je
:) pozorujou lidi jako oni je
Jasně:)
Jasně:)
Jsme si celkem podobní:) Brum
Krásné :).
Krásné :).
Děkuju. Brum
Děkuju. Brum