Létáme
Drabble:
Strach, zášť a bezmoc byly často jediným jídlem, která Wei Wuxiana musel ten den strávit. Jeho prsty se třásly, když hrál na flétnu a udržet na tváři svůj pověstný úsměv bylo prakticky nemožné.
Život vůdce skupiny uprchlíků, které zbytek světa nenáviděl, se občas dal jen těžko nazývat životem. Chyběli mu sourozenci. Chyběl mu domov. Lotusy a jezera.
Tady byla jen smrt.
Jeho chmury přerušil dětský hlas.
„Létáme!“ zvolal Wen Yuan a ukázal mu dva motýly upletené z trávy. Se smíchem s nimi mával ve vzduchu.
Wei Wuxianem projel osten hanby a lásky k tomu dítěti.
Bylo to těžké. Ale nelitoval.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Ty jo. Fandom neznám, ale je
Ty jo. Fandom neznám, ale je to intenzivní. Píšeš fakt skvěle.
to je výborné, i když fandom
to je výborné, i když fandom taky neznám, tak je to naprosto srozumitelné
Já si ten fandom snad najdu.
Já si ten fandom snad najdu. I když ty dokážeš napsat dokonale i návod k sestavení židle
Smutné. Ale právě. I na místě
Smutné. Ale právě. I na místě kde po mnoho let byla jen směr, existoval a život. A to díky němu.
Bylo mi ho líto, ale zároveŇ i on sám věděl, že kdyby musel udělal by to znovu.
krásně napsané, tady brečim
krásně napsané, tady brečim úplně. POmáhá myšlenka že on i A yuan dopadli dobře!