Křen, křen, křen...

"Takže, jak jste nás chtěli převést?!"zakřičel na zajatce Gustlík.
"Nejdříve jsme si na předešlé akci nahráli vaše poznávací heslo kžen. To se nedá vyslovit!" odplivl si Němec.
"Ale dá, křen." rýpl si Tomáš.
"Pak jsme vám to pustili do vysílačky, abychom vás tím ošálili." dokončil větu Němec.
"Jestli vykecáš ještě nějaké tajemství, tak tě vlastnoručně uškrtím!" nevrle zavrčel druhý.
Zavrčení jsem mu opětoval.
"No, co jsme chtěli vědět, to už víme, takže se už tady můžete navzájem pozabíjet." uzavřel Gustlík a odešel jako my všichni.
Hned, jak zabouchl dveře, se rozchechtal.
"Chudáci nevěděli, že jsme změnili heslo na KOPR!"