DMD 2018

„Vy našli můj kouzelný buben,“ zaradoval se orkský bard, když mu družina odevzdala jeho znovu nalezený hudební nástroj. „Díky vám! Tady vaše odměna“ – předal jim váček s 500 zlatými – „a ještě vám zahraju.“
Orkský bard se opřel do bubnu a zapěl ryčným hlasem. „Tluče nezbednííčéék tluče na buben, a svolává óóórky orci poďte ven...“
Dunění bubnu a kakofonický zpěv způsobil, že všechna zvířena v blízkém okolí se dala na útěk: ptáci, srnky, medvědi, i družina elfů, která na orkského barda číhala v záloze.
„Začínám chápat, proč mu ten buben někdo ztratil,“ poznamenala Imoen zacpávajíc si uši, stejně jako zbytek družiny.

Zadky sedí ve věznicích se zvýšenou ostrahou,
ty zadnice vzpurných lidí s vypečenou povahou.
Zadky najdeš na úřadech v pohodlném křesílku,
rozesílaj s potěšením lidem smutnou obsílku.
Zadky městských řidičů osezené bývaj,
v zaprděném křesílku celý den se kývaj.
Zadek naší obvoďačky překynul už přes židli,
zadky mnohých učitelů mokré houby přehlídly.
Zadek paní prodavačky cvaká strachy z loupežníků,
jen já svému zadku říkám, že má neskutečnou kliku.
Všechny jiné zadky pláčou,
nechtěj sedět, radši skáčou.
Kašlu proto - je-li k mání -
na sedavé zaměstnání.
Že však příliš pohybu zadku také neprospívá,
tak už jenom úřad práce jistým líným zadkům zbývá.

Deník 3.8.2017

Viku.
Když tě ve dne oslovím takhle, "Viku", znamená to, že se mi v noci o tobě zdálo. Přišel jsi do mého pokoje, Viku, a místo toho, abys mě políbil, jak se to ve slušných rodinách dělá, strčil jsi mi prsty do úst. A těmi prsty, které já sál a hltal, jsi mi doputoval do kalhot a já šeptal "Viku, Viku, Viku...".
Když ti jindy na nejobyčejnější věci odvětím "Nemůžeš!", naoko vzdorovitě, myslím tím, že můžeš cokoliv chceš. Že si se mnou můžeš dělat cokoliv chceš.
Jenže ty nevidíš, neslyšíš.
Mám ti sepsat slovník, natvrdlý Viku?

Slečna M od Birute. Velmi přitažlivá hrůza.
Pan Grenadin: O kráse a lásce od Ryi. Důkaz, že i magický realismus může být hezký.
Občanská válka aneb Poslední kilobajty od winterpool, aneb tady končí sranda, jde o život.
S nehty v bavlně. Akumakirei napsala hodně zvláštních a zajímavých drablat, tohle se mi líbilo asi nejvíc.
Hymna krajníků od Iantoucha. Letos moc nepsal, ale když ano, stojí to za to.
To se mi nemůže stát náhle doma od Faoba, protože může.
Návštěva od Amaranty je poněkud neobvyklá.
Čas vepsaný do neexistující kůže od Julie. Jáchym <3.
Hymna všetkých serverov od wandriky nemá chybu.
A všichni sedí na zadcích a píšou a píšou od Hippopotamie, aneb neobvyklý vhled do úskalí věděcké práce.
Turčín Poničan od Keneu. Balada jak vystřižená.
Debata symbolicko-botanická od winterpool, aneb to jdou X, Y a Z do hospody...
Starý zahradník od mamuta. Krásně osvěžující.
Laphroaig od Julie. Já vím, že už to v nějakém výběru bylo, ale když musíš, tak musíš.