Moje články

  • Obrázek uživatele Rya

    Má dáti

    Úvodní poznámka: 

    Můj milý Tasemníku!

    Drabble: 

    V péči o pacienta nesmíš opomenout aspekt ekonomický. Stačí úroveň kupeckých počtů. Lidské mozky neúnavně těkají kolem pojmů má dáti - dal, a to, k našemu potěšení, i ve vzájemných vztazích. Tvůj člověk je nakažen nesobectvím, ale to není přirozený stav. Vrať ho k myšlence, že mu za jeho dobrotu ostatní dluží - přinejmenším vděčnost. Možná časem jako mnozí před ním propadne iluzi, že Nepřítel sám je jeho dlužníkem! Vždyť pacient mu dává čas, modlitby, peníze, sám sebe. Jakmile napře myšlenky tímto směrem, zapomene, co kdysi věděl: že je v situaci přesně opačné.
    Jak krásně mu to pak Vládce v hlubinách spočítá!

    Závěrečná poznámka: 

    Líbá Tě Tvůj strýc Zmarchrob.

  • Obrázek uživatele Rya

    Konec civilizace a vůbec všeho

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble neobsahuje názory autorky.

    Varování: 

    Homofobie, rasismus, sprostá slova, dezinformace, zvrácené politické názory.

    Drabble: 

    Svět se v prdel obrací. Neomarxisti, ušáci a Brusel. Totální likvidace. Probuzených je málo, lidi jsou ovce. Stádo bezmozků. Třeba za covidu. Každej tečkovanej, do pěti let je po nich.
    Ale zas tak málo nás neni, na Václaváku minule nejmíň milion! Voní to do tý prolhaný ČT nedají, kdepak. Policejní stát prostě.
    A ten Netflix! Lidem jako nevadí, kdo tam hraje? Anglickou královnu prej černoška! A teplá k tomu!
    Slušnej člověk si nevodpočne. Měl jsem rád přírodu, ale co se teď děje! Černej čáp s bílým! Dvě čápice spolu! Bordel, tohleto.
    Jestli nás Rusko nezachrání, tak konec, sbohem a šáteček.

    Závěrečná poznámka: 

    Jediná pravda je informace o čápech. A holky čápice mají ze všech hnízd nejvíc vajec! Držím jim palce, aby jich pár bylo oplodněných. Na černobílá čápata jsem taky zvědavá, i když tam je to pravděpodobně slepá vývojová větev.
    Čápům zdar a napřesrok nashledanou! :)

  • Obrázek uživatele Rya

    Krmení

    Fandom: 
    Varování: 

    Bjb.

    Drabble: 

    "Zdržte mě," odfrknul Myšák a drápkem rozříznul fólii. "To je taky nápad! Ještě aby nás někdo zdržoval!"
    Ptáče zakřičelo.
    "Téma není zdržte mě, ale držte mě," řeklo Sovátko a zručně zobákem naporcovalo chlazené kuře.
    Ptáče zakřičelo.
    "Když mě bude někdo držet, tak mě zdrží," zašermoval Myšák vykosťovacím nožem.
    Ptáče zakřičelo.
    "To je fakt," uznalo Sovátko a naházelo kusy kuřete do mlýnku na maso.
    Ptáče zakřičelo.
    Sovátko nabralo do zobáku namleté maso. Naplnilo zobáček Ptáčete.
    Ptáče ztichlo.
    "To je ta nechutná část," poznamenal Myšák.
    "Buď rád, že je vegetarián jako já.
    "Dva vegetariáni v rodině," zakoulel Myšák očima. "Kuřata, držte se!"

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak bylo ticho absolutní

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ticho si všimlo rámusu a duplo, hrůza, vždyť vůbec nejsem slyšet, teď budu JÁ, absolutní! A bylo. Ptáci nezpívali, vodopády neburácely, auta nerachotila, tramvaje necinkaly.
    Jela jsem vlakem do práce, ve vagónu bylo jako vždycky, lidé psali do mobilů někteří si vyprávěli vtipy rukama, neslyšně se smáli, znali absolutní ticho jako své boty. Potom vlak málem přejel cyklistu, protože nebyl slyšet, to byl problém. Ve škole božský klid, dokonce i o velké přestávce!
    Jenomže tak to napořád nešlo. Lidi panikařili, rvali si do uší sluchátka, aby tichu unikli, a nic!
    Tak toho ticho nechalo.
    Ticho je hodné.
    Mám ho ráda.

  • Obrázek uživatele Rya

    Přírodopisná vycházka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Věnováno Ave, předčasně k narozeninám.

    Drabble: 

    „Erythrina crista, neboli zarděnice kohoutí…co?“ otočil se Pasr na nejbližšího studenta.
    „Kohoutí, ehm… hnát?“
    „Hřeben!“
    „Si zapích do huby,“ zanotoval Pírko, když se profesor otočil k další rostlině, a Filip se rozesmál.
    Vzduch voněl jarem. Byli rádi, že jsou venku.
    Šli úplně vzadu.
    „Ztratit se v lese je náhoda,“ vysvětloval Pírko. „Náhody nemůžou být zakázaný. Jsi teprve ve druháku, nechcem, aby měla průs…“
    „Průšvih,“ dokončil Filip. „Víš?“
    Lea disponovala obdivuhodnou zásobou slov ze středověkých knih, ale slovník teenagerů se teprve učila.
    „Já nebudu mít průsšvih. Vy na mě máte dávat pozor.“
    „Aha. Tak dneska žádnej punk.“
    „Žádný co?“
    „To je…“

    Závěrečná poznámka: 

    ...konec příběhu.

    Děkuji, že jste ho prožili se mnou.

  • Obrázek uživatele Rya

    Den Země

    Fandom: 
    Obrázek: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ
    když už tady ten obrázek mám (ten ale za den nevznikl).

  • Obrázek uživatele Rya

    V ředitelně

    Fandom: 
    Drabble: 

    Profesor Pasr netrpělivě odsunul vázu s čerstvou kyticí a vysypal pytlík.
    "Co to je?"
    "Šutry," navrhl Pírko.
    "Ohňové kameny," řekla Lea.
    "Možná můžeš přeskočit první ročník," usmál se Michalec. "Dvacet šest ohňových kamenů. Nezabila jsi ho. Chtěl spálit sebe, tebe a všechno, co mu patřilo. Plamennou past by aktivovala i myš. Nebýt Filipův otec hned za ním..."
    "Ale nakonec mi pomohl uniknout. Proč?"
    "To se nikdy nedozvíme."
    Lea přikývla.
    Zívla.
    Léčitelka ji objala kolem ramen.
    "Čas se vrátit do postele."
    "Po večeři?" navrhla Lea.

    Filip se vysmrkal. Pírko popotáhl.
    "Dojatí?"
    "Jo," přiznal Filip.
    "Alergie," zabručel Pírko. "Na tenhle jívovej sajrajt."

  • Obrázek uživatele Rya

    POPLUJTE!

  • Obrázek uživatele Rya

    V lese

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nevšímat si bolesti, vytáhnout bezvládného syna z ohně, dovléci ho k potoku, najít studánku, neomdlít, spojit se s Budčí, nevšímat si bolesti, navést je na místo, neomdlít, dovést léčitelku k synkovi, nevšímat si bolesti.
    "Jak se cítíte?" zeptala se ho, když konečně došlo na jeho popálené ruce a nohy.
    "Jako starý spráskaný pes," připustil.
    Společně sledovali, jak čarodějové deaktivují zbytkovou magii pastí, prohledávají spáleniště, a pak stojí v kruhu a vyslovují zaklínadla.
    Mýtina začala zarůstat.
    Les si bral zpátky, co mu patřilo.

    "Přemístím tě zpátky," řekl Pasr pobledlému Filipovi.
    "Co to máte?"
    Profesor zatřásl plátěným pytlem.
    "Páku na Leyin strach."

  • Obrázek uživatele Rya

    Na stopě

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pro urychlení kontroly nesoutěžní, i když mám za to, že tam téma je.

    Drabble: 

    Lesem běží psík podobný lišce, jemu v patách štíhlý šedý pes.

    „Má to ještě smysl?“
    „Krvácela. A synek prý zná její pach dokonale.“
    „Vezmete ho s sebou?“

    Nos plný vůně vlhké země, jehličí, Ley. Vítr hladí srst. Filip je blažený.

    „Obrazy ze vzpomínek… mohly by vám pomoci při orientaci. Mohu vám je přenést do vědomí.“
    „Raději jemu. Mladá hlava.“

    Stopa zřetelná jako pěšina. Kolem se míhá povědomá krajina. Zrychlí.

    „Mohlo by to být nebezpečné.“
    „Nebude. Jestli se tu neodnaučil poslouchat.“

    Zachytí pach spáleniště. Tlapky se sotva dotýkají země.
    Varovné zaštěkání.
    „Zpomal!“

    Plameny šlehající kolem, pach spálené srsti, bolestné zavytí.

    Ticho.

  • Obrázek uživatele Rya

    Poslouchání za dveřmi

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Usilujete o další školní trest?“ zeptal se Pasr.
    „Nebuďte na ně tak hrr,“ řekl Michalec. „Zopakuj nám to, Filipe.“
    „Cože?“
    „To, co jsi říkal Pírkovi,“ vysvětlil Pasr. „Nejste jediní, kdo umí poslouchat za dveřmi.“
    „Dokonce bych řekl, že to umíme lépe,“ řekl Michalec. „Ovšem z té správné strany dveří. Takže?“
    „No,“ začal Filip, „můj táta je…“
    „Pes,“ doplnil Pírko.
    „Stopař! Vynikající!“
    „Protože je pes,“ vysvětlil Pírko.
    „Psodlak. Jako já. Jestli jde o to, odkud Lea přišla, tak by se mohl vrátit po jejích stopách. Najít to místo.“
    „Po tolika týdnech?“ zapochyboval Michalec.
    „Jasně,“ prohlásil Filip se skálopevnou důvěrou. „Je nejlepší!“

  • Obrázek uživatele Rya

    Víměna

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Varování: 

    Primitivní dvojsmysly a kruté zacházení s pravopisem

    Drabble: 

    Pažoute, řekla Šebestová, ten tvůj pravopis je hrůza, na účet jsi napsal víměna zámků, copak nevíš, jak se to píše, ještě že se Horáček nejmenuje Emil, to bys ho psal s tvrdým, a Pažout se zachechtal, jojo, Horáčka vždycky s tvrdým, a Šebestová se naštvala ještě víc, chováš se jak puberťák, píšeš jak prvňák, a ty nejsi o nic lepší, obořila se na Horáčka, který se také pochechtával, ale Mach řekl, hele, Šebestová, nebuď na ně tak hrrr, chtěli nám to udělat zadarmiko, bez účtu, a ty že né, že na to přece máme, a Šebestová řekla, no tak pardón!

    Závěrečná poznámka: 

    (Jenomže Pažout se už zase hihňal, prej že jsme jim to chtěli udělat, haha, to bysme teda nechtěli, hehe, takže se hned naštvala znovu!)

  • Obrázek uživatele Rya

    Pod jiným jménem křičelo by stejně

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní

    Drabble: 

    „Kuba!“
    „Lomeril!“
    „Vašek!“
    „Iantouch!“
    „František!“
    „Voldemort!“
    „Copak to je jméno pro dítě, Sovátko?! Hrozný! Tímhle se prostě neinspiruj! Radek!“
    „Marek!“
    „Řekl jsem… a vlastně jo, to by šlo. Pavel!“
    „Aries!“
    „Zuzana!“
    „To je holčičí!“
    „A Aries je snad chlap?“
    „Náhodou vím, že Aries ve skutečnosti znamená…“
    „Mamut!“
    „Ne, mamut to neznamená.“
    „Myslím jméno.“
    „Už vidím sováka, jak lítá po lese se jménem Mamut!“
    „Menhir!“
    „Paralýza!“
    Sovátko ztuhlo. „Cože?“
    „Můžeme to rozdělit. Para nebo…“
    „Para je ořech a Lýza pravopisná chyba, ne jméno pro ptáče!“
    „Ptáče?“
    „Ptáče!“
    „Nakonec, proč ne. Nám taky stačí Sovátko a Myšák.“
    Ptáče zakřičelo.
    „Souhlasí!“
    „Má hlad.“

    Závěrečná poznámka: 

    Omlouvám se všem, jejichž jméno si vzalo Sovátko do zobáčku. Jak se říká na internetech, "jestli vadí dyštak smažu". :-D

  • Obrázek uživatele Rya

    Kudy kam

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Teď spí,“ řekl Michalec. „Není to přirozený spánek, ale lepší než nic.“
    „Ona opravdu věří, že ho zabila,“ vzdychl Pasr.
    „Užírá ji to zevnitř,“ dodala léčitelka. „Ale co s tím, rozumné argumenty…“
    „Ty nezaberou. Vymazat paměť?“
    Michalec se zamračil „Neetické. Léčit tělo?“
    „Co dělám jiného?“ naježila se. „Bez výsledku.“
    „Moc možností nemáme. Leda nějaký důkaz, který by ji přesvědčil.“
    „A kde ho vzít?“
    „Po takové době!“
    „Nevíme ani, odkud přišla…“

    Odmlčeli se. Strnulí, zachmuření.
    Naslouchali.

    Profesor Pasr potřásl hlavou. „Měl jsem odstínit dveře.“
    „Ano,“ přikývl ředitel. „Ale ten nápad není špatný.“
    „Není.“
    „Mohl by pomoci.“
    „Zavolejte je dovnitř,“ požádal Michalec.

  • Obrázek uživatele Rya

    Na dno duše

    Fandom: 
    Drabble: 

    Svírala Michalcovu ruku, když se propadávali snovým mezivědomím.
    Chtěl začít od začátku, skončit na konci, udržet ji.
    Tenhle výlet se v noční můru proměnit nesměl.
    Dosáhli dna. Prázdno. Vejce zevnitř. Střípky genetické paměti (tak zajímavé! Ale nesměl se zastavit).
    Odraz, stoupání vzhůru. Ochranná kouzla, surově přervaná. Líhnutí. Rány.
    Neochotná péče, miska zbytků, lůžko z hadrů. Nepřiměřená vděčnost.
    Magie stočená na dně duše, Leino dospívání, tajný život. Vzpoura.
    Váhání nad mýtinou, střemhlavý let, oheň.
    Spáleniště. V popelu klečí holčička. Zvedá k nim uplakanou tvář.
    "Zabila jsi ho!"
    "Drž hubu," křičí velká Lea na malou Leu.
    Snaží se vytrhnout.
    Drží ji pevně.

    Závěrečná poznámka: 

    Za laskavé zapůjčení profesora Michalce děkuji Aries.
    Můžete se s ním potkat také tady: http://budec.net/node/217

  • Obrázek uživatele Rya

    Myšákův lie down

    Fandom: 
    Drabble: 

    Stand up? Na vlastních tlapkách už jsem nestál ani nepamatuju! Pořád rozpláclý na vejci jako žába. Co bych dal za měsíc v jináči! Vejce potřebuje péči, ta se táhne kdovíjak dlouho, už tady na to lidi upozorňují, že to není normální. A hne to s vejcem? Nehne? A s mladou paní? Vlastně se slečnou? Vůbec ne! Lítá si sem tam, tím víc, že je duben, a v jináči je kdo? Já! Říkat zahřívání vejce jináč je samozřejmě euf … eufem… eufeminismus.
    To znamená, že se v EU o děti starají chlapi.

    Vejce praskne.
    Myšák sjede na zem.
    Ze skořápky trčí zobáček.

  • Obrázek uživatele Rya

    Ne

    Fandom: 
    Drabble: 

    S ředitelem Budče, profesorem Michalcem, se Lea setkala jen jednou a krátce. O jeho schopnostech, léty vybroušených k dokonalosti, nevěděla nic. Na nabídku řekla bez rozmýšlení ne.
    „Proti tvé vůli nemohu,“ pokrčil rameny a ve vlídných očích měl smutek.
    Ne, ne a ne.

    Před večeří ji přemohlo vyčerpání.

    Vznášela se nad hořící chatrčí, která nabyla podoby obrovského ohniště. V hrnci se v prskajícím oleji škvířil čaroděj, vzpínal k ní spálené ruce. Lákavá vůně pečeného masa. Otevřela ústa dokořán a vrhla se dolů…

    Křičela a křičela.
    Zvracela, i když se jen napila vody.

    Ráno se rozhodné ne změnilo v nerozhodné ano.

  • Obrázek uživatele Rya

    Král v ohni

    Fandom: 
    Drabble: 

    Léčitelka si dělala starosti.
    „Nereaguje na nic, Matyáši. Jako by se její tělo vzpíralo.“
    Matyáš Pasr věřil v léčebnou sílu času.
    Dokud věřit nepřestal.

    Pírko naučil hrát Leu šachy v únoru.
    O měsíc později ho dokázala porazit ve dvou hrách ze tří. Filipa v každé.
    Také byla o pět kilo lehčí.
    Za týden o další dvě.
    Její šach mat znělo čím dál slaběji.
    V tu doby pochopili i kluci.
    Lea se neuzdravuje.

    Jedla jen z donucení, bránila se spánku, upírala oči do tmy.
    Kdykoliv je zavřela, viděla černého krále, hořícího, kácejícího se.
    Ale byla to ona, kdo prohrával.
    Šach.
    Mat.

  • Obrázek uživatele Rya

    Návštěva

    Fandom: 
    Drabble: 

    Profesor je nenechal o samotě. Usadil se u dveří.
    Lea mlčela. Nevadilo to; po počátečních rozpacích si vystačili sami. Chvílemi mluvil jeden, chvílemi druhý, občas oba najednou.
    Poslouchala, pozorovala. Ten tmavý, Pírko, měřil sotva metr, i když nebyl děcko. Zaujalo ji, jak představil vytáhlého zrzouna.
    „Filip. Jediný svého druhu.“
    Filip se zasmál a uštědřil Pírkovi herdu do zad, ale v očích měl zvláštní, trochu ztracený pohled.
    Stejný zahlédla ve svých očích, když jí léčitelka ráno půjčila zrcadlo.
    Poznávací znamení?
    Byla také jediná svého druhu?
    „Jestli chceš, zas přijdem,“ loučili se.
    Maličko přikývla.
    „Takže?“ zeptal se profesor, když osaměli.
    Přikývla podruhé.

    Závěrečná poznámka: 

    Pro ty, kdo kluky neznají z předchozích povídek a zajímá je to: Pírko má achondroplazii. Filip je kříženec - po otci psodlak, po matce liškomág (mění se ve psa plemene shiba-inu). Liškomágové jsou (neříkejte to Aries!) dost snobi. Poté, co se Filipova matka spustila s psodlakem, přerušili s ní styky. Nakonec se k vrátila ke své původní rodině do Francie a Filipa ponechala v péči otce. Protože se psodlaci a liškomágové jinak téměř nestýkají, je Filip pravděpodobně skutečně jediný svého druhu.

  • Obrázek uživatele Rya

    Dívka a noc

    Fandom: 
    Drabble: 

    Ve dne poslušně pila lektvary, nechala si vyměňovat obvazy, podřimovala.
    Sbírala síly.
    Nedovedla si představit sebe samu tady. Za rok, za dva, za pět. Zkrocenou.
    Odejde. Tak, jak to umí.
    V krvi a ohni.
    Rozbila magický zámek. Za dveřmi v křesle spala léčitelka. Škoda. Měla ji docela ráda.
    Rubínové krůpěje na bílé zdi.
    Zhluboka se nadechla vlahé tmy. Dorostlá křídla rozervala košili. Vzlétla nahá.
    Jediným pohybem proměnila kruh dřevěných domů v plamenný obrazec.
    Hořící postavy, řev...

    Lea vytřeštila oči do tmy.
    Srdce jí prudce bušilo.
    Bude si muset s léčitelkou promluvit o bylinách ve večerním lektvaru.
    O noční můry nestála.

  • Obrázek uživatele Rya

    Oscarův život

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní

    Drabble: 

    Oscar mohl být šťastný.
    Studenti na katedře výtvarného umění ho respektovali, učení ho bavilo. K Bee se vetřel na večeři, kdykoliv chtěl. I když se to Lucy nelíbilo.
    Eddy, nejlepší kamarád, mu sice občas lezl na nervy (a Junior ještě víc), ale Eddyho oddanost ho dojímala a obdivoval, jak se přítel sám dokáže postarat o synka.
    Žil v přátelském světě, kde největší puberťačka vesmíru otráveným hlasem sdělovala, že miluje domácí úkoly.
    Dokonce i medvěd byl fajn.
    Přesto byl Oscar smutný.
    Bruno ho nemiloval.
    Věděl o Brunovi málo, nikdy se nepotkali, ale kdykoliv musel pronést tu větu, lámalo mu to srdce.

  • Obrázek uživatele Rya

    Pedagogická porada

    Fandom: 
    Drabble: 

    Profesor Pasr se pohodlně opřel. Zavřel oči.

    Kávu? Tvarohový! Sedím tady. Na rybách? Vynikající červené. Zaklínadla? Propadá!

    Ze šumu hlasů se vynořovala slova, jako když rybky připlouvají k hladině.

    To děvče? Známé firmy! Tady? V žádném případě. Nebezpečná! Co víme?

    Bude chvíli trvat, než se dostane ke slovu.

    Dospělá? Sotva třináct, ačkoliv tvrdí… Magie? Nic neumí. Síla. Klidnější? Možná. V Budči...

    „V Budči,“ navázal plynule, „se staráme o děti s magickým potenciálem. Obzvláště když se o ně nestará nikdo jiný. Je to povinnost. Není o čem diskutovat.“

    „Jestli o to vůbec stojí,“ poznamenala školní léčitelka.
    To mu také dělalo starosti.

  • Obrázek uživatele Rya

    Otázka odpovědnosti

    Fandom: 
    Drabble: 

    „Řekni to,“ štouchl Filip Pírka ramenem.
    „Ne, ty,“ ohnal se Pírko loktem.
    „Tak dost,“ řekl profesor. „Chcete mi něco?“
    „My bysme…,“ začal Pírko.
    „Bychom,“ vrazil do něj znovu Filip.
    „Bychom… chtěli…navštívit… tamtu. Když je sama ve vězení.“
    „Není.“ Ani byste neměli vědět, že kdy byla. „Je pod dozorem. Proč? Jste zvědaví?“
    „Jo,“ řekl Pírko.
    „Ne,“ řekl Filip.
    „Tak proč?“
    „Člověk je odpovědný za to, co vytáhne z vody,“ vysvětlil důležitě Filip.
    Profesor potlačil úsměv. „Tos někde četl?“
    „Něco podobnýho,“ připustil Filip.
    „Rozmyslím si to.“
    Cestou ke dveřím si chlapci vyměnili další radostné šťouchance.
    Rozmyslím si znamenalo u profesora Pasra ano.

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak se strkali

    Drabble: 

    Z adaptačního kurzu nebyli Pažout s Horáčkem zrovna šťastní, Horáček povídal, takových cizích lidí, radši bych se adaptoval jenom s tebou, Pažout souhlasil, Horáčku, adoptovat chci jedině s tebou, a Horáček řekl, hele, mám sluchátko, do sluchátka povídal, prosím, my bychom potřebovali, aby všichni ostatní byli třeba trpaslíci, a sluchátko řeklo, dobrá, ale pak mě vrátíte Šebestové, a když proměnilo třicet budoucích zámečníků i učitele Kolíska v sádrové trpaslíky, dodalo, nestrkejte do nich, ať se nerozbijí, a Pažout řekl, kdepak, jenom do Horáčka, strčil do Horáčka, ten spadl na postel, a tam se dál strkali, ale mně naštěstí došla slova.

    Závěrečná poznámka: 

    Tímto drabbletem si pojišťuji bod. Příběhové také bude, ale ne tak bujaré. A to víte, kontrolor je na to pes!

  • Obrázek uživatele Rya

    Šeptanda

    Fandom: 
    Drabble: 

    Budeč je centrem magické vzdělanosti.
    Místo opředené tajemstvími.
    Budeč je také škola.
    Místo, kde se nic neutají.
    Šeptalo se, že Pírko a Filip mají průšvih (zase!), ale že z něj vyšli trochu jako hrdinové (zase!).
    Že vytáhli z lomu napůl utopenou holku.
    Že to není holka, ale monstrum.
    Že je mohla zabít, kdyby nebyla bez sebe.
    Že zdemolovala ošetřovnu.
    Že ji drží v habrovém vězení.
    Že má na zádech zbytky křídel.
    Že její kůže vypadá, jako když upečete ježka.

    Že má magii, kterou stěží ovládá.

    Profesoři mlčeli.
    Ani nenaznačili, že by něco z toho byla pravda.
    Natož pak úplně všechno.

  • Obrázek uživatele Rya

    Výchovný pohovor

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Drabble přímo navazuje na Skalní jezero.

    Drabble: 

    Ano, pane profesore. Víme, že studovat v Budči je čest. Že největší čarodějové se učili tady. Že bychom se měli snažit jít v jejich stopách. Jenomže...
    Ne, nebylo správné se zdejchnout z bylinkářské výpravy a jít se courat po lese. My si to uvědomujeme. Nebylo to správný vůči paní profesorce, která nám chce předat svoje vědění. Jasně. Ale...
    Rodiče? Snad není úplně nutný, aby to věděli. Určitě jsou si jistí, že jsme tu v bezpečí. My bychom neriskovali zbytečně. Jenom tam zrovna...
    Školní trest? Ale...ne, nechcete o tom polemizovat. Jenom...

    ...zachránili jsme tý holce život, nebo to bylo zbytečný?

  • Obrázek uživatele Rya

    Skalní jezero

    Fandom: 
    Drabble: 

    Za daných okolností odvedl dobrou práci.
    Ovšem chirurgický zákrok provedený umírajícím čarodějem, sekerou uprostřed požáru, nezaručuje zázračný výsledek.
    Unikla.
    Ale radši by shořela s ním.

    Krvácející pahýly křídel se zanítily, popálená kůže s šupinami se spekla v bolavou masu, celé tělo cítila jako otevřenou ránu. Přesto šla, potácela, plazila se lesy.
    Až k zatopenému lomu, černé, hluboké, klidné vodě.
    Položila se na ni.
    Chlad ji konejšivě objal.
    Úleva.
    Ticho.
    Hladina se nad ní zavřela.

    "Tak jsem řekl..."
    "Sklapni, Filipe!"
    "Cože?"
    "Viděls to?"
    "Jako co?"
    "V lomu plavala nějaká holka!"
    "Fakt?"
    "Jenomže už tam není."
    "Pírko, vole! Dvacet metrů..."
    "Skočíme?
    "Jasně!"

  • Obrázek uživatele Rya

    Nesnesitelná lehkost umírání

    Fandom: 
    Drabble: 

    Čaroděje ochromovala bolest. Rozštípnutý trám mu probodnul hrudník. Bojoval s malátností ze ztráty krve. Posledními silami stahoval žár kruhu plamenů do nejvlhčího místa, velikého sudu s naklíčeným obilím.
    Přesto ho blízkost smrti rozjařovala.
    Konec.
    Stráví ho oheň, jako jeho ženu.
    To bylo spravedlivé.
    Přivřenými víčky pozoroval Leu, jak se potácí po světnici, s roztaženými křídly, polámanými, potrhanými. Byla v pasti. Křídla jí nedovolila proklouznout mezi hořícími troskami ven.
    „Podej mi sekyru,“ zachroptěl.
    Znova se pokusila uniknout. Marně.
    „Jak dlouho myslíš, že slad udrží oheň?“
    Poslechla ho.
    „Otoč se!“
    V bezdechém okamžiku si představila, jak se jí ostří zasekává do zátylku.

  • Obrázek uživatele Rya

    Co vidí vévoda

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Napsáno pro Keneu.

    Drabble: 

    „Zdědil jsem řemeslo po dědovi,“ vyprávěl žalářník strážci. „Povídal, že za starýho vládce kdo přišel, nevodešel po svejch, a nikdo po muklech ani nevzdech! Zato vévoda s nima vede hovory! Asi že byl taky za mřížema. A pročpak posílá pro tutoho? Šak je to vobyčejnej zloděj!“
    „Nic ti do toho není, a mně také ne. Ale řeknu ti to. Vévodovi přišlo zajímavé, jak s nakradeným majetkem nakládal.“
    „Jakpak?“
    „Živil několik sirotků.“
    Žalářník si odplivl. „Svoloč. A stejně je zloděj.“
    „Ovšem rozhodně ne obyčejný.“
    „Pro mě jsou všichni stejný.“
    „Protože tam, kde ty vidíš samé černé ovce, vévoda vidí bílé vrány.“

  • Obrázek uživatele Rya

    Jenomže

    Fandom: 
    Drabble: 

    Les tajil dech.
    Lea váhala.
    Mohla to nechat být.
    V chatrči nebylo nic, co by jí patřilo.
    I své poznámky psala cizím inkoustem na cizí papír.
    Lehoučká jak pírko, nevázaná k majetku, nesvázaná vztahem, téměř dospělá. Nějak by si ve světě poradila.
    Jenomže příliš dlouho vyrůstala vedle pyšného a majetnického čaroděje, příliš dlouho se živila vztekem a temnotou.
    Jenomže chtěla čarodějovy knihy, krystaly, zaklínadla.
    Jenomže čarodějova chatrč byla jediným domovem, jaký měla.
    Jenomže černá ovce bílou vránu nevychová.

    Vrhla se střemhlav dolů, před sebou poslala zaklínadlo, které mělo prorazit střechu.
    Vzduch kolem ní svištěl.
    Kmeny stromů se zakymácely.

    Mýtina vybouchla.

  • Obrázek uživatele Rya

    Myšákovy myšlenky o mládí a jogurtu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tentokrát je drabble pro Tlegyho :-). Hezký den!

    Drabble: 

    „Prý je téma depresivní,“ řeklo Sovátko. „Jakoby neslučitelnost se životem hned znamenala smrt!“
    „Jasně,“ souhlasil Myšák, uvelebený na vejci. „Příklad: Zahřívat soví vejce je neslučitelné s životem mladého, perspektivního Myšáka .“
    „Takže je dobře, že už nejsi mladý.“
    „Mládí se přeceňuje,“ mávl Myšák tlapkou. „Asi jako jogurt.“
    „Jogurt?“
    „Ano. Podstatou jogurtu jsou živé kultury. Když časem vyprchají, je jogurt k ničemu. Podstatou mládí je dospět. Když k tomu nedojde, je život jako nekulturní jogurt.“
    „Tenhle tvůj příměr kulhá na obě nohy,“ usoudilo Sovátko.
    „Tvůj ještě víc,“ odpověděl Myšák. „Příměr žádné nohy nemá!“
    Sovátko se pokoušelo nesmát.
    Marně.
    Raději odlétlo pro jogurty.

  • Obrázek uživatele Rya

    Žít a nenechat žít

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nesoutěžní
    (... protože v druhém je téma víc...)

    Drabble: 

    Sledovala chatrč z větví třicetimetrového smrku.
    Neodhalila účinnost všech čarodějových pastí, ale nejméně u dvou si byla jistá, že jsou smrtelné.
    Nepochybovala, že našel její zápisky – dovtípil se, co dosud netušil?
    Proč je, sakra, vůbec psala?
    Proč se neobtěžovala je skrýt?
    Sebejistota. Lehkomyslnost.
    Měla dávno odejít.
    Nebo se čaroděje zbavit.
    Jenomže už dávno necítila nenávist. Ne k bezmocnému starci. Vídala takové ve vesnici. Nebyli k ničemu, ale lidé se o ně starali. Když byl odkázán na její péči, jako by pečovala…
    O stařičkého otce?
    S tím byl ovšem konec.
    Nenechá ho naživu.
    Ví čaroděj, nebo neví?
    Očekává útok…
    …z výšky?

  • Obrázek uživatele Rya

    Sám doma 2

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Asi jsem měla dávno předeslat, že je to příběh na pokračování. Předchozí části jsou ty před tím... omlouvám se, letos nemám čas vyrábět ty šikovné odkazy...

    Drabble: 

    Brahmi, ženšen, šípek, yerba maté, pořádná dávka vzteku a magie.
    Obejít chatrč, zabezpečit ji kruhem ochranných pastí. Vyčerpaně se vrátil dovnitř a podrobil svůj příbytek důkladné inspekci. To stvoření – ona – se důkladně zabydlela.
    V přístěnku našel nový stůl, své křeslo, knihy, svitky, krystaly, poznámky psané nejprve nejistým, posléze zručným rukopisem.
    Na noc se nevrátila. Měl čas na čtení a přemýšlení.
    Proti své vůli pocítil obdiv. Kdyby jen tušil… mohl ji učit, vést, starat se o její talent. Byla by jako dítě, které nikdy neměl. Mohl by…
    Milovat?
    Svraštil čelo.
    Zbytečné myšlenky.
    Stalo se, co se stalo.
    Teď ji musí zabít.

  • Obrázek uživatele Rya

    Pan Grenadin: Zrcadlení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Druhé dárkové drabble, tentokrát pro Ianta :-)

    Drabble: 

    Toho rána byla slečna Inkognita tak krásná, že se na ni zrcadlo nemohlo vynadívat.
    Učesala si vlasy a dotkla se štíhlým prstem, modrým od inkoustu, tenké vrásky na čele.
    „Tahle je první,“ řekla zrcadlu. „A další přijdou. Láska je i starost a strach. Že se promění v myšku a Mína se splete. Nebo v mlhu, a vypaří se ve slunci. Že se zamiluje do jiné…“
    Zrcadlo se rozhořčeně zalesklo.
    „Jenom žertuji,“ pohladila je slečna inkognita. „Nestěžuji si. Má to tak být. Láska i starost, radost i vrásky“.
    „Miluji tu první, a budu milovat všechny další,“ řeklo zrcadlo hlasem pana Grenadina.

  • Obrázek uživatele Rya

    Sám doma

    Fandom: 
    Drabble: 

    Meduňka, olvida, mucura, čarovník, snědek, mučenka, lysohlávky, mochomůrky, konopí.
    Po špetkách, aby nevzbudila čarodějovo podezření. Po hrstech, když žízeň rostla a rozum zeslábl.
    Čarodějův svět se smrskl. Kdysi rázný muž se malátně pohyboval po čarách, které Lea vytyčila. Ke stolu pro misku kaše a hrnek výluhu. Za chatrč vykonat potřebu. Na lůžko. Jednoduchý obrazec, monotónní život.
    Někdy zůstával sám, den, dva, tři. Víc misek s kaší, víc hrnků na stole. Držel se rutiny, nikdy nesnědl a nevypil všechno najednou.
    Jednoho osamělého rána se zapotácel, chytil se chatrného stolu, převrátil jej.
    Nejprve plakal a lízal zem.
    Za soumraku se mysl projasnila.

  • Obrázek uživatele Rya

    Vstupní test pro účastníky

    Fandom: 
    Drabble: 

    Akce Duben měsíc drabble se koná
    a) V dubnu
    b) Včera
    c) Celoročně

    Správné drabble má následující počet slov
    a) 100
    b) 5
    c) Libovolný

    Zkratka SOS znamená
    a) Strašlivě obézní soudružka
    b) Společnost pro osvětu spisovatelů
    c) Soros

    Téma
    a) Nesmí být v drabble přítomno
    b) Musí být v drabble přítomno
    c) Je tajné

    Výraz „kachna“ nebo „káč“ v komentáři znamená
    a) Komentující má chuť na drůbež
    b) Komentující považuje drabble za hoax
    c) Komentujícímu se drabble líbí

    Gloria je
    a) Likér
    b) Nakažlivá nemoc
    c) Svatá patronka drabblistů

    Drabblistům nosí slova
    a) Česká pošta
    b) Sovátko
    c) Mikuláš

  • Obrázek uživatele Rya

    Jak byl Pažout svobodný duch

    Úvodní poznámka: 

    NESOUTĚŽNÍ

    Věnováno ef77.

    Nechci kvůli seriálu opustit své milované fandomy, takže toto je první z nesoutěžní dárkové série.

    Drabble: 

    Když chodili Pažout s Horáčkem na učiliště, neučili se jen řemeslo, ale i mateřský jazyk, což Pažouta rozčilovalo, na to se můžu vykašlat, Horáčku, na tyhlety pravopisný pravidla, já jsem tentononc, svobodný duch, íčka mi jsou ukradený, budu si psát zamykat s ypsilonem a klíč s měkkým, a Horáček poznamenal, i slepé kuře najde zrno, a Pažout povídal, Horáčku, ty magore, co sem pleteš kuře, ani v něm není íčko, já se školou končím, a Horáček řekl ne, a Pažout opáčil, proč? A Horáček povídal, protože s tebou chci mít zámečnictví, a vůbec všechno, chápeš? a Pažout zavrčel, tak jo.

  • Obrázek uživatele Rya

    Tajný život

    Fandom: 
    Drabble: 

    Neřekne-li jí nikdo, čím je, rozhodne se sama.
    Dívka.
    Nedá-li jí nikdo jméno, zvolí si sama.
    Lea.
    Dívka Lea, která bydlí uvnitř nehezkého stvoření, má napilno. Plnit rozkazy čaroděje, obluzovat stárnoucí vědomí, prodlužovat dobu spánku.
    Ještě si netroufá odejít.
    Ani zabíjet.
    Čarodějovy svitky a knihy jsou jí slabikářem, les a nejbližší vesnice školou. Učí se, zkoumá, pozoruje. Protahuje křídla, cvičí, odvažuje se výš a dál.
    Neukáže-li jí nikdo lásku, sama ji najde.
    Vidí ptáky a lišky, jak se páří, jak pečují o mláďata.
    Vidí milence, matky, otce, děti.
    Ale vidí i lačnost po kořisti, rvačky, surovost, pohrdání.
    Tomu rozumí lépe.

  • Obrázek uživatele Rya

    Všední dny

    Fandom: 
    Varování: 

    Násilí na mláděti

    Drabble: 

    Vejce čaroděje zklamalo.
    V počátečním šoku tvora téměř umlátil, ale nakonec usoudil, že magie doprovázející líhnutí se vybila a obsazení mysli nebylo záměrné.
    Stvoření bylo ošklivé. Šedivá nefunkční křídla, šupinaté tělo, bledé končetiny, lidské oči a ústa. Tupý pohled, zobákovitý nos. Pohlaví nedokázal určit. Kňučelo a vylo, když s ním experimentoval, ale bylo poddajné.
    Za rok vyrostlo jak dítě za deset.
    Mluvit se nenaučilo.
    „Křídla máš, nelétáš, hubu máš, nezpíváš,“ posmíval se mu.
    Ale s koštětem a motykou zacházelo zručně a čaroděj pookřál, když měl komu nadávat.
    Líp spal.
    Jako nikdy předtím.
    Pod dohledem bystrých očí nad stránkami jeho knih.

    Závěrečná poznámka: 

    Poznámka pro kontrolu: Téma je tam schované, ale kdyby bylo schované příliš, netrapte se tím, obejdu se bez bodu :-).

  • Obrázek uživatele Rya

    Zrození

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    K Budči přibývá kapička Opskurna...
    Varování: násilí na dětech (a na zvířatech).

    Drabble: 

    Skořápka praská.
    Čaroděj se zmítá na podlaze.
    Křídla bijí do mříží.
    Z noční můry se umí probudit, jenomže nespí.
    Zlatý pel se mísí s prachem.
    Pod sevřená víčka se vpaluje spirála času, roky, desetiletí.
    Dětské prsty tápají tmou.
    Nahá těla v klecích, chlapci, dívky, zvířata.
    Stvoření tiše naříká.
    Bodce a bolest, zvídavý, chladný obličej.
    Leží v ostrých úlomcích skořápky.
    Ohýbání kostí, trhání kůže, jekot a vytí zkřížených proměněnců.
    Třese se.
    Únik a let, on a ona, on mezi jejími křídly, pod nimi lesy, skály, voda.

    Není to sen.
    Je to obsazení.
    Čaroděj se vymaní se vzteklým řevem.
    Kdo se opovážil?!

Stránky

-A A +A