Silmarillion

Obrázek uživatele Sothis Blue

Jen mlčení

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Některá témata nepatří za sebe.

Org.: Na bodování se vybodněte. (Jo a chápu, že souvislost s tématem není bez znalosti knihy asi moc zjevná, ale přísahám, že tam je.)

Drabble: 

Větve bříz šustily ve větru, stěží slyšitelně přes šumění příboje. Na mořském břehu není nikdy ticho, může tu zavládnout jen mlčení.
„Ještě se naše cesty nerozcházejí," prolomil jeden z bratrů těžkou chvíli.
„Právě teď se rozcházejí," odvětil druhý, jen o půl hodiny starší.
„Tvoje vede do lesů."
„A tvoje na moře."
„Neloučíme se navždy."
„Ne. Zatím ještě ne."
„Ta chvíle nastane až za mnoho let."
„A přesto, až přijde, bude to příliš brzy."

Podle tváře si je často pletli, ale povahou se Elros podobal otci, Elrond matce.
A tak stáli v objetí na travnaté pláži, v srdci ozvěnu budoucího žalu.

Obrázek uživatele Sothis Blue

Neptáš se, za co...

Fandom: 
Drabble: 

„Pět set let ti uteče jako voda." Mělo to znít povzbudivě, ale nechtěně se mu do hlasu vkradla stopa závisti. On už načal sedmou tisícovku a konec pořád v nedohlednu. „Zkušenosti máš?"
Nešťastník zavrtěl hlavou. „Jsem tesař."
„Skvěle. Opravy potřebujeme jako sůl." Kdyby směl, nechal by ho, ať nedělá nic jiného. „A teď ukaž, co máš na sebe." Už se mu hlásili muži vybavení tak, že by nepřežili první noc.
Tentokrát to docela ušlo, až na boty. „Do takeláže mi nepolezeš, jasné?"
„Ano, pane." Elf zaváhal. „Neptáš se, za co..."
„Neptám se." Nikdy se neptal. „Vítej na palubě Vingilotu, námořníku."

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Elrond

Na východ

Fandom: 
Drabble: 

Elrond se otočil, když uslyšel kroky na dubové podlaze.
„Promiň, bylo otevřeno."
Elrond se jen usmál na znamení souhlasu a otočil se na stoličce zpět ke stolu, kde měl rozloženou mapu.
Ereinion si stoupl za něj, tak že se jej téměř dotýkal a mladík se o něj automaticky opřel zády.
„Budeš mi chybět."
„Ty mě taky," odvětil Elrond.
Elrond se zvedl ze židle a otočil se čelem k Ereiniovi a objal jej.
„Bojím se o tebe," zašeptal Ereinon a pohladil jej po vlasech zakrývajících mu záda.
„Já vím," usmál se nevesele Elrond a prsty mu přejel po vráskách na čele.

Obrázek uživatele Tenny

První syn

Fandom: 
Drabble: 

Feanor se na narození svého prvního dítěte nesmírně těšil. Už měl vymyšlené jméno, vždyť Nerdanel se mu svěřila, že to nejspíše bude syn.
Představoval si kyselé výrazy na tvářích svých bratrů. Až jejich otec pochová svého prvního vnuka, pokračovatele rodu. Feanorovo největší dílo.

Viděl ve svých myšlenkách chlapce s černými vlásky, kopii svého otce. Předá mu znalost kovů a drahých minerálů, naučí ho s kladivem jako nikoho jiného...

Zvládl se usmát, když mu Nerdanel podala děťátko s vlasy rudými jako oheň. Po ní, po jejím rodu a jejím otci.
Ona přesto vyčetla jeho myšlenky: "Budeš se s tím muset smířit..."

Závěrečná poznámka: 

Syn, který by se Feanorovi podobal vzhledem i talentem ke kovářství, se podařil až na pátý pokus.

(a nemohla jsem si pomoct a dala jsem Nerdanel slova jiného zrzavého... xD )

Obrázek uživatele Iantouch

K Větrovu

Drabble: 

Pochodovali jsme na východ k Amon Sûl. Pevnost na vrcholu větrného kopce se z dálky jevila malinká jako dětská hračka. Přítomnost Elendilových vojsk jsme zatím jen tušili, stejně jako pohled krále Arnoru, který se upíral k západu a očekával příchod spojenců.
Kapitán zavelel stát a vyhlásil pohov.

"Co bude pak?" zeptal jsem se tiše.
"Až se spojíme s Dúnedain, půjdeme do Imladris," řekl. "Elrondovi kováři prý pracují dnem i nocí."
Bylo mi úzko. V tomhle okamžiku na mě dolehla děsivá tíha vědomí, že jdeme do války, že jdeme zabíjet a nejspíš i zemřít.
Poznal to.
A tehdy mě poprvé políbil.

Obrázek uživatele Tenny

A ještě mnohokrát

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: Incest? No, jsou poloviční bratranci. Ale kdo taky neni v Silmarillionu příbuznej.

Navazuje na Přilétají

Drabble: 

Cítil se znovu narozený. Jeho tělo pořád ještě bolelo. Pahýl, kde bývala ruka, tiše pulzoval.
Přesto se cítil šťastnější, než kdy dřív.
Něžný polibek na jeho čelo. Zvednul hlavu, aby ho opětoval na rty.
"Myslíš, že je to dobrý nápad?" zeptal se opatrně Fingon. Byl to vždy Maedhros, který ve Valinoru chtěl udržet jejich vztah pouze přátelský.
"Můj otec je mrtvý, už mu to vadit nebude. A pokud tvému dám korunu... Snad se ohlédne jinam."
"Až poprvé... " Fingonovi došla slova. "Víš, že potom už není cesty zpátky." Pokud nechceš dopadnout jako náš děd, neřekl.
"Chci poprvé a pak mnohokrát potom."

Závěrečná poznámka: 

A žili šťastně! Až do Fingonovi smrti. Pak to šlo do hajzlu.

Vysvětlivky:
- aby Fingon zachránil Maedhrose z útesu, musel mu useknout ruku. Ale lepší bez ruky než mrtvý.
- Feanor, Maedhrosův otec, zemřel velmi brzo po příjezdu do Středozemě. Balrogové. Dle elfích zákonů je dědic nejstarší syn. Maedhros se ale rozhodl vzdát pozice nejvyššího krále Noldor a předal tuto pozici Fingolfinovi, Fingonovu otci, svému strýci. TO poněkud napravilo narušené vztahy mezi dvěma rodinami. (které byly narušené tím, že Feanor spálil lodě a opustil tak rodiny svých bratrů)
- "poprvé" je myšlen sex. Dle samotného pana Tolkiena, když spolu dva elfové mají sex, je to manželství. A u elfů se na rozvody nehraje, jediný, který kdy rozvod dostal, musel žádat Valar. Byl to právě jejich společný děd, Finwe, jehož žena umřela (jenže elfové neumírají, takže i když vám partner umře, tak se nesmíte znovu oženit). Nakonec jeho první žena řekla, že se už nikdy nevrátí a on si může vzít druhou ženu. Finwe měl s první manželkou Míriel právě Feanora a s druhou Indis pak Fingolfina a další děti. Feanor se přes to nikdy moc nepřenesl.
- a všude používám jména v Sindarštině, i když by se v téhle době určitě tak neoslovovali. Ale jejich jména jsou známější v této verzi.

A tímto vás zdravím na konci letošního DMD, pac a pusu, vážení!

Obrázek uživatele Sothis Blue

Nikdy nepřinesli nic dobrého

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Orgyně a Sosačky: Vy mě vůbec nevidíte.
Pročež je mi úplně fuk, kolik je hodin.

Varování: Mladá milostná láska.

Drabble: 

„Noldor nám nikdy nepřinesli nic dobrého."
„A teď by princátko přivandrovalec ještě chtělo loď."
„Inu, má to v krvi. I jeho otec si jednu postavil."
„A vyplul na ní jednou jedinkrát."
„Jak jinak. To nevíš, co udělá Noldo s lodí hned po přistání?"
Zpoza rohu chodby se ozval několikahlasý smích. Mladý muž zaskřípal zuby. Teď ještě některý z telerských dvořanů připomene, že jeho otec nebyl dokonce ani Noldo...

„Nech je být, Eä. Mně se pošklebují zrovna tak, když si myslí, že je neslyším."
„Tobě? Svojí vlastní paní?"
„Prý - jediný její sličný rys je kámen na hrdle."
„Ten, co vyrobili Noldor?"

Obrázek uživatele Tenny

Přilétají

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Koukám že konec bude ve znamení tohoto fandomu, když se mi to tak pěkně sešlo... :)

Navazuje na Hodiny, dny, měsíce, roky

Drabble: 

Myslel si, že nejhorší vidinou jeho života byly vzdálené lodě v plamenech. Pak to byl nekonečný sníh a led, přinášející smrt.
Mýlil se. Bledé tělo zmítající se na ostré skále, milovaná tvář ztrhaná bolestí a strachem.
Nebylo jak k němu vyšplhat, jak ho vysvobodit z jeho pout.
Jediné vysvobození bude skrze smrt, snad rychlou. Poslední dar, který mu mohl dát.
Třásly se mu ruce, jeho tvář mokrá od slz.

Kéž mu Valar dopřejí sílu, kéž jeho šíp-

Nebe se zatmělo. Obrovská křídla rozehnala popel a mlhu. Zářivé oko, peří poslů krále Valar.
"Synu Fingolfinův, donesu tě k němu. Neztrácej naději."

Závěrečná poznámka: 

Ještě bude jedno závěrečné drabble. Je pravda, že toto drabble není příliš šťastné, ale ve výsledku je optimistické - než se mohla stát nejhorší varianta, vše nečekaně v dobré obrátilo.

Obrázek uživatele Tenny

Hodiny, dny, měsíce, roky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Navazuje na Dědictví

Varování: Obsahuje Saurona a jeho mučící techniky.

Drabble: 

Pořád mu v uších zvonil ten krutý smích. "A jak krásně křičíš, můj drahý," šeptal jeho mučitel. "Budeš kvičet jako podsvinče, až tě pověsíme na hák?"
Jak dlouho už ho řezal ostrý vítr, jak dlouho už necítil svou ruku, která nesla celou jeho váhu?
"Ať tě uvidí tvoji bratři v celé tvé kráse, jak se houpáš na našich zdech! Ale možná bych ti neměl dávat naději, oni nepřijdou. Opustili tě napospas nepříteli."
Jedna jeho část doufala, že nepřijdou nikdy, neuvidí ho v jeho zoufalství a ponížení. Druhá toužila po záchraně, útěku... A zmenšovala se každým dnem.

Pak uslyšel známý zpěv.

Závěrečná poznámka: 

Maedhros byl nejstarší syn Feanora, kterého zajal Morgoth skrze léčku. V zajetí strávil asi 30 let, nakonec ho zavěsili za ruku na ostrou skálu.
Jeho bratři se opravdu o záchranu nepokusili - pokusit se ho zachránit silou by nejspíše byla sebevražda, vzhledem k armádám, které Morgoth a Sauron měli.

Obrázek uživatele Iantouch

Momentka z Mithlondu

Fandom: 
Drabble: 

Ereinion Gil-galad se pousmál a upil z poháru vína. Cítil se klidný, po dlouhé době opravdu klidný. Zvuky z přístavu utichaly, smrákalo se a v krbu vesele praskal oheň. Král pohladil psa a opětoval jeho věrný pohled naplněný láskou.
Vzduch voněl mořem; byl jiný než v Barad Eithel, kde prosycen ledovými krystaly bolíval v plicích. Ale to je už dávno. Vzpomínky na dětství byly jen dávno ztracený sen. Teď byl tady a teď, Velekrál Noldor, těšící se z pocitu dobře vykonané práce.

"Smím dál?"
Dveře královských komnat nepatrně vrzly, když vstoupil Elrond.
Sdíleli ticho ve dvou, rozuměli si beze slov.

Obrázek uživatele Tenny

Dědictví

Fandom: 
Drabble: 

Tiše si balil věci. Bude muset jít nalehko, neviděn skrze divočinu, aby se vyhnul hlídkám.
Do stanu mu vtrhnul jeho bratr.
"Doufám, že neděláš, co si myslím, že děláš," zavrčel.
Pokrčil rameny. Nechtěl lhát, a proto mlčel.
"Pro ně? Pro ty blázny z Feanorova domu, kteří nám přinesli jen trápení a smrt? Kolik nás zemřelo na ledu? Říkám, zaslouží si všechno utrpení, které jim Morgoth přinese!"
"Pokud si myslíš, že ho nechám trpět v zajetí Nepřítele, blázen si tady ty."
"Je to bláhovost a sebevražda."
"Tak se můžeme shodnout, že naše rodina je bláznů plná. Nech mně jít," řekl Fingon.

Závěrečná poznámka: 

Pro neznalé fandomu, zjednodušené vysvětlení: Feanor a jeho synové složili přísahu zabít Morgotha (aka šéfa Saurona) a získat similarily, kameny, které Feanor stvořil a které Morgoth ukradl. Zabili hodně elfů, aby získali lodě, pak lodě spálili, aby je nikdo nemohl následovat, včetně jejich příbuzných.

Fingon byl synovec Feanora a velký přítel (kašli) Maedrose, Feanorova nejstaršího syna. On a jeho rodina se vydali po krutém ledu do Středozemně, jediný způsob jak se tam dostat, když nemáte lodě. Hodně elfů na cestě zemřelo, včetně manželky jeho bratra - Turgona, se kterým v tomto drabbleti vede rozhovor. Když konečně dorazili, zjistili, že Feanor je mrtvý (zabili ho balrogové) a Maedhros je v zajetí.

Fingon se ho sám vydal zachránit - nakonec uspěl s pomocí Valar. Ale další špatné události to stejně neodvrátilo, protože Silmarillion je "elfové se maj fakt špatně a taky hodně vražděj" kniha.

Obrázek uživatele Tenny

Největší dar

Drabble: 

Opět jí přišel navštívit. Otevřela mu dveře s jen těžce skrývanou netrpělivostí. Začal jako obvykle s lichotkami, které mu obvykle byly cizí. Byla to náhoda, že si vybral den, kdy její rodiče odjeli na návštěvu? Kdy její bratři byli na lovu?
Ostatní viděli velkého tvůrce, génia, kováře... Ona v jeho očích viděla pýchu, krutost, aroganci.
"Neteři, opravdu se nerozloučíš ani s jediným pramenem svých vlasů?"
"Ne. Už potřetí se ptáš, a odpověď zní stejně. Odejdi, zde nejsi vítán."
Odešel beze slov... a za pár okamžiků se vrátil. Doufala, že s omluvou.
"Ani oční řasu bys mi nedala, Artanis?"
"A VEN!"

Závěrečná poznámka: 

Artanis většina lidí spíše zná jako Galadriel - a muž, který jí navštívil, je Feanor, její strýc a tvůrce silmarilů. Toužil po jejích vlasech, protože připomínali světlo ze Dvou stromů Valinoru.
Galadriel ho třikrát poslala do háje.

A proto je big deal, že je pak dala Gimlimu v Pánovi prstenů, protože člen její rodiny a nejslavnější kovář je nedostal.

Obrázek uživatele Iantouch

Láska a válka

Drabble: 

Ke skřetům jsem cítil odpor, ale nemohu říct, že bych je nenáviděl. V jistém ohledu mi jich bylo líto. Byly to ztýrané bytosti, které své dny prožívaly v bolesti a strachu, a k jejich činům je vedlo šílenství.
Nenávist jsem cítil k divokým lidem. Ti se k Sauronovi připojili dobrovolně. Nejvíce se mi znelíbili tím, že okrádali mrtvé. Bezostyšně se zmocňovali zbrojí, zbraní, šatstva...

Plakal jsem, když jsem se slovy lítosti obouval boty mrtvého druha. Na mých chyběla podrážka. Nebyl teď prostor vyhledat ševce. Valar ví, že láska a válka vás donutí udělat mnohé věci. Přesto jsem sám sebou pohrdal.

Obrázek uživatele Elrond

Ten, který již není k mání

Fandom: 
Drabble: 

Glorfindel s Ecthelionem mířili do královského paláce, když zaslechli smích děvčat.
„Ecthelione, kryj mi záda!" zavelel elf a běžel ulicí zpět.
Když Ecthelion míjel tři spanilé slečny, pokývl na ně a usmál se. Vypadaly zklamaně.
V paláci už na něj čekal udýchaný Glorfindel.
„Nemůžeš se chovat dospěle? Proč jim neřekneš, že nemáš zájem nebo, že jsi zasnoubený?"
„To by byla nuda," rozesmál se Glorfindel.

Na chodbě potkali Erestora. Šel tak u zdi, že ji málem otíral ramenem a pány jen nesměle pozdravil.
Glorfindel mu pozdrav opětoval s širokým úsměvem na tváři. Se zájmem jej pak sledoval dokud nezabočil za roh.

Obrázek uživatele Tenny

Dcera soumraku

Drabble: 

Mohla by mít každého, na kterého si ukázala. Elfští princové a hrdinové se klanili až k zemi, s dary zlata a mitrilu přišli vzdát hold její kráse. Její rodiče jí podporovali, ať se nechá vést svým srdcem.
Možná to byl ten problém. Toužila po vášnivé lásce, po vztahu, který překonal příkoří, přála si za své srdce bojovat.

Když ho poprvé viděla, byl špinavý, zarostlý... smrtelný. Hned věděla, že takového ženicha jí otec nikdy neschválí.

A také hned věděla, že ho uloví a vezme si ho, i kdyby se měla postavit hněvu svého otce a samotnému pánovi zla.

Vytrvalost se vyplácí.

Závěrečná poznámka: 

Drabble je o Lúthien (a Berenovi), ale na Arwen částečně sedí též. Přijde mi škoda, že Tolkien nevyužil toho, že se příběhy zrcadlí a nedal v knize Arwen větší roli, zvlášť vzhledem k tomu že Lúthien byla jedna z mála, co se postavila Morgorotovi (aka šéfovi Saurona) a přelstila ho.

Arwen měla výhodu v tom, že už předem věděla, že se může stát smrtelnou a Elrond zas tak proti Aragornovi nebyl, vzhledem k tomu že ho sám vychoval. Spíše nechtěl opustit svou dceru. Thingol, otec Lúthien, byl prostě jenom asshole.

Obrázek uživatele Lejdynka

Jak to bylo, pohádko?

Fandom: 
Drabble: 

A Ungoliant chodila od Stromu ke Stromu, a přikládala svůj černý sosák k jejich ranám, vysála všechnu mízu, a Stromy zahynuly.

Však záchrana je na dosah! Naštěstí troška světla zůstává v silmarilech, v úžasných výtvorech jednoho z nejzručnějších Noldor.

A tak je bezdětný Fëanor po dlouhém rozvažování odevzdává Valar, aby zachránili Světlo před Tmou.

Laurelin a Telperion jsou obnoveny, Morgoth poražen, Ungoliant prchá do stínu, odkud vzešla.

Všichni jásají a slaví. Fëanor je oslavován jako hrdina, a stává se nejpřednějším z Maiar, pozvednut Manwëm.

A pak se ožení a někdy má možná nějaké děti.

*****************

Vidíte? Mohl to bejt jenom drabble.

Závěrečná poznámka: 

Kdo četl Silmarillion, ten zcela jistě pochopí, v čem je téma.
Kdo ne, nechť si nastuduje efekt motýlích křídel, ale stejně to asi nepochopí :D

Obrázek uživatele Elrond

Co si sám neuděláš, to nemáš

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji si téma č. 7 Antikoncepce pro veverku.

Drabble: 

Toho roku se v Amanu přemnožily veverky. Zdálo se, že na každý strom v Tirionu připadá minimálně pět veverčích početných rodin.
I usoudil Manwë, že je potřeba situaci řešit a svolal všechny Valar na Taniquetilu. Ale ani v létě se ještě nedohodli. Každé setkání skončilo hádkou mezi Yavannou a Oromëm.
Když se léto klonilo k podzimu, začalo to skoro vypadat, že by mohlo pomoct snížit plodnost zrzavých tvorečků. I tento nápad byl proti Yavannině podstatě, ale byla alespoň ochotna jednat.
Když se konečně shodli, zjistli, že se probém vyřešil sám. Amrod a Amras nezapřeli svého otce Fëanora a vynalezli prak.

Obrázek uživatele Iantouch

Výstroj

Drabble: 

To, jak nám brali míry, si příliš nepamatuji. Živě však vidím, jak nám pak předávali výstroj.
Stáli jsme předpisově nastoupeni a v ústrety nám přicházela řada žen. Každá z nich přinášela balíček šatstva. Ten pak s obřadnou poklonou předala svému vojákovi.
Později jsem zaujatě sledoval lem rukávu. Švy byly naprosto identické, nikdy předtím jsem neviděl tak precizní práci.
"Společnost královských švadlen neuznává nedokonalost," řekl. "Taky je veliká pocta se k nim dostat. Vede je Nilmairë, která se učila ve Valinoru u Míriel Serindë, a její sestry."
"Jak to všechno víš?" podivil jsem se.
"Jednoduše," zasmál se. "Nilmairë je moje matka."

Obrázek uživatele Iantouch

Herold

Drabble: 

Být připraven za úsvitu znamenalo vstávat ještě za tmy. Rozčesat a zaplést vlasy, ošetřit řemení zbroje, vyčistit boty, přeleštit plech.
Účesy, výzbroj, výstroj. Všechno stejné. Všechno dokonale nahraditelné.
Ale pod tím vším tváře, z nichž každá měla svůj příběh.

S prvními paprsky jsme spatřili jezdce. Byl to Dúnadan.
"Hledám velitele Lúvaela," křikl.
"To jsou lučištníci, pane. O tři řady dál."
Voják odcválal mezi stany.
"Zatracení elfové," zaslechli jsme ještě. "Všichni vypadají stejně."

"To byl Isildurův herold?" zeptal se.
"Spíš Anárionův," uvažoval jsem. "S těmi vousy mi všichni připadají stejní."
Rozesmáli jsme se ve stejnou chvíli. A doufali, že nás neslyšel.

Obrázek uživatele Iantouch

Věže

Drabble: 

Slunce klesalo a odráželo se v zálivu. Posunul jsem si helmu a zahleděl se k západu, kde úzkou cestou z Emyn Beraid sestupovala karavana mezků, kteří sem naváželi bílé kamenné kvádry.
"Nevím, jak tobě, ale mně je zima," řekl.
Poslední zvíře klopýtlo a sedřelo si nohu až na kost.
"Myslíš, že to zvládne?"
"Možná. A kdyby ne, bude holt zase guláš."
"Vsadím se, že napíšou, jak tyto mocné věže vystavěl Velekrál Gil-galad pro přítele Elendila, ale co tu jedly hlídky, to nikde nezmíní."
"Nestěžuj si. Pořád lepší než tuhle ta kaše se slanečkem."
Zadoufal jsem, že to ten mezek nedá.

Obrázek uživatele Iantouch

V řadě

Drabble: 

Být vojákem je vlastně snadné. Jednoduše děláte to, co vám někdo řekne. Když máte jít, řeknou vám, ať jdete, když máte stát, řeknou vám, ať stojíte. Myslí a rozhoduje za vás někdo jiný. Za nic nenesete zodpovědnost. Jen za to, abyste splnili rozkaz. Ve všech bitvách, ve kterých jsem byl, jsem se cítil lehce. Až doteď.

"Tangado haid!"
Držte pozice. Stojím, štít mám pevně zapřený o rameno.
"Tangado haid!"

Koutkem oka zahlédnu pohyb. Šíp nikdy nevidíte, vždycky až to, co zasáhl. Muž vedle mě padá. Udělám úkrok, je třeba doplnit řadu. Chtěl bych se přesvědčit, zda ještě dýchá.
"Tangado haid!"

Obrázek uživatele MataPeprna

Laer Huan Beleg (Píseň o velkém Huanovi)

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 24, Zakopaný pes.

Kdo má rád poezii zhudebněnou, mělo by to plus mínus sedět na tuto melodii.

Drabble: 

Utíkal rychle na sever, on Tinúviel nes,
letěl skrz pláně, pahorky, skrz široširý les.
Berena z rodu Bëorova odvážně spasil,
když vlkodlaky Sirionu v zápase porazil.

Na stokrát dobru pomohl, on dobro v srdci měl,
hájil jej v boji i radou, neb třikrát mluvit směl.
Pak s Carcharothem v souboji se on sám směle bil,
než lehl k ruce Berenově, aby tam věčně snil.

Velký byl Huan, poctivý pes, jenž spatřil světlo stromů.
Dík sudbě, jež se naplnila, víc nevrátí se domů.

Tam na palouku ve hvozdech za pásem kde roste vřes.
Tam zakopán byl velký Huan, ten Valinorský pes.

Závěrečná poznámka: 

Je možné, že jsem název přeložil špatně, tak mě klidně opravte.

Obrázek uživatele MataPeprna

Poslední z Númenoru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Není to asi úplně přesné, ale takhle nějak si to představuju.

Drabble: 

Stála na úpatí hory, tichá a prázdná, když se moře i země rozbouřily hněvem Západu, který zoufalství z jejího chotě proměnil ve strach. Bála se. Na vrcholku by ale snad mohla být v bezpečí.

Hluk rozbouřených vod, které pohřbily všechny děti, dívky a ženy jejího národa, se blížil a sílil, a s ním sílil i její strach. Teď ne! Teď snad nemůže být potrestána smrtí, když se proti Pánům Západu nijak neprovinila. Už je tak blízko vrcholu, tak nesmírně blízko...

Přes úbočí se převalila poslední zpěněná vlna a voda pohltila vše, až na oltář na samotném vrcholku. Tichý a prázdný.

Obrázek uživatele Elrond

První slunečný den

Fandom: 
Drabble: 

Tinfang ležel na kopečku pod mladými buky za domem Vairë. Bylo časné ráno a na oblohu poprvé vyplouvala Arien se svou loďkou.
Záře plodu Laurelinu tvořila nad jeho hlavou pruhy jemně žluté barvy, jak pronikala skrze kmeny. Ve světle tančil pyl a prach.
Slunce jej příjemně hřálo na tváři a na prstech. Sáhl do brašny a vytáhl píšťalu. Nová píseň byla plná šelestění zlatého prachu, ptačích trylek a čiré radosti.
Zvířata vylézala ze svých úkrytů, elfové vycházeli z domů a společně naslouchali písni. Ta je léčila. Dala jim zapomenout na nedávné útrapy a na nelehký úděl jejich bližních ve Středozemi.

Obrázek uživatele Elrond

Silmaril v kapse nevěstí nic dobrého

Fandom: 
Drabble: 

„Berene!" Luthien vyběhla za ním, když odcházel ze síní Menegrothu. „Kam jdeš?"
„Pro silmaril."
„Zbláznil ses?" řekla a chytla jej za ruku. „Stačí, že se zbáznil tatínek! Utečeme spolu a najdeme zemi, kde se můžeme společně usadit," navrhla.
„Ale já tě chci pojmout za svou ženu se vším všudy," řekl Beren rozhodně.
Luthien jej slabě udeřila pěstí do hrudi.
„Možná si myslíš, že když žijeme zde, za Melianiným pásem, že k nám nic nepronikne. Ale my víme o činech Fëanora a jeho synů! I když se ti podaří přelstít Morgotha, máš na krku je. Je to jistá smrt!"
„Přesto půjdu."

Obrázek uživatele Elrond

Malé černé a zrádné

Fandom: 
Drabble: 

Gondolin se tvářil v mnoha ohledech jako dokonalé město. Bylo postavené v nádherném údolí Tumladen, kde byla hojnost zvěře, úrodná pole, vzrostlé sady a louky pro pastvu zvířat. Pod zemí se nacházely bohaté zásoby nerostů a kovových rud. Samotné město bylo krásné jako Tirion ve Valinoru. Čas v něm plynul v radosti a míru, jakoby se jich okolní svět netýkal.
Ulmo skryl kouzly vchod a Thorondor se svými orly střežil nebe, aby se přes hory nedostal žádný špeh nepřítele.
Město se zdálo být nedobytné, ale nakonec bylo zrazeno zevnitř krtky, kteří byli zaslepeni tmou a neuvědomovali si jaké štěstí mají.

Obrázek uživatele Elrond

Varování

Fandom: 
Drabble: 

Fëanore,

nechoď večer zase do své dílny, ale přijmi
dnes pozvání od Manwëho a jeho ženy Vardy
na hostinu, abychom společně oslavili první letošní plody stromů a rostlin.
Slavnost to bude největší od samého počátku věků a uctíme Eru Ilúvatara.
Mám takovou představu, že se všichni usmíříme a
špatné skutky budou zapomenuty. Má
tušení se obvykle vyplní. A myslím,
že se všichni dobře pobavíme. Ať přijde i tvůj otec Finwë a tvá žena Nerdanel
se syny. Pro dobré vztahy je potřeba obětovat
něco své hrdosti a zapomenout na svár. Tento den se pak
stane novým začátkem pro nás všechny.

Irmo

Závěrečná poznámka: 

Řešení: Zprávu tvoří první slova z každého řádku.

Obrázek uživatele Elrond

Nelehký úkol

Fandom: 
Drabble: 

Balrog u dveří otevřel dveře a pustil Mairona do sálu. Melkor se prudce otočil ke dveřím a netrpělivě mávl na maiu, aby se zvedl z pokleku.
„Tak co? Jak si vedou?" vyhrkl ze sebe nedočkavě.
Sauron jen koukal. Vypadalo to, jakoby by právě právě přišel o rozum.
„Nestyď se. Mluv!"
Mairon jen hloupě koukal.
Melkor naznačil pohyb od ucha. Věrný sluha hned pochopil a vytáhl si koudel z uší.
„Jak si vedou?"
„Až moc dobře, pane."
„Takže stále zpívají?" zeptal se pro jistotu.
„Ano, stále. A do rytmu bubnují na misky."
„Zabavte jim misky. Já z nich ty skřety udělám."

Obrázek uživatele Elrond

Z něčeho být živi musí

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Gil-Galad počítám jako jedno slovo.

Drabble: 

Cesty na západ byly poněkud nárazovou záležitostí, ale ani tak si Círdan nemohl dovolit propustit své nejlepší řemeslníky. Nicméně kromě několika bárek pro rybáře kšefty moc nešly. Přišel proto s nápadem, že bude pronajímat plachty svých lodí pro reklamní účely.

Gil-Galad shlížel dolů na přístav, kde se ve větru nadouvaly pestrobarevné slogany: "Naše kolomaz, Váš splněný sen." a "Filinovy slanečky pro chlapy i chlapečky." nebo "Kupte čtyři židle, dostanete stůl."
Usmyslel si, že zvedne příjmy dokům z královské pokladnice. Kdyby musel ještě jednou spatřit malbu Filinova slanečku, mohlo by to někoho stát život - buď jeho, nebo nechá pověsit toho umělce.

Obrázek uživatele Elrond

Když si něco přeješ

Fandom: 
Drabble: 

Eärwen jako jediná z Teleri chodila ke Stromům a doufala, že tam potká samotnou Yavannu. Ale to se jí nepoštěstilo. Na pahorku, kde dva Stromy rostly tedy vyslovovala své přání, že by chtěla pěstovat bylinky, které by se skvěle hodily k rybám a mořským plodům.
Olwë byl k dceřině počínání skeptický. Valar se málo starali o jejich malicherná přání. Nicméně k Yvanně se slova Eärwen nakonec dostala a nechala v její zahrádce vyrašit tymián, rozmarýn a kopr.
Olwë byl k tomuto plevelu ze začátku skeptický, ale losos s koprovou omáčkou nebo krevetový salát s koprem se staly jeho nejoblíběnějšími pokrmy.

Stránky

-A A +A