Ale snažila se

Obrázek uživatele Charlie
Rok: 
2017
Fandom: 
Obdarovaný: 
mamut

Milá mamut, přeju hezké svátky a všechno nejlepší do nového roku :) Snad se ti bude povídka líbit :)

Pokojem voněly vanilkové rohlíčky a adventní smrkový věnec, na kterém Irenka právě zapálila třetí svíčku. Pak si uvařila kakao a sedla ke stolku, aby popřemýšlela nad vánočními dárky. Irenka nebyla ten typ babičky, která napeče horu cukroví, dárky má pro vnoučata už v září a celý byt uklidí před svátky tak, že se každý stůl a polička jen blýská a všude jsou nažehlené bílé ubrusy a ozdobné dečky.
Ne, Irenka byla spíš ten typ babičky, která si za hlídání vnoučat od své snachy vzala cukroví, které se povedlo. Jako vánoční dekoraci v chodbě pověsila smrkovou větev s hrstí slaměnek a pozdravila přitom slušně pavouka, jenž žil ve své síti mezi rohem místnosti a knihovničkou, kterou tu měl uskladněný mladší syn Tomáš do doby, než dokončí úpravy svého bytu, který si pořídil už před šesti lety. Na stole v kuchyni možná i nějaký ubrus byl, ale nebyl vidět pod hromádkami sušených i čerstvých lístků, plodů a větviček, roztříděných podle druhů. Většinu z nich plánovala Irenka prodat do konce roku, zbytek spotřebovat výrobu vonných talismanů a čajů.
Vánoční idyla byla tedy již do značné míry zařízena, teď už jen vybrat něco pod stromeček. Nejraději dávala dárky vyráběné nebo praktické. Pro manžela Mirka a děti už měla dárky když ne připravené, tak alespoň vymyšlené. Ale co by se tak mohlo líbit vnučce a vnukovi, dětem v rané pubertě? Irenka měla podezření, že ručně pletené ponožky je nejspíš neohromí. A vzhledem k tomu, že děti měly k literatuře podobný vztah, jako jejich otec, tak kniha nepřipadala v úvahu.
A pak ji to napadlo. Všechny děti mají přece rády zvířátka! V knihovničce našla Rukověť praktické hospodyně po pratetě Bohdaně z Moravy. Krom původního textu, který pocházel možná ještě z dob národního obrození a špatně se četl, zde byly založeny různé listy z dob pozdějších, některé psané ručně, jiné na stroji. Irenka ji dřív příliš nepoužívala, nakonec nebyla to zrovna moderní příručka, ale v poslední době si ji oblíbila jako zdroj informací pro běžné činnosti v domácnosti, ať už šlo o odvar proti bolení hlavy nebo mírnění tajemných zvuků na půdě.
Nalistovala si kapitolu o domácích zvířatech, ale většina se týkala hospodářských zvířat. Až na jednom výpisku našla slibnou radu:
„Chceš-li pozvati společníka chlupatého sobě domů, který na sebe bere podobu kočičí, vezmi rybí ocas, kozí roh, hrst lístků šanty a zakopej je před svým prahem. Šestého dne bude společník čekat před tvými dveřmi.“
Kozí roh Irenka neměla, ale nedalo velkou práci jí ho sehnat, kamarádka Květka ze Zákolan si vždycky věděla rady i se sháněním míň obvyklých přísad. Když Irenka provedla vše, jak kniha popisovala, nezbývalo než čekat.
A den před Štědrým dnem se opravdu dostavil společník – malé černé koťátko. Když mu Irenka otevřela, vydrápalo se jí na rameno a když mu Irenka ukázala celý byt, spokojeně si obrousilo drápky o nohu stolu a ustlalo si uprostřed přírodnin v kuchyni.
„Zítra ale půjdeš k vnoučatům, Bubáčku,“ řekla mu Irenka. „Je to taková trochu spořádaná rodina, ale neboj se, určitě si na ně zvykneš.“
Na Štědrý den vyrazila Irenka spolu s Mirkem na rodinnou sešlost, která se tradičně konala u syna Tomáše. Jak se dalo čekat, všichni byli velice hezky ustrojeni, zdvořilí a celý byt vypadal, jako by ho měli přijít fotit do magazínu o bydlení. Vedl se hovor o novém albu zpěvačky, jejíž jméno Irenka přeslechla, ale snažila se tvářit zaujatě a občas se na sebe podívali s Mirkem nebo starším synem, kteří zřejmě také zpěvačku neznali. Když konečně nastal čas na večeři, chtěla Irenka zkontrolovat, zda se koťátku v košíku pod hadříkem daří dobře. Ale koťátko v košíku nebylo.
Z kuchyně se ozval výkřik a do obýváku přiběhla Marcela, Tomášova žena.
„Něco nám žere večeři! Vypadalo to… vypadalo to trochu jako krysa! Hodila jsem po tom utěrku a ono to uteklo, ale pořád to tady někde je!“
Než stačila Irenka situaci vysvětlit, všichni byli na nohách, aby šli chytit nezvaného hosta. V kuchyni nebyla podle jejího názoru zas taková zkáza, jak to vypadalo podle zděšených výkřiků Tomášovy rodiny.
„Podlaha zničená!“ vykřikla Marcela, když viděla zbytky pstruha a mastné šmouhy na linu.
„Moje plakáty! Koukni, vždyť jsou úplně na kousky!“ začala natahovat vnučka.
„A co to udělalo s mými botami? Byly vyrovnané v botníku, celé dopoledne jsem je čistil a upravoval. Víte kolik ty Vansky stály?“ přidal se vnuk. Ozvaly se trhavé zvuky, jak kotě přeskočilo na okenní záclony a slezlo po nich dolů.
Mirek se otočil k Irence: „Tak já jdu asi zabalit ty ponožky, co?“
Přikývla. Tahle rodina si koťátko nezaslouží. Bubáček přišel až k Irence. Zvedla ho a posadila si ho na rameno. Nikdy ji předtím nenapadlo pořídit si kočku, ale lepší pozdě než nikdy.

Klíčová slova: 

Komentáře

Obrázek uživatele Julie

Vzhledem k tomu, že jsem právě před chvílí takovou malou kočičí katastrofu likvidovala, nějak nevím, jestli se "spořádanou" částí rodiny trochu nesouhlasím. Nicméně koťátko je koťátko. A babička je bezva, i když Rukověť praktické hospodyně by pravděpodobně přinutila libovolný grimoár černé magie prchnout v hrůze pod postel:-)

Obrázek uživatele Charlie

Co je dobré pro kouzelné babičky, nemusí obyčejný smrtelník vydržet :Do Děkuji :)

Obrázek uživatele Esti Vera

To je tak hezky vánoční! Člověk se nebojí, je to takové klidné a ten konec úsměvný. Já bych tedy kotě domů nechtěla, ale povídka se mi opravdu líbí :)

Obrázek uživatele Charlie

Díky moc :)

Obrázek uživatele Aries

Babička je taková budečská :-) Sympatická povídka, moc se mi líbí

Obrázek uživatele Charlie

Děkuji :) Nepopírám, že mi Budeč přišla při psaní na mysl, ale nakonec jsem se rozhodl to nechat jen v náznaku :)

Obrázek uživatele mamut

Poděkování je nasnadě a velmi velmi veliké :)
Takové krásné povídání vánoční, až babičce Irence závidím. Měli jsme doma černého uličníka, bohužel od dubna s námi již není. Tak mu tvou povídku pošlu i tam, za duhový most.
Krásně se mi četlo, po duši pohladilo.
Ještě jednou moc děkuji :)
mamut

Obrázek uživatele Charlie

Doufám, že se vašemu chlupáčovi tam nahoře daří dobře. Jsem moc rád, že se líbilo :)

Obrázek uživatele ef77

Kouzelné!

Obrázek uživatele neviathiel

Magické, a pro černé kočky mám slabost.

Obrázek uživatele Keneu

Myslím, že by si babička rozuměla i se zeměplošskými čarodějkami. A za tu opuštěnou knihovnu si kousek té katastrofy trochu zasloužili ;)
Moc líbilo. A bylo kotě opravdu kotě?

Obrázek uživatele mamut

To je otázka do pranice...
ale určitě ano, maličké, nevinné, jen ty vočíčka :D

Obrázek uživatele strigga

To je tak milý, že bych to koťátko snad i brala :D a měla pravdu Irenka, takoví si ho nezasloužili. A stejně by se u nich nemělo dobře. Řekla bych, že s Irenkou si bude rozumět podstatně líp. :D

-A A +A