Odpolední čaj
Předchozí: http://sosaci.net/node/27161
Olena odloží nejdříve hrnek a pak knihu. Hrnek vypila do dna. Knihu se neodvážila otevřít.
V knize je založena fotografie Karla Vrbenského. Kdysi ho chtěla zachránit. Nikdy se nesetkali. Dostal se z nejhoršího sám. Nestihla mu zničit život. Nestihne.
Stvořila noční můru. Některé meče nelze překovat v pluhy.
Všechno špatně, od začátku. Noční můra je ona a řešení jednoduché. Tak nádherně jednoduché.
Stočí se v křesle, zavře oči a ponoří se do úlevy, jakou už necítila dlouho. Přichází nepříjemné bušení srdce a nevolnost. Je to jiné, než si představovala.
Mamka se vrátí brzy. Přičichne k hrnku.
„Co jsi proboha udělala?“
Další: http://sosaci.net/node/27439
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
ach
ach
ach jo, ach ne?
ach jo, ach ne?
ach aha
ach aha
čekala jsem všelijaké ošklivé věci, nečekala jsem přesně tohle
Ach tak.
Ach tak.
To vypadá na pěkně pitomé
To vypadá na pěkně pitomé řešení...
Takové sebeobětování ve jménu
Takové sebeobětování ve jménu dalšího neškodění. V tu chvíli opravdu neviděla jinou možnost.
Co to proboha udělala, holka
Co to proboha udělala, holka nešťastná?
Otrávila se digitalisem.
Otrávila se digitalisem.
To je drsné.
Ach ouvej, že matka přišla pozdě, ze závěru nevyplývá stoprocentně... Ale tento Tvůj komentář ano.
Ani ne. Na digitalis existuje
Ani ne. Na digitalis existuje protilátka.
Jo, v takovémhle stavu
Jo, v takovémhle stavu většinou přijde to osvícení - něco je strašně špatně, je to mnou, když odstraním z rovnice sebe, příklad vyjde. To znám důvěrně. Jenže ono to tak vždycky být nemusí. Většinou to tak není. A Olena toho musí ještě hodně udělat. Holka jedna pitomá...
Taky to znám docela důvěrně.
Taky to znám docela důvěrně. Jenže život je mnohem komplikovanější.