Dárek
Předchozí: http://sosaci.net/node/26906
Když jde Olena nemocniční chodbou, necítí vůně lektvarů, neslyší lidské hlasy a nevnímá své vlastní kroky. Svírá kulatý balíček. Mezerou v ochranné schránce se protáhne modravá záře.
Černá křišťálová koule pohltí, co se jí dotkne. Životy pěti lidí beze jmen a s tvářemi. Aleksandrovu magii. Ne jeho životní sílu. Možná zemře. Možná ji bude nenávidět. Včerejšek je nenávratně pryč.
Aleksandr je při vědomí a ví, že mu zbývají hodiny.
„Výsledek je nejistý,“ řekne mu. „Záleží jen na tobě.“
Jemu se zkřiví tvář námahou. Nechci zemřít, odpoví myšlenkou, protože nemůže mluvit.
Olena rozbalí zářící kouli a vloží ji Aleksandrovi do rukou.
Téma najdete na konci druhého odstavce.
Další: http://sosaci.net/node/27161
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Chudák Olena..
Chudák Olena..
Tohle zvládne.
Tohle zvládne.
atmosféra jak... no prostě
atmosféra jak... no prostě děsně hustá
Díky :)
Díky :)
*
2x
Jo, to je hustý, přesně
Jo, to je hustý, přesně vyjádřeno.
Ještě bude :)
Ještě bude :)
Hustý. Ale je fakt, že se asi
Hustý. Ale je fakt, že se asi nic jiného dělat nedá.
Patrně ne. Ti dva jsou v
Patrně ne. Ti dva jsou v rozjetém vlaku a ani netuší, kdy nastoupili.
Líbí.
Rozhodování nesnadné, ale nic jiného - řekl bych - nezbývá.
Tak nějak.
Tak nějak.
Atmosféra by se dala krájet.
Atmosféra by se dala krájet.
To jsem ráda :)
To jsem ráda :)
2x
2x