Místo útěchy
Byl to špinavý zadní vchod, a stejně špinavý dvoreček za sucha plný prachu a po dešti bláta. A lecčehos horšího, protože stáda prasat, krav a husí denně procházejících branou se nedržela zpátky. Nebylo tu příliš soukromí, okolo stále běhali lidé nesoucí koše, mísy a vědra všeho možného, štípalo se tu dříví... ale na druhou stranu všichni byli příliš zaměstnaní, než aby věnovali pozornost tomu, co se děje u branky.
Pro novou děvečku to bylo místo, kde na okamžik cítila, že není sama, že jejímu trápení někdo naslouchá, že ji chápe.
Pohleděla nad bránu a tiše povzdechla: "Ó Falado, věrný koni..."
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
*potlesk*
ó můj bože, TAHLE pohádka!
skvělý nápad i zpracování
Jaká krize?! Žádnou nevidím,
Jaká krize?! Žádnou nevidím, teda nečtu.
To je tak skvěle popsané - rušný hrad a princezna, která uprostřed toho všeho sama a ztracená a jediný její přítel visí rozporcovaný nad bránou.
ta atmosféra! Já chci taky
ta atmosféra! Já chci taky takovou krizi!
Krása. Má oblíbená pohádka a
Krása. Má oblíbená pohádka a tak pěkně zpracovaná.
Moc dobré! Ta atmosféra!
Moc dobré! Ta atmosféra!