DMD 2015

Obrázek uživatele Azereth

Video et taceo

Úvodní poznámka: 

Nechtěla jsem zde vkládat to, co už bylo ve výběrech, tak jsem tak nějak nakonec vybrala tohle, protože... těžko říct proč. :)

Drabble: 

Loďka tonula v šerém oparu noci. Tmavá postava na ní seděla nehnutě jako vytesaná z kamene. Až na ty oči. Těkavé. Nedočkavé.
Pierre přivedl Esmeraldu s kozičkou přesně podle dohody.
Odhodlanou a odvážnou.
Ale při pohledu na zahalený plášť se zachvěla.
Neviděl.
Loď zavrzala a vyplula.
Mluvil a mluvil. Sám. O ničem.
Ticho kolem zlověstně pulzovalo napětím.
Neslyšel.
Když vystupovali, Esmeralda se k němu důvěřivě obrátila. Vyděšená. Poznala ho. Poznala arcijáhna.
Pierre Gringoire nerozhodně přešlápl.
Nepromluvil.
Pouze omluvně pokrčil rameny.
Obě vás přece zachránit nemohu, prolétlo mu hlavou.
A pak beze slova vzal kozu Džali a zanechal Esmeraldu temným stínům.

Oheň

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vybrat své jedno jediné letošní drabble je docela těžké. Každé je jiné, některé lepší, jiné horší, a, upřímně, docela dost jich je BJB...
Nakonec jsem se rozhodl pro Oheň. Připadá mi takové uklidňující :-) , a byl to jeden z mála případů, kdy mě Múza políbila hned poté, co jsem ráno zjistil téma...

Bylo psáno na téma "Udělátko".

Drabble: 

Na vrchovině zuřila zima. Větve stromů praskaly pod nánosy sněhu, potoky byly promrzlé skoro až na dno a zvířata musela dlouho hrabat, než se prohrabala ke zbytkům trávy. Ale v jeskyni bylo teplo a útulno a její stěny se leskly v mihotavé záři ohně.

Oheň, nejmocnější síla, největší dar, nejsilnější spojenec.

"Náčelníku! Ty vyprávět!" žadonily děti, jako vždy za takových dlouhých zimních večerů. Vždycky se chvíli nechal prosit, byl přece náčelník a ten se přece nenechá dětmi tak snadno umluvit. Ale nakonec pokaždé podlehl.

"A co vyprávět?" zeptal se.

"Vyprávět, jak ty oheň ze dřeva!"

Kopčem se pousmál a začal.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Danae

Potrava pro děla

Úvodní poznámka: 

Tohle drabble na téma "Neznámé hranice" dávám do výběru jednak proto, že z něj mám radost, jednak proto, že je ideálním nosičem dobré zprávy. Protože přátelé, Sága vyšla česky ve skvostném překladu Richarda Podaného!
Neváhejte, kupujte a čtěte, lepší komiks letos nebude ;)

Drabble: 

Důstojník v armádním náborovém středisku na ni unaveně pohlédne. Další příliš mladá, příliš hubená, s rebelskou patkou zelených vlasů do čela. S úst se jí řinou fráze o vlastenecké povinnosti, obraně Landfallu, touze po dobrodružství, ochotě překonat vlastní hranice… všechny je má kolem sebe na plakátech s vymydlenými soldáty. Ale jemu stačí jediný pohled na dotazník a má jasno. Další holka, co nevydrží na jedné planetě se svým fotrem. Typická potrava pro děla.
Za dvanáct měsíců ho budou tajní hodiny vyslýchat, aby zjistili, co na ní bylo zvláštního. Vzpomene si jen na paperback s trapnou obálkou, který svírala v ruce.

Obrázek uživatele Dangerous

Výkřik do Ticha

Úvodní poznámka: 

A je to tu zase, aneb protože ze Scolares nejsem schopná vybrat jednu drabble, protože to nejde, dostává zde místo něco jiného. Některé drabbly, ke kterým mám velmi kladný vztah, skončily ve výběru jiných a jiné, třeba tohle *coughcough*, skončilo na druhém místě...

Takže nakonec Výkřik do Ticha.
Téma: Psst!

Drabble: 

Dříve si lidé pamatovali všechno. Poslední, co zahlédli, byly nesmlouvané oči a ukazováček před ústy. Pamatovali si, plnili rozkazy – a mlčeli. Vše se změnilo roku 1892.
Mraky nad fjordem žhnuly, zatímco město se halilo do modročerné. Zvedl se vítr a přivál na jazyk nepříjemnou pachuť, která tu předtím nebyla. Edvard se roztřásl – a křičel. Samozřejmě, že si to nepamatoval. Po všem zbyl jen pocit, stíny noční můry prožité za dne. Pár řádek v deníku. Obraz. Jeho přátelé zapomněli úplně.
Od toho dne si Ticho již neklade prsty před ústa. Od toho dne si pouze hrstka zasvěcených kreslí po těle čáry.

Závěrečná poznámka: 

Edvard je Edvard Munch, autor slavného obrazu Výkřik.
Pro neznalé fandomu DW: Ticho.

Obrázek uživatele Sammael

Dobrodružství jedné lodi Ep. 12: Ve strojovně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po kratším váhání jsem se nakonec rozhodla dát z "Dobrodružství jedné lodi" do výběru díl ze strojovny (na téma "Udělátko"), který mezi těmi ostatními trochu zapadl... Tak se mu tímto pokusím udělat trochu víc místo na výsluní :-)

Drabble: 

Toho dne se kapitán rozhodl, že ve strojovně Na Vlastní Nebezpečí provede kontrolu bezpečnosti práce.

„A tady máme velín,“ ukázal šéfinženýr kapitánovi a prvnímu důstojníkovi řídící centrum strojovny.

„Na co je tohle?“ ukázal Caledri na soustavu páček, kladek a táhel.

„No... to mám na tlačítka, který jsou mimo dosah, abych nemusel obcházet celej pult,“ vysvětloval šéfinženýr.

„Je to bezpečné?“ zeptal se Bossack přísně.

„Jasně!“ hájil se šéfinženýr. „Já vám to předvedu – třeba když zatáhnu za tuhle páčku, snížím tah motorů...“ šéfinženýr zahýbal s ovládacími prvky.

Následně na celé lodi vypadla gravitace.

„Ale ještě to má nějaký mouchy,“ řekl šéfinženýr omluvně.

Obrázek uživatele estriel

Testing The Limits

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letos jsem sama sebe trochu zklamala - začátek měsíce byl docela slibný, ale mám pocit, že kvalita mých drabblí postupně upadala jak duben pokračoval... Do výběru jsem vybrala tuhle, protože mi jako jediná utkvěla v mysli, jako u jediné jsem si pamatovala obsah a pointu i na konci měsíce.

Zajímavé je, že jsem vybrala fanfikci, i když jsem psala hlavně originální věci (i když letos jsem těch Potterovských drabble vytvořila víc, než jsem původně čekala)... Ale s Harry Potterem jsem tak nějak dospěla a tenhle pár vždy byl a očividně už i zůstane mým OTP. A tahle drabble vystihuje jejich dynamiku tak, jak si ji představuji. :)

Téma bylo "Neznámé hranice".
Nevhodné do 15 let!

Drabble: 

For the longest time, I didn't know his limits, didn't know how hard I could push him before breaking him. I told him this was irresponsible. Like you ever cared about rules and responsibility, Potter, he spat back.

We agreed on a safeword, but he never used it, no matter how rough our play. Whenever I stopped, he just sneered: I’ve had worse, Potter. Don’t worry. I wondered what he’d been through in Voldemort’s service and in Azkaban. The thought made me sick.

When I told him I loved him, he turned away and whispered the safeword. I ignored it.

Obrázek uživatele Rya

V dlouhých větách, aneb 7x s nimi a 3x bez nich

Úvodní poznámka: 

Pamatujete, jak Mach s Šebestovou našli kouzelné sluchátko a vyvolali milión koček? Jenomže Horáček je na kočky alergický, tak se před nimi schoval do lednice a málem ho to stálo život. Naštěstí ho Pažout vytáhl a poskytl mu umělé dýchání, a tím se přátelství dvou výtržníků ještě utužilo. Od té doby podnikli spoustu věcí, některé ještě poněkud asociální – třeba když nechali zmizet jednou tvrdé Y a pak zase měkké I, jak loni skvěle popsaly Blueberry Lady a kytka – ale nakonec se jejich život uklidnil, nenechali si do něj mluvit ani punkovou nutrií a postupně se stali postavami tak kladnými, že je ani v Záchranné stanici záporných postav nevzali.
Děkuji všem, kteří nelámou hůl nad problémovými dětmi a činí jejich život šťastnější a společensky užitečný.
V závěru jsou připojena tři pozoruhodná drabblata, která HP neobsahují. O úplném počátku, o věcech posledních a o té nejposlednější.
Hezké počtení!

Obrázek uživatele strigga

Nikdy ne tak úplně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak tady čtu, jak nad tím výběrem všichni přemýšleli, volili vylučovací metodu a podobně.. a říkám si, že já přemýšlet vůbec nemusela. Měla jsem jasno od chvíle, co jsem ho napsala.
Protože jsem letos napsala spoustu věcí, ale hrozně málokdy jsem v tom byla doopravdy já. Mý životní přesvědčení, odraz věcí, kterýma se řídím a bez kterých bych nemohla žít. Vlastně jenom jednou jedinkrát.
Tak tady mě máte. Se vším všudy, celou.

Věnovaný bylo, je a bude Carmen. Na téma Naděje umírá ráno - název drabblete se vztahuje přímo k němu.
A stejně je zajímavý, jak se mi každý rok rozšiřuje záběr fandomů, ale ve výběru mám vždycky něco z toho, kvůli kterýmu jsem sem kdysi přišla :)

Drabble: 

Probral se schoulený a nahý na mokrém jehličí. Bolest, zima, vyčerpání, přesně v tomhle pořadí. Zmrzlými kostmi prostupuje třas, víčka jsou pevně semknutá.
A potom vzpomínky. Na uplynulou noc: na to, jak ta troška bláznivé naděje, kterou měli, pohasla kvůli němu.
Schoulil se ještě víc.
Neslyšel měkký šustot tlapek.
Něco lehounkého na něj spadlo a celého ho přikrylo. K vlastnímu údivu se nepolekal, nebyl to nepříjemný pocit: plášť? Otevřel oči.
Nad ním se skláněla důvěrně známá postava, jiskřičky v očích, na tváři úšklebek. Tichý, štěkavý smích.
"Nemyslel sis, že bych tě tu nechal po úplňku jen tak ležet, že ne?"

Závěrečná poznámka: 

A protože k němu patří i tahle poznámka, doplňuji ještě jednou neviditelnou závorku nesnesitelné idealistky :)
(Vždycky mi bylo líto, jak Rema nechali po té noci na konci třetího dílu se v tom vykoupat. Probrat se sám někde v Zapovězeném lese, vrátit se po svých do hradu, když jeden může sotva chodit. A vždycky jsem věřila, že Sirius by tohle udělal: někdo, koho žádná rizika nikdy nezajímala, že by nechal jediného přítele po úplňku samotného a v nouzi, zvlášť když dávno věděl, jak zlý tyhle noci jsou? Hloupost. Jo, jasně. Jsem idealistka. A miluju naději. Už mě nezměníte :))

Dvanáct kytic pro botanické příběhy

Úvodní poznámka: 

Květiny a DMD, to k sobě už tak nějak patří, ať už jsou to růže, petrklíče, pampeličky, polní kvítí nebo dokonce masožravé kytky (a jmelí!). Tak nám ani letos nechybělo rostlinné téma a kvítka nám vykvetla i jinde. A to bylo zase něco pro nenapravitelného estéta, jako jsem já, takže bylo zase jednou načase se porvat s odkazy a vybírat.

Drabble: 

A kým jiným začít takovýhle výběr než kytkou. Její Selská jízda sice zobrazovala hlavně syrovou realitu, ale našlo se v ní i dost místa na krásu.
Návrat na vlastní nebezpečí - purpurové hvozdíky, vůně mateřídoušky, ptačí zpěv a do toho hluboký smutek opuštěného statku - tohle ve mně zanechalo hodně silný dojem.
Další venkovská - zlaté lány a barevné Polní kvítí o žních od Lejdynky - jako bych se vrátila do časů, kdy jsme se o prázdninách s bratrem běhali dívat na kombajny na polích.
A ještě jednou pole o žních, aneb Vincent van Gogh prostě ve výběru nesmí chybět! Den žní od Saphiry - veškerá krása zářivého dne plného barev a Vincent nabitý energií a pro jednou úplně šťastný.
Ovšem nejen polní květiny, ale i popínavé rostliny mají vlastně Těžký osud. Přesvědčivě nám to ukázala Kumiko.
A těžký osud mají také pohádkové postavy, například když se ve výběru květiny ošklivě spletou. Nepatrný rozdíl od Smrtijedky.
Nebo akční hrdinové, kteří zjistí, že fyzikální zákony mají na věc jiný názor než oni. Nicméně Trápení Nicka Cartera se škodolibou Adélou přece jen končí dobře. A mila_jj má můj dík za další zajímavý vědecký střípek.
A z jednoho mého oblíbeného fandomu: Problémy s pubertálními jedinci od Carmen - to je harrypotterovka jako malovaná.
Další ze světa Harryho Pottera, ale docela jinak laděná. Půvabné Dětské čarování od Jacomo, úsměvné i (s ohledem na budoucí vývoj těch sestřiček) trochu melancholické.
Pro tolkienovské příběhy mám velice přísná kritéria. K těm, které se mi velice líbí, patří povedená detektivka, ve které Sam zachrání záhadný strom před nedůvěřivým sousedem: Strom z Mordoru, autorem je Doktor.
A další můj oblíbený fandom. Těší mě, že se zase objevil Čespír, a ještě připomněl můj velmi oblíbený večerníček, byť v dost drsné podobě: Pučmeloudova zrada. (Keneu má navíc můj dík za odkaz na Pučmeloudovu píseň, která mi projasnila nejeden krizový okamžik během DMD.)
Jedním z autorů, na jejichž díla se vždycky těším, je Aplír. Vůně fialek patří k její procítěné vzpomínce na Babičku.
A na závěr ještě jednou kytka a Selská jízda, tentokrát bez tragického podtónu. Kořenářka je celá prosycena vůněmi a barvami letního podvečera na blatech, tak, že mě úplně omámila.

Závěrečná poznámka: 

A našly by se i další věci hodné ocenění... byla to zase letos úroda.

Obrázek uživatele Regi

Nemám to s ním jednoduché

Úvodní poznámka: 

Jako nikdo, ani já jsem neměla jednoduchou práci s výběrem jediného vlastního drabble.
Jeden z hagridovských drabblíků ale kupodivu docela koresponduje s článkem Jak to vlastně kdysi dávno začalo… aneb, opožděný úvod. Jde o úvod k mému cyklu drabble obrázků o Hagridovi na stránkách, které máme společně s KattyV.
A zároveň tohle drabble vypovídá něco o tom, jak jsem svůj první DMD prožívala a v kolik hodin jsem to vlastně vstávala...

Drabble: 

"Hagride!!! Domluvili jsme se na šestou!" Razantně zabuším, zacloumám klikou a dveře povolí. Vstoupím dovnitř, ale nikde nikdo.
Vtom se pohne modrobílá naducaná peřina na obrovské posteli. Vydechnu úlevou, je doma.
"Hagride, vstávej! Nejpozději v sedm musíme mít hotovo. Slíbili jsme to čtenářům!"
"U Merlinovej nečesanej brady, Regi, nech mě eště spát, dyť je neděle, né? Vod Prasečí hlavy sem se vrátil hnedle před chvilečkou." Hagrid poloslepě zamžourá, otočí se na druhý bok a v příští vteřině se ozve hlasité chrápání.
Podívám se na hodinky a rezignovaně potřesu hlavou. Naděje na včasné napsání dnešního drabblíku umřela přesně v šest padesát.

Závěrečná poznámka: 

Nezbylo mi, než vymyslet jiné řešení. Drabble jsem tentokrát napsala bez Hagridovy pomoci a běžela do ředitelny. Mezi věcmi, které zbyly po Brumbálovi byl přece i obraceč času. (Jsou dva) Minerva McGonagallová mi jej ochotně na chvíli půjčila. Ale to víte, mudla. Nějak jsem se při návratu v čase netrefila a drabble je tak vloženo už v pět patnáct.

Stránky

-A A +A