DMD 2014

Obrázek uživatele Azereth

Žár

Úvodní poznámka: 

Proč? Já přesně nevím. Protože se mi strašně moc líbilo (a líbí) to téma a protože se mi na to dobře psalo. A protože Notre Dame de Paris.
Na téma: Poprava pampelišek

Drabble: 

Slunce stálo vysoko na obloze.
Zářilo. Žhnulo. Pálilo v místech duše, tam, kde už zbyl jen popel.
Vlekli ji na popraviště. Tváří v tvář smrti byla stejně krásná. Nebo možná ještě krásnější.
Ta bronzová kůže. Ty tmavé vlasy. A oči. Nožky tancující při obyčejné chůzi. Nikdo je nikdy neměl. A míti nebude.
Oprátka se ladně komíhala ve vzduchu.
Už ji utáhli. Už ji nasadili na úzký krček.
Na té chvíli bylo něco zvráceného a zároveň fascinujícího.
A pak se sluneční paprsky odrazily od cikánských penízků okolo sukně a ve vlasech. Zlatavé odlesky. Třpytivé krásky. Tisíce pampelišek.
Které on nikdy neutrhne.

Obrázek uživatele Eillen

7 kousků, které mi vykouzlily úsměv na tváři

Úvodní poznámka: 

Bohužel nebyl čas pořádně vše číst, ale i tak jsem v průběhu dubna narazila na sedm kousků, které mi vykouzlily úsměv na tváři.

Drabble: 

Milý čtenáři od Striggy. Po dlouhé době první drabble ze světa Harryho Pottera, které jsem si přečetla. Netušila jsem, do čeho jdu, a výbuch smíchu, který následoval, trošku vyděsil mé kolegyně v práci.

Opět Strigga a tentokrát její kousek Oblíbená autorka opět poodhaluje závoj prostředí britského byznysu . Opravdu hodně ráda bych si tuto sérii přečetla.

Vysokohorská hygiena v deseti bodech od Bilkis byla prostě dokonalá. A podepisuji se hlavně pod bod deset. Do dnešního dne totiž nemůžu zapomenout na Pajdu, kterého přepadla potřeba uprostřed přechodu pro chodce. Naštěstí řidiči nebyli nervózní a od srdce se tomu zasmáli.

Dalším dílem je Faux Pas od Ness. Avengery mám ráda a tuhle scénu si dokážu představit ve filmu.

Innes a její Jak vidím svůj život . Protože Hodor.

Ani Rebelka letos nezklamala. Její Lev, čarodějnice a skříň mi konečně pomohli pochopit, co že to Lucinka našla ve skříni.

Vandr a vajíčka od Champabacci (omlouvám se jestli to špatně skloňuji…). Mimochodem… Nebyl by recept na omeletu po indicku?

Obrázek uživatele Azereth

Deset, kterých pobavilo

Úvodní poznámka: 

Nějak jsem to rozdělila do tří výběrů. Tady je první.

Drabble: 

Jak vidím svůj život od Innes. Protože jsem se chechtala ještě následující hodinu.
Budoucí umění od Viviany Stellaty. Protože to nemá chybu.
Oblíbená autorka opět poodhaluje závoj prostředí britského byznysu a Milý čtenáři... od striggy. A prakticky celá Záchranná stanice záporných postav. Protože je to ženiální.
Výzdoba od Iantoucha. Protože mě to totálně odrovnalo.
U kachen od Diy. Protože to před sebou úplně vidím.
Postesknutí ke kaluži krve od Carmen. Protože je to sakra pravdivý.
Génius od Lee. Protože některé dedukce nepotřebují komentář.
Sedem Potterov od Jany Vargy. Protože úhly pohledů jsou vždycky fascinující.
DMD song od Rebelky. Protože je to boží.

Obrázek uživatele Lady Vader

Žena z Coruscantu

Úvodní poznámka: 

Téma: Hlavně klid

Drabble: 

Nechápala, proč musí pořád žít.
Proč musí trávit dny obklopená přístroji a podstupovat terapie.
Proč jí syn nedovolí zemřít.
Proč ji kdysi dávno odvezl z Naboo na Coruscant.
A přitom za ní nikdy nepřišel, jen o svátcích posílá drahé dárky.
Žena starší, než si kdokoli dokázal představit, stála u okna.
Smutně se dívala, jak slunce zapadá za věže Coruscantu.
Stejně jako včera, dnes, zítra ...
Jak dlouho ještě?
A pak, jednoho dne, přišla zpráva.
Endor.
Její syn, všemocný Palpatin, je mrtvý.
Usmála se.
Vrásčitou rukou odpojila přístroje, odmítla léky.
Usedla do křesla.
Zavřela oči.
Konečně je volná.
Konečně bude mít klid.

Obrázek uživatele Aries

Vltavín

Úvodní poznámka: 

Letos jsem žádnou díru do světa nevyrobila, ale tohle drable mám ráda, že je takové zelené a letní. Bylo to na téma Kousek nebe.

Drabble: 

Bořek si zase našel chvilku, aby se potají vytratil.
Brouzdal sám trávou na břehu slepého ramene řeky a ve zpocené dlani zahříval malý zelený kamínek. Uprosil tátu, aby mu ho dal, a teď s ním měl velké plány.
Tady potkal zelenovlasou dívku poprvé. Ona se jednou určitě vrátí. Ukáže jí svůj vltavín. Vysvětlí jí, že je to kousek nebe, který se spojil se zemí a miluje řeku. To se jí určitě bude líbit.
A potom jí ten kamínek daruje. A potom…
Bořek se vznášel s hlavou v oblacích.
Vltavín jeho sny spokojeně polykal a třpytil se jako klidná vodní hladina.

Obrázek uživatele Aplír

5x z poezie, 5x z prózy

Drabble: 

Co se mi moc líbilo, nejprve z poezie:
Verze pátá od Kytky
Vlaštovce od Striggy
Vzpomínky od Lejdynky
Noc zármutku od Esclarte
Z policejní svodky: Případ polobotky od Skřítě
a pak ty ostatní v próze, která se mi vtiskla, protože jsou skvělá:
Jiskra od Danae
Propletená vlákna od Carmen
Zloduch od Aries
Příběh prince Petra od Bilkis
Babiččin recept na život od myday.

Obrázek uživatele Aplír

Příroda volá, ať sedlák orá

Úvodní poznámka: 

V minulosti jsem do výběrů nic nezařadila. Teď to zkusím.

Drabble: 

Mlha obarvila krajinu pastelovými barvami a zahalila ji do zádumčivosti. Jakoby se lesu na vršku svezla šála z ramen, tak působilo svažující se úzké políčko. Došel k němu chladem a začal orat.

Kůň šel rozvážným krokem.
Prásknutím biče ho chtěl popohnat, ale kráčel dál svým tempem.
Tentokrát bič zanechal otisk na zvířecích zádech.
Kůň zaržál na protest.
„Tak pohni!“ Hněvivý výkřik probral ráno z ospalosti.
Brázdy však přibývaly stejným tempem.
Osm otisků.
Kůň nepatrně zrychlil.
Netrpělivý sedlák zlostí bez sebe kousnul koně do ucha.
Ten zběsile vyrazil.

„Lidičky, já neořu, já letím.“ ječel muž a nohy mu vlály za pluhem.

Závěrečná poznámka: 

Psáno na téma Volání přírody.

Obrázek uživatele Terda

Ošklivé káčátko

Úvodní poznámka: 

Drabble na téma Přizdisráč
Rozhodně to není zdaleka nejlepší, co jsem letos vyplodila, ale přesto jsem se rozhodla vybrat z toho všeho právě tohle. Vedl mě k tomu kdysi dávno přečtený komentář neznámého autora k jistému filmu, který kritizoval přítomnost "malých" dětí (a násilí na nich páchané) na válečné lodi. Ano, je to hrozné, když se nad tím člověk zamyslí, ale... Je to holý fakt. Třeba Nelsonovi bylo dvanáct, když se dostal poprvé na moře. A tak si říkám, kolik těch kluků muselo umřít na jednoho, který se v řebříčku hodností vyškrábal výš? A kolik jich mělo docela obyčejný strach? Nevím. V žádné knize jsem to nenašla a zeptat se jich nemůžu... Takže ještě jednou vkládám malého Elliota.

Drabble: 

Když nastoupil na Skřivánka jako kadet, bylo mu sotva dvanáct let. Vypadal ale spíš na deset. Byl to takový plachý, nenápadný chlapec, který po večerech ještě plakal po matce. A kdyby mohl, poslal by jí ho Harris obratem. Ten kluk se na moře nehodil. Neměl odvahu. Přezdívky, které si vysloužil od svých druhů, byly až příliš trefné.
Pak přišla Doyleová. Přiřadil jí ho do družstva. Trochu z bezradnosti. Trochu za trest. O několik měsíců později se přihlásil jako dobrovolník k akci takřka beznadějné. Musel jí být přítěží. Přesto na něj v hlášení nezapomněla. Námořníka z něj už ale udělat nestačila.

Závěrečná poznámka: 

Seznam Deseti nej vytvořím, až se prohrabu tím vším, co mám v oblíbených a podaří se mi z toho vytvořit něco smysluplného ;)

Obrázek uživatele strigga

Devětkrát se (ne)rozplakat

Úvodní poznámka: 

Rozhodla jsem se letos sesmolit dva výběry. Jeden z drabblat, která mě silně zasáhla - některá rozplakala, jiná jen sevřela srdce, pohltila atmosférou, zabušila do země výpovědní hodnotou. Ten předkládám tady.
Druhý, pozdější, bude o salvách smíchu. Těm nikdy neodolám. :)

(A jo, hrozně se rozkecávám, ale když já to jinak neumím :D)

Drabble: 

Zaprvé mě letos naprosto dostala Avevina pozitivní challenge, a to především v drabblátkách z Budče. Efekt mají asi takový, že se mi pokaždé stáhne hrdlo, ztuhne obličej a já cítím slzy někde v srdci, ale stejně je to nějakým zvláštním způsobem fakt pozitivní. Chcete-li to zažít taky, přečtěte si Život po životě. (A taky ty ostatní.)
Zadruhé jsem strašně ráda, že jsem tu letos potkala Vivianu Stellatu. Miluju Hydrofobní Mejdlo, miluju její drabblata ze života, a nejvíc ze všech se mi pod kůži vryla její Olověná elegie, netypická, ale možná právě ještě o to úžasnější.
Zatřetí musím zmínit drabble, které mi vrátilo veškerý cit pro HP fandom a díky němuž jsem napsala všechno ostatní z mé letošní tvorby, co na tenhle fandom vzniklo. Netuším, jak to George dokázala, ale v jejím Vskutku "poklidném" dětství to prostě všechno je.
Začtvrté mě nadchla úžasně neuchopitelná, živě umělecká atmosféra Hledání stáda od Birute.
Zapáté, jakkoli mi Pábení nic moc neříkalo, Rya ho dokázala podat tak, že z něj mám dodneška slzy na krajíčku. Strašně uvěřitelná, pravdivá, živá a smutná Pábitelova žena.
Zašesté jsem letos častěji než loni četla estriel, a dobře jsem udělala. Maminčina pumpa je totiž jedna z nejsilnějších věcí, co jsem tu kdy četla.
Zasedmé je tu něco od petrulky, co mě velice ošklivým způsobem zasáhlo asi nejvíc. Protože jsem se málem octla v podobné situaci. Protože podívat se, jak to bolí, je strašně důležitý. A pochopit. Alespoň kousek.
Zaosmé, i na téma, na které nás spousta nadávala, vznikla neuvěřitelná spousta perel. A já za největší z nich považuju Vykoupení od ef77, který mě tak narniovsky rozklepalo, jak mě jen narniovsky rozklepat mohlo.

A zadeváté je tu něco, co mě nadchlo úplně jiným způsobem než všechna ostatní - je to svým způsobem velmi děsivé, varující a výborně napsané. To tahle jednou na chalupě... od Terdy.

Závěrečná poznámka: 

Stejně jako loni doznávám, že jsem zatím nečetla zdaleka všechno, a nejspíš to ani nestihnu dočíst v květnu. Je mi to příjemnější tak nějak porůznu během roku, dlouhých zimních večerů a tak :) i tak jsem se ale snažila číst, co to šlo, a tak mi prosím odpusťte, že stejně výběruju.

Obrázek uživatele Lee

Naděje

Úvodní poznámka: 

Protože letos mi Narnie nešla. A protože Malý princ je druhý fandom, který mám ráda stejně jako Narnii. (Jen jinak.) A protože jsem ráda, že se mi i letos na něj podařilo jedno drabble napsat.

Drabble: 

Odešel.
Bolelo to, ale chtěla to přece tak. Chtěla přítele.
Poslouchala tesklivě šumění větru v obilí a občas ji napadlo, že tohle přátelství bylo poslední. Lidé stále někam pospíchají, už není nikdo, kdo by si ji ochočil. A tu si opakovala ta slova, která řekla na rozloučenou malému princi. Aby je nezapomněla. A nejednou záviděla té růži, kterou on měl tolik rád.

Tu se kdosi objevil. Neznala ho. Posadil se vedle ní do trávy a mlčel. Druhý den přišel znovu a potom zas.
Pátého dne na ni promluvil:
"Víš, liško, hledám někoho, kdo by si mě ochočil. Budeš mou přítelkyní?"

Závěrečná poznámka: 

Psáno na téma Spřízněná duše.

Stránky

-A A +A